Olha esta gota de água cristalina: é tão leve, tão tênue e pequenina, que a sede vegetal mais estimula, e nem ao menos molha do lírio o hastil, o cálice ou a folha, em que, líquida pérola, tremula; dir-se-ia um pingo de sidérea mágoa. Tu, que já penetraste os oceanos e devassas recônditos arcanos, não a desprezes, olha-a: que vês na gota cristalina de água?

Nela se espelham fulgidos, celestes prismas, que a luz exterior difunde, como em puro diamante lapidado. Mas se o olhar limitado de uma lente revestes, porque a vista sagaz mais se profunde, verás, então, do turbilhão da Vida, surdirem novos seres, e estes seres aumentando-se em linha indefinida, de modo a não poderes contar sequer seu número. Detém-te e observa a formação vária, infinita dos corpos, cujo frêmito latente um mesmo protoplasma anima e agita.

Mas não! O olhar perturba-se em vertigens de febril paroxismo. Nem procures saber-lhes as origens, a esses entes anônimos, que viste. Para o prescrutador olhar humano, como no grande, existe no infinito minúsculo – um abismo.

Homem, na gota de água há um oceano!

Letošní bakalářská práce o novém řídícím systému exponátu Kulatý stůl ve VIDA! centru v Brně. 

Zadáním bylo vytvořit prototyp řídícího systému a k němu dodat jednu ukázkovou hru (a další student dodal ještě jednu). Prototyp tedy umožňuje výběr z více her (oproti stávajícímu systému s hrou Rybolov.) Implementován je v Jave a řeší spoustu problémů se kterými se budu také potýkat, hlavně po stránce zakomponování krajních situací.

Naopak se nepotýká s  jinými případy, které řeším, např. velikost a tvar hlavní obrazovky, náhlé vybití či odpojení zařízení, či připojení zcela nového zařízení v průběhu hry atp.

Student vytvořil řídící systém, který obsluhuje síťové spojení, výběr a průběh hry a vytvořil hru SnakeXSnake, podobnou hře slitherio. Na rozdíl od hry Rybolov a i od mého projektu, student na centrální promítací plochu pouze duplikuje obraz, který každý hráč vidí na své obrazovce. V druhé hře “Distribuce limonád” centrální displej nevyužívá vůbec.

Pro síťovou komunikaci si vystačí s protokolem TCP (str. 38), což by u mě mohl (?) být problém, jelikož i přestože požaduji spolehlivost přenosu dat, je nutné aby odezva byla co nejrychlejší. Proto je možná vhodné se zamyslet nad řešením “overhearingu” jak je to ve frameworku MicroPlay, který kombinuje protokoly TCP i UDP a jednotliví také komunikují se sebou navzájem. Server má pro komunikaci s každým klientem vlastní vlákno aby posílání dat mohlo probíhat asynchronně.

odkaz na opoznámkované pdf