#strany

Photo by Ali Yahya on Unsplash

Naše děti mají kamaráda Japonce. Teda myslíme si, že je to Japonec – podle jména. Neříkám to rád, ale musím přiznat, že s ním nemáme dobrou zkušenost. Je u nás dost často a při každé své návštěvě něco rozbije, rozlije nebo roztrhne.

Třeba tuhle. Chtěl jsem našemu psovi nalít vodu, přijdu na dvůr a místo misky je tam hromada střepů. A děti hned žalují na Japonce. Prý: „Sa-mo Se-to“. Má toho na svědomí hodně. Polámal rajčata, rozlomil zahradní židličku a dokonce mi asi vypotřeboval šampón. Je dost divné, že ho při tom nikdy nikdo nevidí, ale je prý dost malý, tak ujde pozornosti.

Zjistil jsem, že nenavštěvuje pouze nás. Znají ho rodiče všech spolužáků našich dětí. Dokonce i u nás v práci byl a rozbil váhu. Člověk by čekal, že s někým takovým nebude chtít mít většina lidí co do činění. Ale chyba lávky. Nejen, že na něj hodně lidí spoléhá v zaměstnání. Oni mu dokonce chtějí svěřit práci, na které záleží budoucnost nás všech.

Politika je svinstvo! Do politiky slušný člověk nejde! Politici jsou líní, nemakají a kradou! Strany jsou jen výtah k moci! 

Určitě tyhle věty znáte. Možná je sami říkáte a možná jim i věříte. Nevyčítám vám to. Zkuste se ale zamyslet, k čemu tyhle řeči vedou. Uvidíte, že je to dost nalevačku. Ty věty jsou vlastně magická formule, která - tím jak se často opakuje - stává se sebenaplňujícím proroctvím. Jak je to možné? No jednoduše. Představte si, že jste mladý člověk a chcete změnit svět k lepšímu. Vstoupíte do strany, aby si o vás všichni mysleli, že jste kariérista? Mezi ty svině? Ani náhodou! 

Takže do politiky nikdy. Necháme to raději na jiných. Na kom? No jasně. „Sa-mo Se-to“ se nenechá dvakrát pobízet. V politice si pěkně zařádí. Když mu vnucujeme tu příležitost, proč by si nevyhodil z kopýtka, že? 

Rád bych vám teď nabídl jednoduché řešení. Ale to bych lhal. Jediná cesta, jak Japonce dostat ze hry, je vzít to na sebe. A ne, politika není snadné řemeslo. Stojí spoustu dlouhodobé práce, kterou nikdo neocení. A ne, nedá se nahradit „nestranictvím“, pořádáním demonstrací a happeningů. Sorry Milione chvilek. Demonstracemi možná dosáhneme výměny jednoho ministra. Ale na změnu stylu vládnutí to nestačí ani náhodou. 

A ještě jednou ne. Jako jednotlivec nedosáhnete ničeho. Ke smysluplnému výsledku potřebujete spojence. Lidí, kteří mají podobné hodnoty jako vy, kteří jsou ochotní jim hodně obětovat a jsou ochotní to dělat dlouhodobě. A to jsou politické strany. Je mi líto, ale nic lepšího nikdo zatím nevymyslel. Takže jestli vám vadí, jak vypadá současná politika, vykašlete se na hospodské řeči, vyberte si stranu, se kterou to vidíte jakž takž podobně a zkuste si to. Poslední rada na závěr. Když si budete vybírat tu stranu, podívejte se, kolik má členů, je to docela důležitý ukazatel toho, jak je strana stabilní a životaschopná.