Pekařství Křižák

Už třicet let to s vámi pečeme. A tak jsme pekařství k narozeninám nadělili zbrusu nový kabát – nové jméno i elegantní vizuální identitu. Odpovídá příslibu nabídnout vám tradiční řemeslné pečivo v moderním prostředí, kde se budete cítit skvěle a přitom si pochutnávat na koláčích jak od babičky. 

Všichni jsme Křižákovi 

Pekařství Křižák mění název na Pekařství a bistro Křižákovi. „Všichni jsme Křižákovi – jedna velká rodina, do níž patří zaměstnanci i zákazníci. Úspěchy firmy si nepřipisuje jen jeden Křižák, ale celý tým. Včetně mých dětí – Aničky a Martina, kteří v pekařství pracují a ohromně jej posouvají,“ vysvětluje zakladatel pekařství Martin Křižák. 

V našich pekárnách se už nějakou dobu setkáváte s nabídkou bistra, a proto je nově i součástí názvu. „Bistra pozvedávají pečivo na úroveň plnohodnotného jídla a gastro zážitku. Potkává se to s trendem, kdy se naše pekárny stávají oblíbeným místem pro trávení času a setkávání,“ popisuje Anička Křižáková, která má pod palcem marketing. 

V novém kabátu 

Nové logo spojuje obilný klas a iniciály písmene K. „Cílem bylo navázat na původní logo, ze kterého zachováváme elipsu a obilný klas. Zároveň ho posunout do moderní, čisté podoby slušející nejen pečivu, ale i všem podnikům,“ popisuje autor vizuální identity Lukáš Průdek. 

Příběh chleba začala psát zapomenutá pec

Když v roce 1991 koupil tehdy devatenáctiletý Martin Křižák staré stavení v Boleradicích, nemohl tušit, jak moc tím změní svou životní cestu. Uvnitř objevil starou pekařskou pec, ve které se více než padesát let nepeklo. „Napadlo mě ji opravit a vyzkoušet. Fungovala! První pokusy nebyly vůbec jednoduché. S nadšením a správnými lidmi se ale zprávy o našem pečivu roznesly nejen mezi sousedy,“ vzpomíná Křižák. Tým se začal rozšiřovat, a tak vzniklo pekařství čerpající inspiraci z ověřených receptur starých mistrů pekařů a babiček. Ty jsou přece největší odbornice na poctivé koláče a buchty. 

Pekařství zraje jako dobře živený kvásek

Na tradicích, ruční práci, prvotřídních surovinách i osvědčených dodavatelích si zakládáme dodnes. Nezapomínáme ani na inovativní postupy, díky kterým se naše nabídka rozšířila třeba o bunsky. Jsou aktuálně naší vlajkovou lodí a tvoří s nimi nejrůznější podniky napříč republikou i za hranicemi. 

O jablcích se říká, že jsou poklady podzimu. Můžete je zpracovat na sto způsobů. Třeba je nasušit na křížaly, vylisovat z nich čerstvý mošt či uvařit voňavou marmeládu. My s nimi nejradši pečeme. A protože chutné pečivo si žádá kvalitní suroviny, vždy sáhneme po jablcích z vlastní zahrady nebo ze sadů v Nosislavi. Pěstují ovoce i pro nejmenší Nosislavské sady jsou od pekařství co by kamenem dohodil. Na 84 hektarech země pečují o zhruba 180 tisíc jabloní starších i nových odrůd. Věříme v jejich kvalitu i proto, že velká část sklizně putuje do dětských a kojeneckých výživ. Musí tak splňovat ty nejpřísnější podmínky. Jako první v tamějších sadech dozrávají letní odrůdy Ametyst či Diadém, později třeba Šampion či Jugala. Ryze zimní jablka jsou pak Golden Delicious či Idared, která jsou kyselejší a obsahují méně šťávy. Bezvadně se tak hodí do buchet. Poctivá náplň? Víme, z jakých jablek je nejlepší V pekařství máme za ty roky odzkoušené, že nejchutnější náplň potřebuje především čerstvé a zdravé ovoce. My ji vaříme z jablek Golden, Jonagold a Gala. Jsou jedinečně voňavá, sladká a šťavnatá. Můžete ji ochutnat třeba v tradičním jablečném koláči s jemnou máslovou drobenkou. Nebo v odlehčeném FIT koláči se špaldovou mouku, která je jak v kynutém těstě, tak v drobence.

Chlebem kdysi začal příběh našeho pekařství. Martin Křižák za své první ušetřené peníze koupil starý dům v rodných Boleradicích a našel tam starou pec. Napadlo ho upéct v ní chleba, jaký se dříve pekl v každém domě. A tím začala jeho vášeň a později práce, které se věnuje dodnes. Technologii a postupům se u nás věnujeme na plno už od začátku. Najdete u nás spoustu druhů chleba. Jak si pro různé příležitosti vybrat? Pojďme se na ně trochu podívat.

Kvas – naprostý základ

Každý z našich chlebů obsahuje tu nejdůležitější surovinu – žitný kvas. O ten se staráme 365 dní v roce u nás v pekárně. Další podstatnou surovinou je mouka. Nám ji vozí někdy i dvakrát do týdne mlynáři z nedalekého mlýna z Pouzdřan. Společně s vodou, kvasem a solí se vymíchá těsto, do kterého se postupně přidávají další suroviny – nejčastěji semínka. Naturální nebo třeba vařená. Do některých chlebů přidáváme i špek a sýr – a to se pak tvoří legendy.

Chleba potřebuje pár základních surovin

Nejuniverzálnějším chlebem je náš Kvasový chléb –klasika, která se denně peče už přes 25 let. Typický je pro něj oválný tvar. Obsahuje žitnou a pšeničnou mouku, vodu, kvas, sůl a kmín.  Pokud chcete chleba, který nejvíce připomíná ten, co se dříve pekl v domácnostech, zkuste Boleradský pecen. Váží přes 1,5 kg a kouzlo tkví v jeho jednoduchosti. Obsahuje žitnou i pšeničnou mouku, vodu, žitný kvas, sůl a kmín. Varianta se špekem, sýrem a slunečnicovými semínky nazvaná Špekový pecen je už legendou – je vynikající k posezení nad sklenkou piva nebo vína.

Zdraví jako každodenní volba

Myslíme si, že recept na zdraví není v zázračných kúrách, ale našich každodenních rozhodnutích. Proto do našich chlebů přidáváme semínka, žitnou mouku nebo špaldu. Jejich podíl na zdravém fungování těla je obecně známý, a navíc chlebu dodává zajímavou chuť – třeba Dýňový nebo Slunečnicový chleba.

Najdete u nás jak chleba čistě z žitné mouky, tak i chleby se záparou s vařených semínek. Například Selský chléb je obohacený záparou vařených semínek, mezi které patří žitné celé zrno, žitná lámanka, lněné a slunečnicové semínko. Záparu si vaříme sami na pekárně, zabere to hodně času, ale výsledek za to stojí – v semínkách zůstane spousta vitamínů a po uvaření změknou a jsou lépe stravitelná. Věrné zákazníky má také Špaldový chléb – jako jeden z mála chlebů má měkčí kůrku a méně pórovitou střídu.

Snažíme se o to, aby pro vás zajít si pro chleba a vybrat ten správný patřilo k těm příjemnějším starostem. Protože vybrat si z několika dobrých věcí bývá občas těžké rozhodování.😊

Taky už se těšíte na letošní meruňky? Takový meruňkový koláč s drobenkou, to je prázdninový zážitek, jak má být. Věděli jste, meruňky mají také své slavnosti? Ve Velkých Pavlovicích a Židlochovicích si je vychutnáte ve všech podobách.

Meruňky se na jižní Moravě pěstují už více než dvě stě let a mezi nejrozšířenější patří Velkopavlovická meruňka, kterou ve Velkých Pavlovicích vyšlechtili. Svou odrůdu mají i Židlochovice, i když obě varianty dnes poněkud vytlačují zahraniční druhy. Je to škoda, protože naše místní meruňky mají nenapodobitelnou chuť a vůni. Proto místní pořádají oslavy, kde jsou v hlavní roli.

Do Pavlovic na Meruňkobraní!

Ve Velkých Pavlovicích se milovníci meruněk sejdou 3. července a čeká je snoubení specialit s vybranými víny z Velkopavlovické oblasti, soutěž v pojídání belešů, aktivity pro děti a kvíz pro dospělé. https://www.facebook.com/events/113510800859770/

Židlochovice si připravily Meruňkový Jarmark

V Židlochovicích mají meruňky tradici už od dob Habsburků. Pěstovaly se na zámku a posílaly se jednotlivě zabalené až na stůl císařovny. Největší rozmach zažily v 50. letech. Zdejší vinice totiž napadla dřevokazná housenka a rozsáhlé vinice se musely vyklučit. Na jejich místě vznikly velké meruňkové sady, jejich obnovou se nyní zabývá město i dobrovolnická sdružení.

Oslavy meruněk se zde staly už tradicí a 10. července město připravilo program, kde ochutnáte spoustu meruňkových dobrot, podíváte se na umělecká vystoupení, kulinární show a nezapomněli ani na program pro děti. https://www.facebook.com/events/782109259115124/

U nás bude napečeno!

V naší židlochovické prodejně k této příležitosti najdete také meruňkové variace v různých podobách – klasický táč s meruňkami a bohatě posypanou drobenkou, mřížku z lístkového těsta, koblihy a croissanty s meruňkovou marmeládou.

Těšíte se na letní grilovačky a rádi byste dělali burgery jako profesionálové? K úspěchu vám pomůže správné vybavení a suroviny. Nás v pekařství burgery baví už hezkých pár let, takže vám pár tipů a rad nabídneme.  A protože jsme pekaři, zaměříme se nejvíc na pečivo.

Dobře vybrané pečivo má totiž velký podíl na celkovém úspěchu – perfektní výsledek záleží na tom, abyste neošidili žádnou složku ani ingredienci. Burgery jsou jednoduchá záležitost, ale o to víc záleží na tom, aby každá jejich součást byla z kvalitních surovin.

Co jsou to bunsky?

Pečivu na burgery říkáme bunsky, je to náš vlastní termín, který se mezi burgraři už ujal. Burger totiž označuje již hotové jídlo a pod pojmem houska si představíte spíše pečivo s máslem k snídani. Proto jsme z anglického bun vymysleli slovo bunska. Ty naše poznáte – do těsta dáváme hodně másla. Připravujeme je ručně a šikovnost našich pekařů je další podstatná ingredience.

Kde je koupím?

S bunskami jsme začali nejprve pro profesionální podniky – spousta vyhlášených burgráren dělá burgery do našich bunsek. Protože jsou ale burgery čím dál populárnější také na domácích akcích, přidali jsme je do běžné nabídky. Bunsky si můžete objednat v našich prodejnách a vyberete si ze tří typů. Pokud máte rádi jemně sladkou chuť, doporučujeme PK bunsky. Jestliže jste fanoušky výrazně sladkých chutí, upečeme vám Parodii se sezamem. Když hledáte spíš neutrální chutě, zkuste BB bunsku s černým sezamem.

Pár rad ke grilu

Stačí vám dobré maso a pečivo, není potřeba nic překombinovat. Masu nejvíc sedí na dochucení prostě sůl a pepř. Bunsky opékejte kousek vedle plamene. Nevadí, když se lehce opálí – pokud to na vás na některých místech bude moc, stačí seškrábnout nožem. Je důležité, aby bunska byla pořádně propečená a nevsakovaly se do ní šťávy a omáčky. Také se při prvním kousnutí musí ozvat pořádné křupnutí. Pár svých triků nám prozradili profesionální burgraři, třeba Būcheck nebo Coolňa Bistro & Street  Food https://www.pekarstvikrizak.cz/burgery/

Masný růžek v Brně na Křenové je pojem už pár desítek let. Původní pivnice byla oblíbeným místem řeznických mistrů, kteří tudy chodili z práce v městských jatkách. Této tradici dobrého piva a masových dobrot zůstala současná restaurace Masný růžek věrná. Za ochutnání tu stojí spousta věcí z grilu, trouby i udírny. My bychom ale samozřejmě nejvíc doporučili výborné burgery, které dělají z našich bunsek. A právě o kvalitě burgerů a jak ji poznat jsme si popovídali s panem Jiřím Ampapou, šéfkuchařem Masného růžku.

Jak se podle vás pozná dobrá bunska na burger? 

Jak se pozná dobrá bunska? Důležitá je měkkost a konzistence těsta, také musí mít nějakou chuť. My jsme se snažili péct bunsky sami, ale vzdal jsem to. Dát péct bunsky kuchaři dopadne tak, že každá má jiný tvar. Každá profese má to svoje a výsledek je dobrý, pokud práci dělá ten, kdo je na ni zaměřený.

Jak zákazník na pečivu a výsledné chuti pozná, že je v dobré burgárně?

Maso musí být od pohledu čerstvé a dobře dochucené. Bunska zase nesmí být oloupaná, ale leskne se a vypadá čerstvě. Pokud pečivo nedělá dobrý dojem, zkazí to výsledek z celého burgeru. Nejprve přece jíme očima.

Jaký typ bunsky jste si vybrali vy? 

Kromě klasické Wywar bunsky z pivovarského mláta bereme batátovou. Také experimentujeme s barvami jako je černá, červená nebo na Velikonoce zelená. Také obměňujeme nabídku na různé akce, takže jsme zkusili i ciabatta bunsky i bunsky olivové nebo sýrové. A nemáme jenom bunsky, bereme z Pekařství Křižák chleby, které skvěle ladí ke špeku.

Jaký je váš nejoblíbenější burger?

Určitě hovězí. Aby tam byla opečená slanina, vajíčko, červená cibulka, mexický sterilovaný okurek, kumato rajčata, bourboun chilli salsa, kvalitní cheddar, jalapeňos a samozřejmě Wywar bunska.

Boleradice - Zmražená celozrnná bageta z druhého konce Evropy nebo instantní farmářská polévka. I takové potraviny velkovýrobci označují jako regionální. „Je to velmi smutné a považuji to za nenasytnost,“ mrzí ředitele pekařství Křižák z Boleradic na Břeclavsku Martina Křižáka. Firma letos získala ocenění ministerstva zemědělství Regionální potravina.

K pečení se dostal úplně náhodou. „V devatenácti letech jsem bez jasného záměru koupil v Boleradicích dům a v něm objevil starou pekařskou pec. Rozhodl jsem se ji zrenovovat,“ uvádí Křižák.

Začátky nebyly vůbec jednoduché. „O pečení jsem nic nevěděl, začínal jsem úplně od nuly a učil se z vlastních chyb. Bavila mě však práce s živým materiálem a měl jsem obrovskou chuť něco dokázat,“ popisuje.

Od těžkých začátků už uplynul značný čas, ale řemeslo pro něj stále má prastarý půvab. O to víc si cení značky Regionální potravina, kterou stát podporuje drobné podniky. „Ocenění je pro mě důkaz, že se nám daří orientovat na místní zákazníky a potraviny v co nejlepší možné kvalitě, to pro mne bylo vždy důležité,“ těší Křižáka.

Podle jeho slov si každý rok před hodnocením říká staré známé pořekadlo, že je důležité se soutěže hlavně zúčastnit. „Přesto ve mně vždycky jiskří naděje a vezu favorita. Ten letošní byla Zelná pochoutka, která nakonec ocenění získala. Zelňák, jak ho slangově nazýváme, je z kysaného zelí, mrkve a na jeho vzniku se podíleli zákazníci. Poslouchali jsme a upravovali složení,“ usmívá se Křižák.

Podle něj v poslední době regionálních prodejen na jižní Moravě přibývá, ale situace v konkurenci velkých výrobců není snadná. „Považuji za důležité lidem neustále vysvětlovat podstatu a důležitost podpory domácích produktů, vždyť tím podporují sami sebe,“ uzavírá Křižák.

Koláč pro hospic

Provensálská bageta

Selský chléb

Nalaďte se do vánoční nálady s adventní vánočkou

Ciabatta s černými olivami na našich pultech

Kloboucký rohlík patří mezi nejlepší

Kurz pečení chleba s Martinem Křižákem

Dobrý chleba je pěkně klenutý….

Martin Křižák svoje řemeslo objevil vlastně náhodou. Čím si ho získalo, jaký je podle něj dobrý chleba a co se právě v pekařství chystá? Přečtěte si naše povídání o chlebu, kterým celý příběh Pekařství Křižák začal. 

Původně jste vystudoval střední zemědělskou školu, kdy se z vás stal pekař?

V roce 1991 jsem si koupil bez nějakého jasného záměru starý dům v Boleradicích, bylo mi 19 let. Uvnitř jsem objevil starou pekařskou pec, ve které se více než padesát let nepeklo, a napadlo mě ji opravit a vyzkoušet. Fungovala! A tak to začalo. Byla v tom vůle něco dokázat, mladická nerozvážnost a spousta duševní síly. Počátky byly opravdu těžké a dají se přirovnat k příslovečnému rozbíjení zdi hlavou.

Čím vás tahle profese získala, co na ní máte rád?

Moc se mi líbí práce s živým materiálem. Všechny technologické kroky jsou nesmírně důležité a jeden bez druhého nemají smysl. Líbí se mi, že toto prastaré řemeslo si i v dnešní moderní době pořád zachovává svého ducha (pokud to samozřejmě chceme dělat dobře).

Jak se pozná dobrý chleba?

Dobrý chleba je pěkně klenutý a má kaštanově hnědou barvu. Když poklepete na spodní kůrku, má dunivý zvuk. Po rozkrojení se střída nedrobí, póry mají přibližně stejnou velikost. Vůně chleba má být příjemná, chlebová a mírně navinulá. Chuť je trochu nakyslá po použitém kvásku a rád používám výraz šťavnatá. Dobrý kváskový chleba by neměl při správném skladování zplesnivět.

Kde vám ve světě chleba chutnal nejvíce a kde nejméně?

Nejraději mám samozřejmě český žitno-pšeničný chleba. Nejvíce se k němu přibližují německé chleby, ale ty bývají tužší. Velmi dobré chleby jsou skandinávské a baltické, u nichž se používá předvařená žitná mouka. Z bílých chlebů jsou výborné pravé francouzské bagety a pšeničné chleby s použitím pšeničného kvasu. Obecně se dá říci, že všechny chleby, které jsou vyrobeny poctivě, s řemeslným fortelem a podle starých postupů, mi chutnají. Naopak chleby vyrobené nějakým úsporným, kompromisním nebo průmyslovým postupem poznám v chuti. Nedá se tedy obecně říci, že někde ve světě neumí dobrý chleba, jen jsou dobří a méně dobří pekaři.

Který chleba z nabídky vlastního pekařství máte nejraději a proč?

Nejraději mám kilový oválný žitno-pšeničný chléb z kvásku, česká klasika. Je to chleba, který si na nic nehraje. Dá se udělat tak výborný, že ho chce jíst samotný bez přílohy. Dá se ale pořádně pokazit tak, že ho nevylepší ani kilo slaniny. Je to vrcholná pekařská disciplína.

Jak vypadá budoucnost v nabídce chlebů, co chystáte?

Je velká škoda, že právě tomuto druhu chleba pomalinku zvoní hrana. Podle statistického úřadu spotřeba chleba klesá. Na vině jsou dnešní stravovací návyky, obrovským způsobem se rozšířila nabídka jiných potravin a příloh. Rodiny se také stále zmenšují  a navíc každý její člen má v oblibě jiný druh pečiva. A tak je kilový chleba pro většinu domácností zbytečně velký. Naše pekařství musí držet krok s dobou, a proto neustále vyvíjíme nové druhy nejen chleba. Základním kritérium ve vývoji nových produktů je přírodní postup. Vždy budeme používat vlastní kvásek a suroviny od regionálních dodavatelů. Připravujeme několik novinek, obecně se dá říci, že to budou chleby  z obsahem různých druhů fermentovaných zrníček v pečlivě vybraných kombinacích.

Žitná placka – dejte si na zdraví!

Pěstování žita je v našich zemích a Slovanů obecně mnohem starší než pěstování pšenice. Ta později žito vytlačila, protože má větší výnosnost a také pšeničná mouka lépe kyne. Nárůst civilizačních onemocnění však ukazuje, že zařazení žitných výrobků do jídelníčku může být zdraví velmi prospěšné.

Uvolňování glukózy je u žitné mouky pomalejší, proto je žitné pečivo vhodnější pro diabetiky a také pro snížení nadváhy. Zde je glykemický index stejně důležitý jako kalorická hodnota, protože ukazuje, které potraviny lépe zasytí a snižují pocit hladu. 

Doporučuje se také při arterioskleróze, protože příznivě působí na arterie. Díky tomu, že neobsahuje sodík, pomáhá snižovat vysoký krevní tlak. Žito je dobrým zdrojem vitaminu B1, B2, B6, E, niacinu a kyseliny listové. Najdete v něm také  fosfor, hořčík a železo, zinek, selen a jiné stopové prvky. Sto gramů žita tělu dodá více než čtvrtinu denní potřeby železa a více než třetinu nezbytného množství hořčíku. 

Naše žitná placka je vyrobena pouze ze žitné mouky a žitného kvásku. Vydrží dlouho vláčná a je velmi trvanlivá. Pokud si k ní dáte čerstvé ovoce, doplníte vitamín C a ve spojení s mléčným výrobkem dodáte vápník. Získáte tak přirozenou cestou mimořádně vydatnou kombinaci důležitých látek pro organismus.

O Velikonocích si udělejte svátek, napečeme my!

Od zeleného čtvrtku až po pondělní pomlázku můžete pečení nechat na nás. Všechny recepty, jak je u nás zvykem, jsou domácí a z originálních surovin. Navíc pokud jste spíše sváteční pekaři a pekařky, u nás je zdařilý výsledek předem jistý. 

Naše špenátová kapsa určitě není jen na zelený čtvrtek, ale bude  hvězdou celé jarní nabídky. Je z celozrnného lístkového těsta a plněná je naší vlastní směsí – čerstvým listovým špenátem s česnekovou pastou. 

Ve sváteční rána můžete nakrájet třeba mazanec – ten náš je z domácího kvásku, pravého másla, krásně voní pomerančovou kůrou a je sypaný mandlemi. Malým koledníkům nabídněte vajíčka z loupáčkového těsta, zdobená velikonočním motivem. Jsou rovněž výhradně ze základních surovin regionálního původu.