DENÍČEK TRADERA

Tak index PX, tedy akciový index pražské burzy nám konečně ve čtvrtek uzavřel nad hranicí 1000 bodů. To jen potvrzuje vyšší zájem o investice do cenných papírů. Není divu, že každý druhý den čteme o nadprůměrném zobchodovaném objemu. Jistě, zdaleka nejsou investiční instrumenty tak žhavé téma, jak by to mohlo být, ale je to čím dál žhavější (osobně jsem rád, že i kolem sebe trochu zasévám onoho povědomí o jednoduchosti obchodování na burze). Dividendy (když nepočítám Unipetrol, který se nikterak nepředal) jsou velmi zajímavé právě u českých titulů. Jsem rád, že obchody rostou a že snad opravdu dospíváme do fáze, že bychom se na stáří mohli zabezpečit chytřeji. :-)

A je tu konec. Poslední část o investičních nástrojích, které považuji za důležité. Dnes se budu věnovat dvěma trochu více alternativním investicím. A na konec přidám jeden bonbónek.

Investiční certifikáty

Těžko bych se mohl o investičních certifikátech vyjadřovat nějak pozitivně. Jejich výplata a výnos je podobná dluhopisům. Jen certifikáty mají svá podkladová aktiva. Certifikátů je samozřejmě více druhů. Můžete si to představit tak, že koupíte investiční certifikát Ovoce. Jeho podkladovým aktivem bude Jablko, Hruška, Broskev a Banán. Vy fyzicky nebudete vlastnit ani jedno z těchto ovocných plodů, ale platnost a výdělečnost certifikátu bude dána tím, že cena nejlevnějšího plodu (třeba Jablka) neklesne pod 70 % hodnoty při nákupu certifikátu (koupili jste ten certifikát 22. dubna, kdy jablko stálo 10 Kč a abyste dostali peníze zpátky a se slíbeným výnosem, jablko nebude stát méně než 7 Kč). Samozřejmě tam je více pravidel ohledně rozhodných dní, stoupání ceny apod., to už je individuální, ale podstata je zhruba podobná. S tím rozdílem, že podkladovými aktivy jsou hlavně akcie, nebo indexy.

Výhody: + nemusíte se moc starat o vývoj cen, kromě rozhodného dne + není to pro příliš pokročilé investory + je to méně rizikové než akcie Bohužel moc výhod v certifikátech nevidím, ale to je hlavně mnou. :-)

Nevýhody: - jedná se o derivát, takže fyzicky nic z podkladu nevlastníte - vůči zisku je to poměrně riziková záležitost - některé firmy vám je doslova narvou do chřtánu - při proražení horních hranic můžou docela brzo skončit

Forex

Forex je nástroj, kde chtějí všichni co nejrychleji zbohatnout. On to vlastně není nástroj ale trh měn. Problém je, že firmy, které zprostředkovávají obchodování na forexu, nabízejí i obchodování s deriváty velké spousty akcií. Bohužel se opět jedná o deriváty akcií, z kterých žádná vlastnická práva (natož pak právo na dividendu) nevyplývají. Hodně velkým problémem je, že většina těchto společností cílí právě na finančně negramotné obyvatele a tím vydělávají především. Nemluvě pak o finanční páce, na kterou potenciální “hejly“ lákají. O finanční páce jsem psal už zde.

Výhody: + docela zábava + když nemáte co dělat s penězi, tak stojí za to si hrát tady + poměrně dost měnových párů + vyzkoušení si pohybů cen v reálném čase a dobré seznámení s principem obchodování

Nevýhody: - finanční páka!!! - finanční páka!!! - a finanční páka!!! - když nesledujete hodně pozorně technickou (grafy a pohyby ceny) a fundamentální (volby, makroekonomie apod.) analýzu, přijdete o peníze poměrně rychle - je to trochu gambling, podobně jako opce, o kterých jsem ani nepsal, protože je opravdu neberu vážně z pohledu investic - existuje spousta falešných článků o tom, jak se dá vydělávat - drtivá většina dostupných analýz se zabývá tím, co už se stalo, čímž opticky vytváří dojem jednoduchosti obchodování - poměrně hodně vysoké riziko

Vlastní podnikání a výkony

Tahle investice se nedá vyčíslit. Na konec jsem si připravil jen takovou třešničku. Protože investice do sebe, ať už formou vzdělávání (tím nemyslím jen školu, ale hlavně samostudium toho, co mne zajímá), práce, investic do podniku, firmy apod. je nenahraditelná a měla by mít největší část vašeho investičního portfolia. Protože to je investice, která se zhodnocuje celý váš život.

Výhody: + nikdo vám to nevezme, vždycky to přinese nějaký výnos + riziko si určujete sami + výnos může několikanásobně převyšovat ono riziko + máte prostředky naprosto pod svojí kontrolou

Nevýhody: - když nebudete dostatečně odhodlaní, lehce o všchno přijdete - můžete přijít opravdu o dost prostředků - časová náročnost Víc nevýhod ale není, jsou to všechno rizika, která si určujete sami.

Dnešní díl ještě nakonec nebude poslední, ale předposlední. Už jsme se věnovali tradičním instrumentům a pomalu se blížíme k těm alternativnějším. V dnešní části se budeme věnovat jednomu instrumentu, který se (bohužel chybně) často nebere jako investiční nástroj a pak dvěma hmatatelným nástrojům.

Stavební spoření

Minulý díl jsme končili penzijním spořením, dnešní začneme spořením stavebním. Obě spoření mají jedno společné, a to podporu státu. Penzijní spoření z toho vychází nepoměrně lépe (23 % příspěvek od státu z ročního vkladu oproti 10 % na “stavebku“), i přesto právě díky příspěvku od státu má stavební spoření pořád smysl. Jeho smysl je samozřejmě částečně určen i budoucím úvěrem na vlastní bydlení (proto se taky jmenuje stavební), ovšem i jako investiční nástroj pouze na zhodnocení vlastních prostředků se dá využít poměrně dobře. Jako alternativa za - v dnešní době - upadající státní dluhopisy nebo předražené konzervativní fondy je stavební spoření perfektní. Na výhodnosti mu také přidávají minimální náklady

Výhody: + Minimální náklady + Pojištění veškerých vložených peněz dané zákonem + Zajímavé zhodnocení v podstatě bez rizika + Alternativa k tradičním dluhopisům + Bezrizikový produkt

Nevýhody: - Nezajímavé pro aktivního investora - Nízké zhodnocení oproti jiným aktivům - Nuda při investování - Nízká likvidita (6 let mrtvé pení kvůli státnímu příspěvku) - Vzhledem k investičnímu horizontu nezajímavý výnos

Nemovitosti

Podle mého názoru jedna z nejlepších možných investic pro zajištění na stáří. Díky inflačním doložkám může být v podstatě bez rizika ze ztráty ve výnosu a především vám díky pronájmu zajistí poměrně slušný pasivní příjem, zvláště ve větších městech. Nevýhodou je velký balík peněz nebo zadlužení. Nemovitosti jsou ale všeobecně poměrně málo rizikové s dost zajímavým výnosem.

Výhody: + Téměř bez rizika (když si dáte pozor) + Slušný výnos + Ideální na důchod + Je to něco hmatatelného + Atraktivita

Nevýhody: - Nízká likvidita - Musíte se o nemovitost starat - Potřeba vysokého obnosu peněz - Riziko nájemníků - Může znovu přijít rok 2008

Půda

Poslední velmi alternativní investicí je zemědělská půda. To je možná ještě lepší nástroj než nemovitosti. Zemědělská půda trvale ubývá, kdežto nemovitostí trvale přibývá. Právě proto, že je půdy čím dál méně, je to vhodná investice. Problémem je, že současní vlastníci zemědělské půdy si to uvědomují, proto není vždycky samozřejmé, že byste našli protistranu.

Výhody: + Bude jí čím dál méně, cena bude pořád růst + Výnos s minimálním rizikem + Z dlouhodobého hlediska nejlepší možná investice + Je to něco hmatatelného + Navíc si tam můžete pěstovat jídlo

Nevýhody: - Musíte půdu obhospodařovat, nebo na to někoho mít - Ne vždy se najde prodejce - Dlouhodobá investice - Je potřeba vyšší obnos peněz, aby to mělo smysl

Dostáváme se do druhé části investičních nástrojů, z kterých si můžete vybírat. Chtěl bych připomenout, že jich je samozřejmě celá řada, já vybírám ty, co jsou podle mne nejlepší a nejvhodnější právě i pro ty nejmenší investory. V dnešní části se zaměřím na tři druhy fondů. Když člověk vybírá z investičních fondů, najde toho opravdu mraky. Já si je rozdělil podle sebe do určité lidštiny, aby tomu rozumněli pokud možno všichni.

Fondy s pravidelným (nebo jednorázovým) vkladem

Tyto fondy jsou mezi lidmi bez jakýchkoli investičních znalostí asi nejznámější. Je to především dáno tím, že dnešní trh, přesycený všemožnými investičními zprostředkovateli a finančními poradci, je prostě prodává. Nevím, na kolik si můžou v různých makléřských firmách přijít z “prodeje fodnů klientům“ finanční poradci peněz, ale když mi někdy na schůzku přijdou tak neskutečně zpracovaní klienti (i když jim fond vlastně vůbec nevydělává a v horším případě spíš prodělává) od svých “známých“, tak jen kroutím hlavou a asi to nebudou malé peníze, jinak by se to přece neprodávalo. Když ovšem odhlédnu od samotného prodeje, máme v ČR fondy s docela slušnou výkonností a nízkými vstupními poplatky. Jen je potřeba si přečíst právě ty důležité položky jako je: Vstupní poplatek (u levnějších kolem 1 - 2 %, u dražších třeba i 5 %), výstupní poplatek (většinou 0 %) a různé další poplatky spojené se správou fondu apod. Dál je pak důležité sledovat historickou výkonnost onoho fondu daleko víc než tu projektovanou (protože tu projektovanou vám poradce samozřejmě načrtne strašně hezky). A dávat si bacha na to, jakým způsobem vás do toho poradce tlačí.

Výhody: + U některých docela slušná výkonnost + Většinou nulové výstupní poplatky + Nemusíte znát moc věcí, vhodné pro úplné začátečníky + Minimální pravidelná investice (od 500 Kč) + Pokud je finanční poradce profesionál, dobře vám poradí + Díky rozložení aktiv je menší riziko + Docela vysoká likvidita prostředků

Nevýhody: - Finanční poradci často tlačí do fondů, aniž by o nich něco věděli - Docela vysoké vstupní poplatky a poplatky za správu - Riziko tam pořád nějaké je, není vhodné pro každého - Pro aktivního investora je to absolutně bez náboje a adrenalinu - Nemůžete si rozložit aktiva v jednom fondu podle sebe

Fondy kvalifikovaných investorů

Tyto fondy jsou velmi zajímavé a často opravdu slušně výkonné. Což je dáno samozřejmě tím, že zde musíte mít velký počáteční kapitál, takže správce fondu si dává hodně záležet na tom, aby fond měl dostatečnou výkonnost. Velké mínus je však ten počáteční vklad. Tyto fondy opravdu nejsou vhodné pro ty nejmenší investory. Nesporným plusem je však to, že tyto fondy investují do velmi atraktivních aktiv, ke kterým by se člověk možná jen tak nedostal, protože by to přesahovalo opravdu několikanásobně jeho finanční možnosti. Tyto fondy investují do orné půdy, legendárních aut, nebo třeba velkých kancelářských budov a mrakodrapů.

Výhody: + Hodně slušná výkonnost + Docela zajímává aktiva, ke kterým by se člověk normálně nedostal + Správce si dává záležet na dobrém fungování fondu + Nemusíte se o aktiva tolik starat + Může investovat i naprostý laik + Menší riziko díky rozložení aktiv

Nevýhody: - Obrovská počáteční investice (1 mil. Kč nejméně) - Peníze nejsou tolik likvidní - Při předčasném výstupu jsou obrovské výstupní poplatky - Může přijít ztráta velkého množství investovaných prostředků

Důchodové spoření

Trochu alternativnější forma fondu, ale pořád se dá brát jako jedna skupina. Tyto fondy jsou totiž zajištěné ze zákona proti tomu, aby šli do záporu. Takže v podstatě nemůžete přijít o investované prostředky. Navíc zde dostáváte státní příspěvek, který není malý. Problémem ovšem je, že s maximálním zhodocením můžete peníze vybrat až v důchodu.

Výhody: + Státní příspěvek až 23 % z ročního vkladu + Nemůžou mít zápornou výkonnost + Ze zákona jsou zajištěné + Docela kvalitní zajištění na stáří bez starostí + Seženete téměř všude + Může investovat i naprostý laik + Velmi nízké riziko

Nevýhody: - Můžete vybrat s maximálním zhodnocením až v důchodu - Procentuální roční výnos (bez příspěvku státu) se pohybuje na hranici inflace - Můžete sice zvolit strategii, ale nikoli rozložení - Pro aktivního investora spíše nevhodné kvůli nudě - Velmi nízká likvidita

Dnes bych rád popsal stručně několik investičních nástrojů, jejich výhody a nevýhody. Je už pak na každém, který si vybere. V podstatě všechny jsou pro všechny typy investorů. Pro všechny platí jedna velká výhoda a tou je potenciální zisk jako v žádném zaměstnání (protože je v podstatě bez práce). Zárověň však pro všechny platí jedna velká nevýhoda a tou je skutečnost, že se o trh musíte buď sami aktivně zajímat, nebo mít někoho, komu stoprocentně věříte a kdo se o trh zajímá.

Akcie

Pro mne osobně nejlepší možná investice. Akcie vám zaručují spoluvlastnictví emitenta, tedy toho, kdo akcie vydal (např. Microsoft, Apple, ČEZ apod.) včetně podílu na zisku formou dividend. Některé vám zajišťují i hlasovací práva. U každého investora, i toho nejmenšího, by měly být akcie v portfoliu.

Výhody: + Dividendy, tedy podíl ze zisku + Spoluvlastnictví společnosti + Vysoký výnos k míře rizika + Dividendové titul jsou dobrým nástrojem na zajištění na stáří + Minimální další náklady + České akcie jsou levné + Možnost investice v podstatě po celém světě + Poměrně vysoká likvidita

Nevýhody: - Někdy příliš velké riziko - Americké akcie jsou poměrně drahé - Můžete přijít o všechny investované prostředky - Na české burze je velmi málo titulů

Zlato

Tentokrát se jedná o fyzické zlato, nikoli o nějaký derivát, který seženete přes forex. Jde o zlato, které máte doma, můžete si na něj sáhnout, schovat do trezoru a obdivovat jeho krásu. Prodává se ve formě slitků, cihliček, mincí atd. Možností toho, jaké zlato vlastně chcete mít doma, je mnoho. Momentálně stojí gram asi 1000 Kč. Jiné kovy a komodity popisovat nebudu, zlato je pro mne opravdu hodnotným zástupcem komodit a kovů právě proto, že se dá poměrně lehce sehnat.

Výhody: + Seženete poměrně lehce + Je to uchovatel hodnoty + V době krize jeho cena roste + Docela vysoká likvidita + Má mnoho forem (mince, slitky, cihličky, sběratelství) + Není virtuální, víte, že ho máte doma

Nevýhody: - Jeho cena je ovlivněna i sílou amerického dollaru - Musíte si ho zchraňovat - Okem nepoznáte kvalitu, takže při koupi se musíte mít hodně na pozoru - Další náklady spojené s výrobou a dodáním - Poslední dobou trochu ztrácí na hodnotě - Je to měkký kov

Dluhopisy

Posledním instrumentem dnešního dílu budou dluhopisy. Dluhopisy jsou buď korporátní, nebo státní. Každý má svoje výhody i nevýhody, dluhopisy obecně ale mají společné výhody a nevýhody. Korporátní jsou výkonnější, státní jsou bezpečnější. Ale v dnešní době jejich výkonnost spíše klesá.

Výhody: + Nízké riziko + Docela slušná výnosnost korporátních dluhopisů + U některých se vyplácejí kupóny (tedy výnos) čtvrtletně + Korporátní (firemní) jsou docela dobrou alternativou dividendových akcií

Nevýhody: - Nízká likvidita - Státní dluhopisy jsou i se záporným výnosem - Ne tak vysoký výnos - Ne taková zábava u sledování vývoje jako u akcií - U korporátních hrozí krach společnosti

Jaká je nejideálnější forma spoření na delší dobu? To je opravdu hodně individuální. Češi jsou však v tomto velmi konzervativním národem. Vezmeme to ale popořadě.

Historie nás vyškolila

Co především způsobilo, že jsou Češi konzervativním národem se asi nedá úplně generalizovat, ale velkým dílem k tomu přispěly historické události. V roce 1989 jsme se osamostatnili a získali nenahraditelnou svobodu. Díky tomu jsme získali přístup na volný trh. Všichni mohli začít podnikat a právě tady začali první investice. Do svého vlastního podniku. Protože v tom ale spousta lidí neuměla chodit, tak jich taky hodně zbankrotovalo a přišlo o své úspory. To byla první rána. Pak přišla divoká 90. léta, kdy probíhala pekelná privatizace, éra kupónových knížek a fondů, které slibovali desetinásobné zisky. Část fondů byla vytunelována a lidé opět přišli o své úspory. Druhá rána. Poté se objevily kampeličky, které slibovaly 10 % zhodnocení úspor. Ano, to už vypadá jako trochu reálně zhodnocení (ovšem v tomhle případě už trochu zapomínáme, že hypotéky a úvěry tehdy byly úročeny klidně 13-20 %). Navíc tyhle výnosy slibovaly bankovní subjekty, tak se jim přece dá věřit. Bum, přišly další krachy. Třetí rána. Když se třikrát člověk spálí, holt už nic moc riskovat nechce. Ale po čase se situace zklidnila a lidé začali hledat nějaké alternativní formy investování, takže se investovalo do nemovitostí. Pak ale přišla léta 2008 a 2009 a ceny nemovitostí spadly na polovinu. Čtvrtá rána. Po tolika příkořích během uplynulých 20 let už se prostě člověku nechce ani investovat ani riskovat...

Kde vlastně máme peníze

Na tuto část si půjčím graf z loňského roku z tohoto článku. Tady je totiž dobře vědět, kam lidé přesunuli svoje úspory. Nutno uznat, že díky poměrně nízké inflaci v ČR za poslední čtyři roky to zas tolik nebolelo. Díky zásahům do kurzu koruny se nám však přiblížil inflační cíl České národní banky 2 % a v následujících letech by to mohlo začít bolet. Je až neuvěřitelné, že téměř polovina Čechů (to je 5 000 000 lidí) nechává své úspory na běžném účtu, kde se neúročí. Trochu více pochopitelné, ale podobně nesmyslné jsou úspory na spořícím účtu. OK, beru tu likviditu, prostě převedete a za dva dny si můžete koupit auto. Ale při dnešním úročení ono zhodncení s odřenýma ušima pokreje inflaci. Kde se už dá spoření pochopit je tzv. stavební spoření. Tady máte nejen úrok (v současné době ca 1 %) a ještě státní příspěvek. No, když už do toho systému hážu daně a veškerá povinná pojištění, proč si taky něco nevzít zpátky. Potom už jsme na zhodnocení třeba i 3 % díky státu a to už aspoň má smysl. Jenže takhle spoří zhruba každý osmý Čech. A to je zatraceně málo. Ostatní úspory už téměř nestojí za zmínku. A investice do rizikovějších, ale stále poměrně bezpečných (např. dividendové akcie) nástrojů tu téměř nejsou.

Přichází nová doba?

Ve středu jsem byl na zhruba dvouhodinové přednášce Kam úspěšně investovat v roce 2017. Univerzální návod na to sice není, i přesto byla přednáška velmi zajímavá a velmi poučná. Takže napíšu krátký report především o tom, co zaujalo mne.

Letošní rikzika a příležitosti

Rok 2017 bude pravděpodobně zlomový v mnoha ohledech. Čeká nás spousta voleb, nástup Donalda Trumpa, pravděpodobná aktivace článku 50 o vystoupení Británie z EU. Nejrizikovějšími pro trhy budou právě politické události. V USA se může stát, že Trump nebude stát za svými sliby a nebude je plnit. Na druhou stranu je velice pravděpodobné, že ke snížení daní a uvolnění regulace bank dojde, což by mohlo minimálně finanční sektor pořádně nakopnout. To bylo vidět vlastně hned po volbách, kdy za celý měsíc akcie bank posílily zhruba o 20 %. Politické strany v Evropě, které by se mohly dostat k moci, by se staly ohrožením jednotného trhu v rámci EU a zakládáním si na protekcionismu.

Máme tu ale určité příležitosti. Jak jsme poznali už v minulém roce, průzkumy a analýzy rozhodně nejsou exaktní disciplínou a nedá se jim přikládat absolutní pravda, takže se docela lehce může stát, že vůči překvapivým výsledkům jednotlivých evropských voleb (jestli se jim ještě bude dát říkat překvapivé) trhy docela slušně odolají a žádné velké neočekávané zvraty se nestanou. Kromě toho by opět mohl posílit po nedávném vybírání zisků Bitcoin, objevit by se konečně mohly dlouho diskutované eurobondy a v neposlední řadě by se mohlo stát, že investoři budou čím dál více tíhnout k alternativnějším investicím jako jsou komodity, diamanty a další.

Měny

Na měnovém trhu se investoři budou nejspíše soustředit na americký dollar a zvyšování sazeb FEDu. Na poslední tiskové konferenci byl však budoucí prezident Spojených států velmi neurčitý ohledně svých plánů, proto i dollarový index vyklesal, při pravidelném a rychlejším zvyšování sazeb a realizaci vyšších výdajů na infrastrukturu, které Trump slibuje, se dá očekávat růst dollaru. Do karet dollaru hraje i nízká nezaměstnanost a lepší než očekávané makroekonomické výsledky poslední doby. I tady se ale může leccos nevydařit především kvůli FEDu a opět neplnění slibů Donalda Trumpa (hlavně kvůli brzdě v Kongresu, který nebude chtít navyšovat dluh USA).

U nás se budeme koukat na kurz Koruny vůči Euru. Případně pak na paritu Eura a amerického Dollaru. Na Koruně již spekulanti čím dál více otevírají pozice, protože očekávaný konec intervencí je plánován na druhý kvartál a ČNB momentálně utrácí víc peněz za Eura než za celé tři roky. Zajímavostí ohledně Koruny bylo, že exit nejspíš přijde někdy ve čtvrtek v dubnu či květnu po pravidelném setkání bankovní rady. Očekávaný cílový kurz je pak 25,50 Kč za Euro s následnou korekcí (a vybíráním zisků) zpět na 27 Kč a poté pomalejší pokles na hodnoty kolem 25 Kč.

Globalizace

Čína a asijský region se letos opět stává ekonomickou silou světa. Protekcionismus Trumpa by tomu teoreticky mohl prospět, prakticky se teprve uvidí. Docela zarážející je, jakým způsobem se již rozevírají nůžky mezi bohatými a chudými, když zhruba 50 % obyvatel této planety má stejný majetek jako 62 nejbohatších lidí světa. A ten rozdíl pouze narůstá, což dokazuje, že na globalizaci vydělávají samozřejmě ti nejbohatší (což je svým způsobem logické). Populace nám postupně stárne v celém vyspělém světě, což je vlastně na jednu stranu dobře a těch katastrofických populačních křivek se možná můžeme přestat bát.

I přes globalizaci (nebo možná právě díky ní) se stále vyplatí investovat do amerických akcií. Firmy totiž nejenže pravidelně zvyšují zisky, některé jsou na tom však tak dobře, že mají vyšší rozpočet než malé státy. Možná přece jen neinvestovat napřímo, ale formou fondů či ETF se toho určitě nemusíte bát. Odvětvím pak samozřejmě budou dominovat  technologie a biotechnologie, které nás již dnes provázejí téměř na každém kroku. Naopak od dluhopisů (především rozvynutých států) se investoři spíše budou odvracet právě kvůli již vyčerpanému potenciálu zisku a výnosu.

Do portfolia by mohly čím dál více patřit akcie z mladých rozvíjejících se trhů, nejlépe pak lokální firmy v lokálních měnách kvůli nejistotě sílícího dollaru. Mimochodem do rozvíjejících se trhů patří i Česká republika.

České akcie

Český trh se stále řadí mezi rozvíjející se trhy. České burzovní tituly jsou však atraktivní z trochu jiného hlediska. V dividendovém výnosu se totiž drží na světové špičce. Na české burze pravděpodobně nenajdete dividendový titul, který by dával méně než 5% výnos jen na dividendě. Na držení jako hodnotové akcie jsou právě české tituly tím, co by vám mělo tvořit základ portfolia. Když se pak podíváme na bankovní sektro u nás v ČR, tak se dá očekávat nárůst hypoték a s tím spojené zisky českých bank a tím pádem i štědrá dividenda (např. u Monety se očekává až 10% dividendový výnos na akcii). Česká burza sice nemá titulů mnoho, zato se o všech dá říct, že jsou to silné firmy se schopností vyplácet dividendu i v době krize a nižších zisků.

A další

Za komodity tam v podstatě odborník nebyl. Nemovitosti jsou pak takovým stálým článkem investorského portfolia ať už napřímo se starostmi nebo přes Fondy kvalifikovaných investorů bez starostí. Co je však velmi zajímavou alternativou je zemědělská půda. Pro investora, který chce být v klidu a nemít povinnost splňovat zákonné povinosti vyplývající z vlastnictví zemědělské půdy, existují asi dva fondy v ČR, díky kterým může mít výnos i 20 % ročně právě z vlastnictví zemědělské půdy. Vzhledem k nedostatku půdy je takový výnos logický.

Kromě toho se samozřejmě probíralo, proč v ČR aktivně investuje pouze asi 7 % obyvatel. Právě kvůli historickým neúspěchům (nejprve kupónová privatizace, Kožený, kampeličky apod.). Ta nedůvěra se dnes snad opět obnovuje (což pozoruji trochu více v mém okolí), ale ještě je to asi běh na dlouhou trať. Z celosvětového hlediska i konzervativci drží alespoň 55 % investic v akciích kvůli slušnému výnosu.

Nakonec ještě tipy

Na konci přednášky pak samozřejmě všichni panelisti řekli svoje tipy.

Nemovitosti formou fondu S%P500 klesne do 1 roku Vzdělání Růstové akcie Short na zlato Bitcoin Technologie Africké akcie Zemědělská půda Akciové fondy

Dnes bych napsal pár řádků o něčem, co vlastně snad žádný zprostředkovatel nebo někdy i obchodník pořádně nevysvětlí klientovi. Jedná se o obchodování na páku. Než abych to ale sáhodlouze vysvětloval, uvedu i příklad.

Obchodování na páku je pojem, se kterým se setkáte především u forexových brokerů. Je to nástroj, na který tito brokeři lákají potenciální klienty, protože díky páce můžete investovat naprosté minimum prostředků. Samozřejmě vám všichni napíšou, že můžete hodně vydělat, ale zároveň se dá hodně prodělat. To vám řeknou, ano, ale tu podstatu, jak vlastně obchodování na páku funguje už vám nevyvětlí.

U každého obchodníka, brokera, zprostředkovatele mějte na paměti vždy to nejzásadnější pravidlo. Broker nikdy neprodělá. Obchodování na páku je v podstatě obchodování na úvěr, tedy půjčku. Rozdíl oproti standardním úvěrům je samozřejmě nulový úrok. Na druhou stranu to přináší určitá rizika, mnohonásobně vyšší než úrok. Dejme se tedy do příkladů.

Vlastní zdroje

Máte 1000 Kč. Chcete investovat tyto peníze a koupit akcie. 1 akcie firmy XYZ stojí 100 Kč. Protože si nechcete od obchodníka půjčit, rozhodnete se nakoupit za akcie pouze za své peníze. Nakoupíte tedy 10 akcií (a utratíte tedy celý svůj kapitál). Cena vystoupá na 101 Kč za 1 akcii. Protože 1 % výnosu vám stačí, rozhodnete se prodat. Prodáte tedy všech 10 akcií za celkovou cenu 1010 Kč. Jste dobří, vydělali jste 10 Kč, tedy 1 %.

Dejme tomu, že máte stejnou sumu (1000 Kč), nakoupíte stejné akcie (10 ks za 100 Kč/akcie) a cena klesne na 99 Kč za akcii. Vy už nechcete riskovat dále a raději prodáte. Realizovali jste tím ztrátu - prodali jste 10 akcií v celkové hodnotě 990 Kč, tzn. na tomto obchodu jste ztratili 10 Kč, tedy 1 % svého kapitálu.

Obchodování s pákou

Máte 1000 Kč. Chcete investovat tyto peníze a koupit akcie. 1 akcie firmy XYZ stojí 100 Kč. Protože chcete koupit více než 10 akcií, rozhodnete se jít do nákupu na páku a od obchodníka si půjčíte peníze. Páka je např. 1:100 (páka je samozřejmě různá, ten rozptyl je zhruba 1:5 až 1:500, vyšší páky jsou opravdu vražedné a jestli někdo něco takového nabízí, tak já o tom nevím a ani radši vědět nechci). Tato páka (1:100) znamená, že můžete nakoupit akcie ne jen za svých 1000 Kč, ale za 100x vyšší hodnotu, tedy za 100 000 Kč. Koupíte tedy 1000 akcií. Váš vklad je 1000 Kč (protože víc nemáte), vklad obchodníka je 99 000 Kč (protože vám půjčil). Cena akcie vystoupá na 101 Kč za kus. Vy se rozhodnete prodat. Protože jste prodali 1000 akcií, prodáte za celkovou sumu 101 000 Kč, z toho 99 000 Kč vrátíte obchodníkovi, zbyde vám tedy 2000 Kč. Váš čistý zisk je 1000 Kč, tedy 100 %. To je samozřejmě super a vy si říkáte, že už jinak než na páku přece nakupovat nechcete, protože se stejnými penězi jste na páku vydělali 100x více. Ale...

Dejme tomu, že máte stejnou sumu (1000 Kč), nakoupíte stejné akcie na stejnou páku 1:100 (1000 akcií za 100 Kč/akcie, obchodník vám půjčí 99 000 Kč). Cena ale klesne na 99 Kč. Vy už nechcete dál riskovat, takže prodáte všech 1000 akcií. Protože jste na kupovali za 100 000 Kč (1000 Kč vašich + 99 000 Kč půjčených), prodáte za 99 000 Kč. Těchto 99 000 Kč vrátíte obchodníkovi a vy jste na 0 Kč. Ztratili jste tedy 100 % svého vkladu a trháte si vlasy.

Včera jsem se byl podívat na přednášce o tom, jak by mohl vypadat exit ČNB z kurzového závazku a intervencí. Česká národní banka používá kurzový závazek především k dosažení inflačního cíle. Do vysvětlování nebudu zabíhat, ale pošlu vás přímo ke zdroji. Jak můžete i vidět z grafu výše, kurz EUR/CZK je v podstatě mrtvý s téměř nulovou volatilitou (pohybem). Protože přednáška byla zajímavá z různých pohledů díky zástupcům čtyř stran (David Navrátil jako ekonom České spořitelny, Aleš Chmelař jako ekonom z Úřadu vlády, Jiří Hlavatý jako ředitel české firmy Juta, která má ca 85 % výroby na export a Lubomír Lízal jako člen bankovní rady České národní banky). Napíšu jen pár řádků toho, co mne osobně zaujalo.

Pravda, hodně mne zaujala diskuze na konci, protože to byly od publika neskutečný kecy. Někdo z publika by pomalu zaváděl znovu zlatý standard, jiný by mířil inflaci ke 3 %, nikoli ke 2 % a další by zase zvednul mzdy na čtyřnásobek oproti současnému stavu, proti čemuž se ohradil i pan Hlavatý s odvoláním na to, že česká výroba bohužel není značková. Je pravda, že dnes člověk vidí značku více v “Made in ...“ (doplňte si to, co vy považujete za kvalitní výrobu) a ne v Sony, BMW, WV apod. a Made in Czech republic není taková značka. To ale bohužel souvisí i s jakoukoli neschopností Čechů si věřit a především prezentovat svoji vlast jako kvalitní. Dával docela pěkný příklad, který bych parafrázoval asi takto: Za jaký výrobek zaplatíte větší peníze? Za iPhone, který má na sobě Made in China, nebo za úplně totožný iPhone, který bude mít na sobě Made in USA? Je jedno, že jsou oba od firmy Apple, že tedy používají oba úplně stejné technologické postupy, stejné patenty apod. Ten z Číny je totiž už předem odsouzen k tomu, že na něj zákazník hledí jako na nekvalitní, aniž by o tom pořádně přemýšlel.

V prezentacích se ukazovaly i příklady, jak by posílení koruny mohlo vypadat. Protože žádná analýza, ať už je sebelepší, není 100%. Příklad posílení se dával třeba na švýcarském franku, který posílil o zhruba 20 % bezprostředně po ukončení kurzového závazku. Pokud bychom viděli paralelu u české koruny, mohla by posílit až na 22 Kč za 1 Euro (oproti dnešním 27 Korunám). Což samozřejmě dá prostor pro vydělání si docela slušného balíku spoustě spekulantům. Resp. i vám, pokud chcete. To se samozřejmě děje už dnes, kdy investoři začíají více kupovat české koruny. Možná i proto je s nimi ČNB v podstatě ve válce a utratila za listopad rekordní množství za nákup Eura právě proto, že vznikla velká poptávka po té Koruně.

Co ale nenahrává zmíněnému 20% posílení je právě skutečnost, že po konci intervencí nejspíše nebude tak ohromná poptávka po České koruně, tedy nenajde se protistrana, která by korunu koupila a posílení bude ztížené. Spíše bude následovat určitá korekce posílení by tak nemuselo být razantní. Osobně si ale myslím, že nejméně 10 % se tam vydělat určitě dá.

Mne ale velmi zaujala reakce firem. Právě proto, že kvůli intervencím už nedokážou odhadnout vývoj kurzu a posílení Koruny vůči Euru, bylo potřeba se nějak zajistit. Pan Hlavatý tak docela dobře zmínil, že dnes již mají náklady jen asi 25 % v českých Korunách, zbytek již vynakládají v Eurech. Těžko říct, jestli i to byl záměr ČNB, aby se firmy začly připravovat na případné přijetí Eura a nebyla to pro ně taková rána, takže přenesou náklady do jiné měny než je česká Koruna. Hlasování o brexitu byl v tomto případě vlastně taky problém právě kvůli neuvěřitelnému zlevnění. Protože pokud prodáváte v librách a tyto libry pak měníte zpět na Koruny, za které nakupujete, vyděláváte vlastně méně, než byste chtěli, protože se řídíte tímto kurzem. A propad libry v červnu byl opravdu propastný, takže například Juta z vydělaných 500 milionů Kč ztratila dobrých 100 milionů Kč jenom kvůli poklesu kurzu.