Představ si svět naruby,

Možná trochu obráceně,

Na začátku nejdřív zemřeš,

A ke konci se narodíš.

...

Se zavřenýma očima,

Mrkáš, když je otevřeš,

U země stojí hlava

A nohama se dotykáš hvězd.

...

Chodíš po rukou,

Chodidlama porcuješ.

Mluvíš svýma ušima,

Ústa hltají všechen zvuk,

...

Vidíš skrze nosní díry,

Obě oči dýchají vzduch.

Celá hlava zahalená,

A ve výstřihu partie.

...

Tak stojíš ráno před zrcadlem,

Upravujíc si ten úd,

Který budeš ukazovat,

Kamkoli jdu,

Nesu si tě s sebou.

Stahuješ mi hrdlo,

Zrychluješ mé srdce,

Vzbuzuješ můj třes,

Svazuješ mi ruce.

...

Ale už tě přijímám.

Usínáš v mé hlavě,

Probouzíš se stejně tak.

Jsi každá kapka,

Jež polívá mě,

A já tě objímám.

Jsi já a já jsem strach.

...

Naše hrdlo,

Naše srdce,

Naš třes,

Naše ruce,

Že nejsi ovce, součástí stáda,

Že nejsi jeden z davu.

...

Říkáš, že jsi trochu víc

Než jen kapka v oceánu,

Než jen drobné stéblo trávy na rozkvetlé louce.

...

Říkáš, že jsi jazz mezi popem,

Že jsi vlna na klidném moři

A rozkvetlá květina na zimní louce.

...

...

Tolik toužíš po jinakosti

Až se stáváš jedním z mnoha,

Kteří neplují po hlavním proudu.

...

...

Rozhlédneš se a zjistíš,

Že bouřlivých vln je na moři nespočet

A že květin skrze sníh dere se mraky.

...

Zjistíš, že nejsi ten neobyčejný,

Že hlavní proud není jen jeden

Chci se tě dotknout.

Tvé nekonečné krásy.

Jako hvězd na noční obloze.

Chci vedle tebe usínat,

A cítit tvoje vlasy,

Pořád a stejně jako poprvé.

...

Jsi jako slunce,

Které nikdy nezapadá.

Jako řeka,

Která nikdy nevyschne.

Jsi jako rosa, jež mě polévá

A každé ráno podzvihne.

...

Chci zase jednou to prožít,

Obrátit rychlý čas,

Však správně to nyní složit,

A patřit si sobě zas.

Ležet s kouskem tvého citu,

Strach ze samoty přejde,

Neptat zda jsi tu,

Protože vedle mě usínáš.

...

Mít rád je těžký,

Zničující sebezapření,

Mlčet a naslouchat.

Jako vždycky.

...

Jsme milióny lidí,

Otevření pro každého jinak,

Jiné osobnosti

A jiné zkřivení tváře, nějak.

...

Pro tebe jsem někdo,

Pro sebe jsem já,

Pro někoho nikdo,

Ale především jsem jenom člověk.

...

Ohebná ve všech ohledech.

Takže se ti budu líbit.

Neboj, upravím se Tak,

Že z nás budou nejlepší přátelé.

...

Zničující sebezapření,

Osla na pegase přemění.

No není to Tak?

Nějak tak, jenom na oko

A ne na omak.