#slabost

robíme veci ktoré nechceme,

milujeme ľudí ktorých nechceme,

někdy věci tak moc a tak dlouho oddalujeme, že je to ve finále mnohem horší, než to před sebou netahat měsíce, by bylo jednodušší to říct, uznat si chybu, omluvit se, vyřešit to

a ne čekat na to až to bude bezprizorně nutný nebo sami zjistíme že nás to ničí

zjistíme že nás ničí něco co už mohlo být za námi, mohlo to dopadnout jinak, 

Vypadáš jako anděl, i když je to šílený klišé a taky to nejhloupější možný přirovnání pod sluncem, jelikož k tlustýmu růžolícímu miminu máš daleko.

Nevím, k čemu jinýmu bych tě přirovnala.

K noční obloze? Ne.

K mrakům? Ani náhodou.

Ke slunci? V žádným případě.

Jedno máš však s andělem společný. Říká se, že když člověk umírá, vidí kolem sebe poletovat anděly, kteří ho odvedou do nebe. Když jsem tě naposledy viděla, zatemnilo se mi před očima a opravdu se zdálo, že umírám.

Z nějakého neznámého důvodu však stále žiji a myslím na ty hnědý oči, bezchybnou bledou pleť a nádherný rty. Nic z toho nikdy neuvidím z blízka, a řekla bych, že je to pro nás oba jedině dobře.

Je to k pláči, jak moc ztroskotale se chovám.

             čine to jer su im želje dovoljno slabe da ih se može obuzdati.”