#poezie

vítěz, pravdo, vítěz

Gezien in een bezoekersboek van een kapelletje

Nevím, kolik smí být možností, takže případně asi (Kytice, Poklad, Svatební košile, Polednice, Zlatý kolovrat, Vodník) + (Štědrý den, Holoubek, Záhořovo lože, Vrba, Lilie, Dceřina kletba, Věštkyně). To, myslím, odpovídá těm známějším do jedné skupiny a pak zbytek.

Když jsou růže rudé trnem v oku,

zahradníci nejsou do jámy vhozeni

Tímto náhodným sedm let starým titulkem vyhlašuji, že mě po fanfikcích na Hanku a Lindu oficiálně napadl další způsob, jak zprznit dějiny; vydám se po stopách Karla Havlíčka Borovského💯

Tím nemyslím, že odjedu do komfortního exilového domu v Brixenu a posléze umřu na tuberkulózu. Ne, řeč je tu o epigramu – krátké satirické básni jednoduché formy s jasnou pointou a obsahující názory autora – jimiž se Havlíček proslavil.

V tomto případě mi náměty bude všech 7 českých státních svátků, jeden po druhém, přičemž každý svátek by měl dostat vícero kratších básniček, které je třeba brát s nadsázkou. Rozhodl jsem se to naházet do série na archivu, poněvadž mě algoritmus Tumblru nenávidí a jsem obecně zvyklá svou tvorbu zveřejňovat spíš tam.

Inspirací pro tento kaskadérský kousek mi bylo to množství příspěvků a vtipů o Janu Husovi, na něž jsem narazila za posledních pár dní, takže si za to můžete sami.