#jazyk

Kontext: na fakultě nás učila jeden předmět Slovenka a spousta mých spolužáků nadávala že proč nás učí Slováci že se místo na výklad musí soustředit aby jim rozuměli. Což mě hodně překvapilo. A tak. Díky :DD

Karel Čapek, 1933: podrž mi beer

Umberto Eco: Věčný fašismus (Il fascismo eterno)

„Ur-fašista“ – věčný fašista, člověk se sklony k fašismu či člověk ve fašistickém státě, jehož příznaky Eco v citované části popisuje.

„Machismus“ – [mačizmus], vysvětleno v citaci, mužský šovinismus

„Ersatz“ – německy náhrada, odškodnění

Jak již název napovídá, tak se v dnešním ‚příběhu‘ budu zabývat rozmanitostí českého jazyka. Spousta z nás zná jistě takový ten pocit, kdy přijde do nové společnosti, začne mluvit a lidé okolo na něj začnou hledět dosti nevzhledným výrazem, za který by se nemuselo stydět žádné strašidlo z hororu.

Tento jejich výraz může mít několik příčin, jednou z nich je takzvaná ‚dlaždická mluva‘. Jinými slovy řečeno, když člověk nepoužívá příliš literární výraz, ale místo nich spíše výrazy, které jsou více dekadentní, než by měly být.

Další důvod si dovoluji označit prostředí, kupříkladu když začnete na skupinu norských vědců mluvit sebe lepší češtinou, tak na vás příliš chápavě koukat nebudou.

Ovšem ani jeden z výše uvedených důvodů není ten, který jsme se dnes rozhodla rozebrat.

Někdy se totiž stane, že přijdeme mezi lidi, stejné národnosti a stejné rozumové vyspělosti, ale oni nám jaksi moc nerozumí a probodávají nás dosti nechápavými pohledy. Důvod to má vcelku jednoduchý. Naše krásná země (nemyšleno ironicky), je natolik jazykově rozmanitá a nářečím prokvetlá, že se často stává, že lidé, kteří žijí více jak dvě stě kilometrů od sebe si příliš nerozumí.

S tímto jevem jsme se ve svém životě setkala již mnohokrát a myslím, že se s ním budu setkávat i nadále.

Má rodina totiž pochází z Orlických hor. Ačkoliv tam víc jak jednu generaci nežijeme, tak jsme jako malá holka slýchala spoustu výrazů, (především od babičky), které z těchto končin pocházejí.

A tak se mi několikrát stalo, že jsem se bavila s kamarády a použila nějaké slovo, které jsem znala z domu.

Jako příklad bych uvedla ‚kobzule‘. Kdo tento výraz nezná tak se jedná o synonymum k slovu ‚brambory‘. Tudíž jsem spoustu krát řekla ve školní jídelně, že chci k masu kobzule, místo toho že chci brambory.

Postupem času jsem se tuto část svoji slovní zásoby naučila příliš nepoužívat, a tak se vyvarovat hromadě nechápavých výrazů. Jenže jsou i situace, kdy mluvím, rychleji, než myslím, a tak jsem nucena vysvětlit co jsou to ty kobzule vlastně zač.

-Bae

další:  

Co je váš první cizí jazyk?

- slovenčina (pokuď ji počítáte)

- maďarčina

- němčina

- polština

- vietnamčina

- angličtina

- něco méně bězné třebárs francouzština a pod.

- čeština je můj první cizí jazyk

- umím jenom jeden jazyk

- cizí řečový extrakt