#andrej

sub!Havlíček x dom!Babiš

sepsáno s kamarádkou (její je ta smut part a my jí za to děkujeme) v agonii z výsledků voleb. This is how we cope. Babiši, ty zmrde, tohle je za to, že jsi vyhrál.

TW: BABIŠ, HAVLÍČEK... jo hej smut

po vyjednávání s Petrem Pavlem 

večerní jízda autem zpět do Průhonic

Babiš dramaticky vydechnul, podíval se jedním okem na Havlíčka, co seděl vedle něj, znavený a utahaný, zvážil, zda má zmínit co se událo na schůzce s prezidentem. Nakonec se na něj znovu podíval, sáhl mu na koleno, aby ho probudil z transu. "Tak budeš premiér, ano?” řekl Babiš, jako kdyby se ptal na banální otázku. “Co?” řekl Havlíček, ještě rozespalý nebyl schopen pochopit důležitost Andrejovo slov. “No, slyšels, ne?” řekl se slovenským přízvukem Andrej, který dovoloval slyšet jen lidem co jsou mu nejbližší. Havlíček jen kývnul a začal hluboce dýchat, váha Babišovo slov na něj pomalu doléhala. Nechal si od šoféra otevřít okénko, aby se nadýchl čerstvého vzduchu, volby a neustálé otázky novinářů mu už stačili a teď ještě tahle novina. “pane Babiši… já nemůžu” řekl ostýchavě. Andrej se na nej podíval, všiml si jeho červených tváří, ale pak si uvědomil tíživost situace. Andrej okamžitě od něj odtrhnul svůj zrak, nic mu na to neodpověděl, jen signalizoval šoférovi ať zrychlí. Havlíček znejistěl ještě víc, stále se koukal na Andreje, který se už dávno koukal upřeně do okna. Náhle se tady i sám, i když stále velice nervózně začal koukat so svého otevřeného okna a doufal, že mu čerstvý vzduch prospěje.

U Babišovi vily v Průhonicích 

Šofér zastavil před vilou, Andrej vystoupil a Havlíček jen nechápavě koukal, jako jeho pes Betyna. “Pane Babiši, co se děje?” zeptal se poněkud ostýchavě. “vystup” řekl Andrej s podtónem jeho dřívějších StB praktik. Havlíček tak pochopitelně udělal, vystoupil z auta a koukal, jak ho Andrej odtahuje do jeho vily, nově bez Moniky. V moment, co se za nimi zavřeli dveře, Havlíček pootevřel ústa, chtěl něco říct, ale aura Andreje Babiše mu v tom zabraňovala. “No co?” zeptal se Andrej “já nemůžu byt premiér-“ řekl Havlíček mezitím co se koukal zrudlý na zem. Andrej k němu přikročil a pohleděl dolu na něj. “můžeš” řekl klidně ale rázně následně šel k jeho výstavě alkoholu a vybral tu nejtvrdší whisky co tam našel, nalil sobě i Karlovi. Čistou bez ledu. Karel stále stal na svém místě, od doby či se tam dostali se nehnul. Andrej se napil a podíval na něj, empaticky, ale na jeho tváři to nebylo znát, pak povzdechl a řekl “Karle, pojď si sednout” a poukázal se sklenicí v ruce na jeho bílý kožený gauč. Když se oba posadili Babiš dal Karlovu sklenici na stolek před oním gaučem následně se tam rozvalil mezitím co tam Karel seděl jako na trní. “Karle, já nemůžu byt premiér, ten zákon o střetu zájmů mě nakonec dohnal” řekl Babiš klidným hlasem, Havlíček ale nechtěl věřit, že se to skutečně stalo. “ale pane Babiši… to ode mě nemůžete čekat, potom všem? Potom všem, co jsme prožili?” řekl Karel, nepodíval se mu ani do obličeje ani whisky se nedotkl. Babiš zakýval hlavou “Karle, musíš” řekl a položil svoje whisky. “Ale…” zašeptal Karel “Ale já nemůžu byt nad vámi” řekl z holuby duše. Andrej se poušklíbl “ale Karle, ty nade mnou nikdy nebudeš”  

Karel se poprvé od momentu co se dostali dovnitř Andrejovi vily na něj podíval, skutečně podíval. Andrej svůj zrak též neodsunul. Teď se vzájemně konečně po několika letech viděli, viděli svoje problémy, svoje vášně, svoje ambice, viděli více než kolegy. Havlíček byl první, který nervózně přiblížil svůj obličej k Andrejovo, ale jen trochu, pro případ, že si to vše špatně vyložil, ale Andrej dotáhnul, co Karel začal. Přece jenom si to špatně nevyložil. Karel nechtěl ztrácet čas na nalezení jeho dechu, rovnou se vrhnul na Andrejovo kalhoty. Sáhnul mu opatrně na pásek a podíval se mu do obličeje, aby zkontroloval, zda má od svého pana povolení. Má. Rozevřel jeho pasek, který mu pravděpodobně vybrala jeho ex-manželka Monika, nad touhle myšlenkou mu spadlo srdce do břicha, pásek okamžitě odhodil a rozepnul mu poklopec.

Andrejův stožár míru stál, a to bez nutnosti použití viagry, a to je na jeho věk skutečně obdivuhodné, Havlíček nevěřil svým očím, ale neočekával od svého nadřízeného nic jiného. Zhluboka se nadechl a pomalu slehl nad hrdě stojící úd. S odhodlaností mnohem mladšího muže, než byl, vzal zvolna do úst rudou hlavičku a nepříjemným tempem jí začal kruhovitým pohybem jazyku objíždět. Andrej zasténal. Bože, už teď to bylo k nevydržení. Váhavě položil svou pravou ruku na Karlovo zátylek, aby si ho popošoupnul blíž ke kořenu, kde ho nejvíc potřeboval. Tento pohyb podusil Havlíčka na Babišovo masivním penisu. Aby dohnal Andreje k rychlejšímu vyvrcholení přidal ruku k dílu. Tímto způsobem bylo celé Andrejovo přirození obklopeno Havlíčkovo vroucím teplem. Andrej nad touto myšlenkou zasténal, ruka se mu stále svírala v Karlově šedinách. Ten se se stále zvyšující rychlostí a jistotou ve své činnosti posunky hlavy pohyboval na Babišovo péru. Pomalu ho začínala pobolívat spodní čelist, ale s odhodlaností a svou typickou submisivitou přetrvával v cíli dovést svého leadera k finishy. Najednou ucítil, jak mu trpká bílá tekutina stéká po bradě a do hloubky jeho krku. Neváhal. Začal hltavě polykat. Z pohovky se ozývali nářky slasti. Začal být nepříjemně vědom svého vlastního malého problému který do této chvíle pro slast nadrženého mentálně odsunul.

Byl konec, Havlíček se jazykem postaral o poslední zbytky spermatu z Babišovo přirození a pomalu ho zastrčil zpět do jeho dokonale vyžehlených Armani kalhot. Havlíček s napětím čekal co se bude dít dál… Andrej konečně pustil jeho týl, rukou si znaveně prohrábl vlasy a pomalu vydechoval a nadechoval. Karel Havlíček se už pomalu zvedal ze země, když v tom ho zastavila mocná ruka (trhu), zvedl svou dosud sklopenou hlavu a navázal tak se svým pánem hluboký oční kontakt. Babiš mu jemně otřel ze rtů poslední známky semene a škodolibě se usmál:

The mercy of house Valdovas