#basnicka

němý vagón

jsme opilí životem

tak docela namol

Že nejsi ovce, součástí stáda,

Že nejsi jeden z davu.

...

Říkáš, že jsi trochu víc

Než jen kapka v oceánu,

Než jen drobné stéblo trávy na rozkvetlé louce.

...

Říkáš, že jsi jazz mezi popem,

Že jsi vlna na klidném moři

A rozkvetlá květina na zimní louce.

...

...

Tolik toužíš po jinakosti

Až se stáváš jedním z mnoha,

Kteří neplují po hlavním proudu.

...

...

Rozhlédneš se a zjistíš,

Že bouřlivých vln je na moři nespočet

A že květin skrze sníh dere se mraky.

...

Zjistíš, že nejsi ten neobyčejný,

Že hlavní proud není jen jeden

Byl přítelem,

Když bylo nejhůř,

Byl pilířem,

Držel mi hlavu vzhůru.

...

Byl ranní rosou,

Probouzel mne.

Byl taky sovou,

Uložil mě ke spánku.

...

Tvořil celé mé okolí,

Vždy a stále všude,

Ty radostné momenty

A i ty všechny ostatní.

...

Byl ranou,

Bodal hluboko,

Byl důvodem

K našemu pláči.

...

Byl drogou,

Bral mě vysoko,

Byl důvodem

K našemu smíchu.

...

Byl tady.

Byl tam.

Chci vážně tak moc?

Chci žít, přestat přemýšlet nad smrtí.

Chci jen vědět, jaké to je, mít v uších sluchátka a ztrácet se v hudbě.

Ne protože mám zlomené srdce, ale protože sakra přeci žijeme v tak skvělé době.

Chci si koupit sladký pečivo a nemyslet na to, kolik kalorií má a jestli si ho můžu dovolit.

Poslat nějaký hubnutí do pekel, protože sakra jaké mám štěstí, že jsem naživu a mám přístup k dobrému jídlu.

Pozvat kamaráda na oběd a nemuset v hlavě počítat, jaký limit mám.

Chci si sednout do kavárny, číst si knížku, usmívat se na lidi kolem sebe a nepřemýšlet nad tím, kdo si o mně co myslí.

Chci koupit mamce květiny, protože si je zaslouží.

Chci mít tolik peněz, abych je mohla rozdávat lidem na ulici, jen tak, protože se na mě usmáli.

Chci psát básničky, které budou tahat lidi za srdíčko.

Chci sedět pod hvězdami s holkou, kterou miluju a malovat spolu budoucnost.

Chci, abychom se líbaly tak, jako kdyby měl celý svět každou chvíli skončit, tak, že nemůžeme popadnout dech, protože vím, že bych se cítila naživu.

Chci se cítit v bezpečí, šťastná a plná naděje, že mě čeká hezký život.

Chci ŽÍT, ne jenom přežívat.

Představ si svět naruby,

Možná trochu obráceně,

Na začátku nejdřív zemřeš,

A ke konci se narodíš.

...

Se zavřenýma očima,

Mrkáš, když je otevřeš,

U země stojí hlava

A nohama se dotykáš hvězd.

...

Chodíš po rukou,

Chodidlama porcuješ.

Mluvíš svýma ušima,

Ústa hltají všechen zvuk,

...

Vidíš skrze nosní díry,

Obě oči dýchají vzduch.

Celá hlava zahalená,

A ve výstřihu partie.

...

Tak stojíš ráno před zrcadlem,

Upravujíc si ten úd,

Který budeš ukazovat,

Kamkoli jdu,

Nesu si tě s sebou.

Stahuješ mi hrdlo,

Zrychluješ mé srdce,

Vzbuzuješ můj třes,

Svazuješ mi ruce.

...

Ale už tě přijímám.

Usínáš v mé hlavě,

Probouzíš se stejně tak.

Jsi každá kapka,

Jež polívá mě,

A já tě objímám.

Jsi já a já jsem strach.

...

Naše hrdlo,

Naše srdce,

Naš třes,

Naše ruce,

Chci se tě dotknout.

Tvé nekonečné krásy.

Jako hvězd na noční obloze.

Chci vedle tebe usínat,

A cítit tvoje vlasy,

Pořád a stejně jako poprvé.

...

Jsi jako slunce,

Které nikdy nezapadá.

Jako řeka,

Která nikdy nevyschne.

Jsi jako rosa, jež mě polévá

A každé ráno podzvihne.

...

Chci zase jednou to prožít,

Obrátit rychlý čas,

Však správně to nyní složit,

A patřit si sobě zas.

Ležet s kouskem tvého citu,

Strach ze samoty přejde,

Neptat zda jsi tu,

Protože vedle mě usínáš.

...