#filantrop

Stojí George Soros za umlčaním odlišných politických názorov na sociálnych sieťach ?

Kontroverzný finančník maďarského pôvodu George Soros sa dlhšie snaží finančne podporovať liberálno-ľavicové politické hnutia.

Nejde len o hnutia, nachádzajúce sa na území USA. Je predovšetkým sponzorom protitrumpových oponentov a priateľom Hillary Clintonovej. Podporuje vlastne celý svet (tak isto podporuje a školí mládež k jeho vlastnej filozofii multikulturalizmu…netreba zabúdať na projekt…

Bloomberg przekazał ONZ zobowiązanie ws. ochrony klimatu. Podpisało je ponad 1000 polityków i instytucji

Były burmistrz Nowego Jorku, miliarder i filantrop Michael Bloomberg przekazał w poniedziałek ONZ wspólne zobowiązanie ponad tysiąca amerykańskich gubernatorów, burmistrzów, firm i instytucji ws. przestrzegania wymogów paryskiego porozumienia klimatycznego.

Bill Gates zagra z Rogerem Federerem. Miliarder i tenisista stworzą deblową parę

Słynny amerykański przedsiębiorca, miliarder i filantrop Bill Gates wystąpi u boku jednego z najlepszych tenisistów Rogera Federera w charytatywnym meczu deblowym. Spotkanie odbędzie się w sobotę w Seattle, a dochód zostanie przeznaczony na fundację Szwajcara.

Bill Gates ostrzega rząd brytyjski przed ograniczeniem pomocy rozwojowej

Filantrop i współzałożyciel Microsoftu Bill Gates ostrzegł w czwartkowym wydaniu dziennika Guardian, że rezygnacja brytyjskiego rządu z przeznaczania 0,7 proc. PKB na pomoc rozwojową byłaby symbolem izolacjonizmu kraju po wyjściu z Unii Europejskiej.

Odszedł Bohdan Smoleń – symbol epoki, w której kabaret dawał nadzieję

Bohdan Smoleń

Flickr.com

Odszedł Bohdan Smoleń – dla mnie symbol epoki, w której kabaret dawał nadzieję, wytchnienie, w umiejętny sposób dopowiadał to, czego wprost nie można było powiedzieć.

To do jego skeczy, jak do niczego innego pasuje stwierdzenie Śmiech jest bronią błazna… Błaznem jednak nie był ten, który wszystko i wszystkich ośmieszał, lecz ci, którzy byli ośmieszani.

Czy jednak pisanie…

New Post has been published on http://jurnalulbucurestiului.ro/este-george-soros-agent-comunist/

Este George Soros Agent Comunist?

Trevor Loudon, un cercetator de varf al miscarii Neo-Marxiste globale; administreaza KeyWiki and NewZeal.

de Trevor Loudon

  „Singura cale de ieșire din acest impas ar fi un acord de cooperare cu serviciul GRU sovietic [rus] de informații militare sau, poate, de asemenea, cu NKVD [mai târziu devenit KGB] serviciul de spionaj.”

Mulți americani și patrioți din Vest il vad pe finanțatorul George Soros aproape ca pe diavolul insusi întrupat. Un inveterat finantator al tuturor cauzelor stângii din întreaga lume și casierul Partidului Democrat din SUA, Soros este adesea văzut ca maestrul marionetelor din Administrația Obama și responsabil pentru multe dintre problemele cu care se confruntă azi Vestul.

În timp ce nu am nici o îndoială că Soros este la fel de rau cum adversarii săi il picteaza, cred că este periculos să presupunem că el este în partea de sus a lanțului alimentar anti-american.

Este important să se știe dacă Barack Obama lucreaza pentru George Soros, dar chiar mai important decat asta este sa înțelegem pentru cine George Soros poate lucra.

Nu există nici o îndoială că Soros a promovat puternic cauza comunismului și socialismului în mai multe țări. Asta pentru că Soros urăște America atât de mult, incat el este dispus sa finanteze dușmanii ei? Sau este pentru că Soros însuși este parte dintr-un foarte activa, dar de profil scazut si aparent neinsemnat aparat comunist?

Să ne uităm la această posibilitate.

Numerosi comentatori au subliniat faptul că, în scopul de a-si atinge obectivele, in tinerete, George Soros trebuie să fi fost cumva favorizat de către comuniști. Următoarele observații au fost făcute de către o proeminenta cehă, fostul disident si lider Petr Cibulka.

„George Soros ca om tânăr tranzacționase valute pe piața neagră în timpul ocupației Naziste din Ungaria. Soros a locuit acolo până în 1946, când a părăsit țara așa cum a fost sub ocupație Sovietică și că, fără bani și la vârsta de 16 ani, a ajuns în Londra, Marea Britanie în 1947. Potrivit afirmațiilor pe care Soros le-a făcut, a plecat din tara sa natala Ungaria din cauza ocupației sovietice.

Pur și simplu spus, acest lucru trebuie explicat publicului american pentru că aceste fapte nu sunt posibil sa fie adevărată în orice condiții normale admise. Soros admite că era parte a comerțului cu valuta de pe piața neagră, dar aceasta activitate a fost întotdeauna pedepsită cu moartea în timpul erei naziste în orice țară ocupată. De asemenea, ceea ce este important este afirmația că Soros si familia sa au colaborat cu Ungaria regimului nazist în timpul celui de-al doilea razboi mondial.

Asta ar face ca întreaga familie [nici o îndoială] sa fie o țintă de represalii din partea victimelor regimului nazist și odata cu ocupatia de catre forțele sovietice, acestea ar trata familia Soros foarte dur [cel mai ridicat nivel de colaboratori naziști au fost de obicei spânzurați]. Singura cale de ieșire din acest lucru ar fi un acord de co-operare cu GRU sovietic [rus] de informații militare sau, poate, de asemenea, cu NKVD [mai târziu devenit KGB], servicii de spionaj.

Tânărul George a fost capabil să părăsească țara, el a fost capabil să se treacă  prin nenumărate puncte de control ale Armatei Roșii , fără un pașaport valabil, fără a avea din partea autoritatilor sovietice aprobat permisul să părăsească țara, fără bani și fără nici un ajutor din afară.

Soros nu a fost doar capabil să „treaca” prin aceste puncte de control, dar a fost capabil să treacă granița în Austria, unde Armata Roșie a fost, de asemenea, prezenta la timp și Soros a fost capabil sa obțina prin intermediul Armatei Roșii puncte de verificare în Austria și „defectare” in Vest la Londra, Marea Britanie. Realizare fara egal și pentru că din experiențele mele personale ca refugiat politic care a trebuit să treacă prin unele dificultăți în a scăpa de opresiunea comunistă, știu despre ce vorbesc.

Nu știu cum aceasta „poveste de viata” a lui Soros nu-i suna nimanui suspecta, dar acest lucru este imposibil să se întâmple dacă George nu ar fi avut un permis și daca autoritatile sovietice nu iar fi aprobat corect pașaportul, pentru că dacă el a fost atât de curajos pentru a încerca sa treaca prin aceste puncte de control, fara aceste documente in regula el ar fi fost împușcat pe loc de către comuniști.

Șederiea lui în Anglia și înscrierea in 1949 la Școala de Economie din Londra, ca și capacitatea de a fi capabil din punct de vedere financiar să se sprijine în acest timp, fără sa fi menționat substanțiale ajutoare sau un suport financiar și să fie în măsură sa absolve în 1952 la acea vârstă fragedă, acest lucru îmi dă frisoane unde mi-am ratat propriile oportunități și cum nu am fost în stare să fiu atât de „norocos” și sa am astfel de „miraculoase realizări” în viața mea.

Soros, după o scurtă perioadă de lucru în domeniul serviciilor financiare din marea Britanie, a fost capabil sa-si înceapa propria instituție financiară. Ce realizare din nou. Nici un ban, ia toate de la început și după doar câțiva ani are propria lui companie financiară.

Care necesită capital de pornire, toate aceste scumpe actiuni intreprinse nu vin deloc ușor, acestea nu sunt hamburgeri, dar bănci virtuale cu o mulțime de bani în interior – care au furnizat bani lui Soros sau el a câștigat un jackpot uriaș în Marea Britanie?”

În „Deschiderea Sistemului Sovietic” Soros amintește despre intalnirea din 1989 de la Praga cu liderul comunist Cehoslovac, Marian Calfa, și spune următoarele:

Împreună cu Prințul Karel Schwartzenberg ne-am dus să-l vedem pe Marian Calfa, care era pe atunci președinte interimar. Acesta a fost menita să fie o vizită de curtoazie, dar s-a transformat într-o mișcatoare ocazie. Calfa și-a deschis inima. El a spus că în ultimele trei săptămâni a avut într-adevăr agitat punctul său de vedere asupra lumii. El nu si-a dat seama cât de departe de atingerea realitatii era partidul său.

El a avut o conversație intimă cu Jiri Dienstbier, fostul deținut politic și nou-numit Ministru de Externe, și că este de atunci miscat de când a aflat că, copiii disidenților le-au fost în mod regulat refuzat dreptul de a fi educați în Cehoslovacia. (Fiica lui Dienstbier a reușit să ajungă în Elveția.)

El a fost profund rușinat și determinat să instaureze democrația în Cehoslovacia. Am fost de acord că era imperativ necesar să-l aibă pe Vaclav Havel președinte ales prin prezentarea votului parlamentului; ca organizarea unui referendum va fi o întârziere și va crea incertitudini.

Havel ca președinte ar consolida „revoluția blânda.” Din păcate, liderii de partid nu sunt de acord cu mine, dar, ca președinte interimar, am anumite prerogative și am de gând să le folosesc, a spus el. El părea sa fie credibil și am fost impresionat.

A fost o situație de necrezut: capul aparatului de represiune care cu doar cu câteva săptămâni în urmă a lovit pe elevi in cap de bunăvoie a abdicat în favoarea unui disident fără o organizație care ar putea avea probleme în câștigarea unui plebiscit.

Potrivit lui Cibulka și Allan, Calfa nu a fost niciodată un președinte, dar un Prim-Ministru. El și-a schimbat poziția după ce a fost timp de câțiva ani în funcția de Viceprim-ministru comunist în Cehoslovacia. Autorii, de asemenea, face unele interesante afirmatii despre Dienstbier:

Jiri Dienstbier – în anii 1950 și 1960, presupus KGB sau direct cadru GRU, ca jurnalist comunist el a fost capabil sa călătoreasca în jurul Lumii în timpul erei comuniste din Cehoslovacia. Între 1958-69, a lucrat în calitate de externe, comentator politic și editor pentru Radioul Cehoslovac [comunist]. Între 1964-67, Dienstbier a fost corespondent CZ Radio în Orientul Îndepărtat și a fost în Jakarta, Indonezia de la data când a fost [ii mulțumesc lui Dumnezeu esuata] o lovitură de stat comunistă.

În 1968-69, el a lucrat în calitate de corespondent străin în Statele Unite ale Americii, eventual, pentru partidul comunist ziarul Roșu Drept [„Rude Pravo”]. Un membru CPCZ din 1958 până în 1970, Dienstbier este membru fondator al Cartei 77, un difuzor de Carta 77, în 1979, și mai târziu, în 1985. După „căderea comunismului”, în Cehoslovacia, a devenit in Guvernul Cehoslovac Viceprim-Ministru într-un guvern de PM Marian Calfa și Dienstbier a devenit mai târziu CZ Ministru de Externe. În timp ce în funcția de Ministru de Externe, Dienstbier a fost implicat în diverse scandaluri cu privire la numirea diversilor „foști” comuniști și agenți STB [STB spionaj străin secțiunea cu cea mai mare parte] ca Ambasadori ai Cehoslovaciei in întreaga Lume.

Cibulka, a comentat de asemenea pe Soros pentru relațiile de mai târziu  cu regimurile și mișcările comuniste:

Din 1978, Frantisek Janouch, „fostul” comunist ceh și fizician nuclear, și George Soros au fost principalii susținători financiari din Carta 77 Fundație în Stockholm, Suedia. S-a afirmat că fundația a fost un „anti-comunism” de grup, cu toate acestea a fost folosita la trimiterea de fonduri pentru comunistă Cehoslovacie, Vaclav Havel și compania. Janouch susține că Soros furnizase 1/3 din suma totală a acestor fonduri.

Pe Dec. 14, 1989, Soros a fost prezent la reuniunea de la Praga la 14 decembrie 1989, unde, Janouch, Karel Jan Schwartzenberg (care mai târziu a devenit Șef de Personal al lui Vaclav Havel) s-a întâlnit cu nou-numitul Prim-Ministru al Cehoslovaciei, un comunist care ar fi fost si in KGB si in STB agent, Marian Calfa. Calfa a mulțumit lui Soros pentru tot ce a făcut pentru Cehoslovacia.

Soros a fost, de asemenea, principalul finantator al polonezilor din Uniunea Muncii numit de Solidaritate. Conducerea sa a trebuit să fie format din membri ai Partidului Comunist sau de agenți comunisti.

Este ciudat faptul călui  Soros i-a fost permis să-și înființeze o Societate Deschisă Instituțiilor in plin comunism in Ungaria în 1984 și mai târziu în Uniunea Sovietică în 1987. Astfel de asociații au fost posibile si accesibile numai pentru comuniști sau agenți comunisti  și nu pentru oamenii de afaceri americani ca Soros. Acordul între Soros și guvernul comunist din Ungaria a trebuit să fie aprobat de Secretarul General al Partidului Comunist Janosz Kadar. Kadar a fost în timpul anilor 1950 personal implicat în acte de tortură și crime asuprea anti-comunistilor, membri ai opoziției din Ungaria.

Implicarea lui Soros în Africa de Sud, a urmat un model similar.

Soros s-a implicat în finanțarea organizațiilor în Africa de Sud încă din 1979, deși cei mai multi dintre bani au venit de la „Schema Lirei sterline” din 1992. O mare parte din bani a mers în Sindicatele dominate de comunism din Africa de Sud și, de asemenea, la Cape Town University, unde Soros a finanțat oameni care sunt astăzi implicați în Congresul Național African și membri ai Partidului Comunist din Africa de Sud, membri ai guvernului.

În 1986, Soros a încercat să-și înființeze Fundația pentru o Societate Deschisă în China comunistă.

M-am dus în China [în 1986 – ed. nota] cu Liang Heng, care a devenit reprezentantul meu personal, și a înființat o fundație pe modelul din Ungaria cu Institutul Chen Yizi ca partener al meu. Boo Tung, Secretar General al partidului Comunist Zhao Ziyang e secretar principal, care taie panglica roșie și aproba fundație pe loc.

Atât el, cât și fundația au intrat într-o mulțime de necazuri ca o consecință, pentru că inamicii săi politici au încercat să folosească fundația ca un vehicul pentru a-l ataca. Au pregătit un plan elaborat dosarul care a susținut că nu a fost un agent CIA și anti-comunist conspirator.

Boo Tung a contra-atacat și a prezentat un voluminos dosar de informații despre alte fundații pentru a-mi dovedi buna-credință. Că nu a fost prea dificil pentru că am fost întotdeauna foarte deschis despre intențiile mele și până în 1987 am avut, de asemenea, de înființat o fundație în Moscova.

Cu toate acestea, un mare consiliu al partidului a decis să lichideze fundația și sa-mi returneze banii. A fost nevoie de interventia personala a lui Zhao Ziyang ca sa anuleze decizia. El a aranjat ca Chen Yizi să demisioneze din funcția de co-președinte și sa preia Centrul Internațional de Schimb Cultural, al cărui președinte s-a dovedit a fi un înalt funcționar de la serviciul de securitate, pentru a prelua funcția de gazda noastră in organizație.

Cibulka inrtreaba cum a fost posibil ca George Soros, cum ar putea acesta dovedi, ca cetățean american și, prin urmare, un dușman al comuniștilor, că el NU a fost spion CIA și este si anti-comunist?

Cum este posibil, ca Secretarul General al Partidului Comunist Chinez sa rezolve problema pentru Soros – „asta nu se va întâmpla decât dacă (DACĂ) Soros este un agent comunist însuși și este implicat în operațiuni comuniste – în caz contrar, ei nu ar permite accesul lui Soros în interiorul țării și nici n-ar permite acestuia sa deschida la fel de multe fundatii ca si un stand de hot dog în Beijing (sau Moscova).”

Toate acest lucruri sunt circumstanțiale. Nu există nici o dovada fumeganda că Soros a fost recrutat de sovietici sau chinezi, numai un model de asociere, care ar trebui să ridice un semnal de alarmă.

Este destul de rău că George Soros cheltuie sume mari in sprijinirea si suportul dușmanilor Vestului si libertatii americane.

Chiar mai rău va fi sa găsim că Soros este parte dintr-un război Est vs. Vest, că majoritatea occidentalilor au crezut că acesta a murit în zorii anului 1990.

Pentru cine face George Soros aceste lucruri? Pentru el însuși, sau nu este încă identificat stapanul lui?

Răspunsul la această întrebare este vital pentru viitorul Occidentului.

Pentru site-ul KeyWiki fișierul pentru George Soros, este aici.

*

http://www.rense.com/general61/thecaseofgeorgesoros.htm

http://www.trevorloudon.com/2011/04/is-george-soros-a-communist-agent

*

PNL – PARTIDUL ROSU (MIHAI EMINESCU)

+

USR – PARTIDUL SOROS (FACATURA ROSIE)

New Post has been published on http://autoinsurance.media/internetovy-investor-a-filantrop-v-oblasti-vedy-yuri-milner-spolu-s-vedcem-stephenem-hawkingem-zahajuji-projekt-breakthrough-starshot-jehoz-cilem-je-v-ramci-jedne-generace-vyvinout-misi-ke-hvezdam-s/amp/

Internetový investor a filantrop v oblasti vědy Yuri Milner spolu s vědcem Stephenem Hawkingem zahajují projekt Breakthrough Starshot, jehož cílem je v rámci jedné generace vyvinout misi ke hvězdám s rychlostí 100 milionů mil za hodinu

Výzkumný a technický program za 100 milionů USD má ambici dokázat správnost konceptu využití světelného paprsku k pohonu několikagramové „nanolodě”, která má dosáhnout 20 procent rychlosti světla. Potenciální přeletová mise by mohla dosáhnout Alfa Centauri přibližně 20 let po svém startu.

Mark Zuckerberg vstupuje do správní rady

NEW YORK, 15. dubna 2016 /PRNewswire/ — K internetovému investorovi a filantropovi v oblasti vědy Yuri Milnerovi se dnes v observatoriu One World připojil renomovaný kosmolog Stephen Hawking, aby spolu oznámili novou Průlomovou iniciativu zaměřenou na prozkoumání vesmíru a hledání života na něm.

Breakthrough Starshot je výzkumný a technický program za 100 milionů USD, jehož cílem je dokázat správnost konceptu pohonu lehkých „nanolodí” dosahujících 20 procent rychlosti světla a zachytávajících snímky možných planet a jiná vědecká data z prostředí našeho nejbližšího hvězdného systému Alfa Centauri už 20 let po svém startu.

Program bude řídit Pete Worden, bývalý ředitel výzkumného centra NASA AMES s pomocí poradního výboru složeného ze světových vědeckých kapacit a techniků. Ve správní radě budou Stephen Hawking, Yuri Milner a Mark Zuckerberg.

Ann Druyan, Freeman Dyson, Mae Jemison, Avi Loeb a Pete Worden byli taktéž přítomni při zveřejnění tohoto oznámení.

Při příležitosti dnešního 55. výročí prvého letu Jurije Gagarina do vesmíru a déle než půlstoletí po prvém letu na Měsíc se mise Breakthrough Starshot připravuje na další velký skok: ke hvězdám.

Breakthrough Starshot

Hvězdný systém Alfa Centauri je od nás vzdálený 25 bilionů mil (4,37 světelných let). I současná nejrychlejší raketa by tak daleko letěla přibližně 30 000 let. Breakthrough Starshot má dokázat, že nanoloď o hmotnosti několika gramů a poháněná světelným paprskem může letět až tisíckrát rychleji. Přístupy ze Silicon Valley tak pronikají do vesmírných výprav a pomáhají využívat mnohé technologické výhody, které vznikly od začátku 21. století.

1. Nanolodě

Nanolodě jsou robotické rakety o hmotnosti několika gramů, které sestávají ze dvou hlavních částí:

StarChip: Moorův zákon umožnil obrovský pokles velikosti mikroelektronických komponentů. Vzniká tak možnost vytvoření mini-kapsuly vybavené fotoaparáty, fotonovým motorem, zásobou energie, navigací a komunikačním zařízením, a tím zkonstruovat plně funkční vesmírnou sondu.

Lehká raketa: Pokrok v nanotechnologii produkuje stále tenčí a lehčí metamateriály s příslibem vyvinutí rakety o velikosti několika metrů, tloušťce několika stovek atomů a hmotnosti několika gramů.

2. Světlomet

Stoupající výkon a klesající cena laserů vedou v souladu s Moorovým zákonem k výraznému pokroku ve využívání světelných paprsků. V současnosti je možné fázované soustavy laserů („světlomety”) potenciálně škálovat až na úroveň 100 gigawattů.

Breakthrough Starshot chce výhody velkovýroby proměnit na astronomické výhody. StarChip je možné produkovat v rámci velkovýroby za cenu jednoho iPhonu a potom ho odeslat na misi v obrovských počtech, které by zajistily hromadné pokrytí. Světlomet je modulární a škálovatelný. Když bude zkonstruován a když dozraje technologie, náklady na každý start by měly klesnout na několik statisíc dolarů.

Cesta ke hvězdám

Fáze výzkumu a vývoje bude podle očekávání trvat několik let. Na to, aby bylo nakonec možné misi na Alfa Centauri uskutečnit, bude potřeba získat finanční objem srovnatelný s největšími vědeckými experimenty současnosti, což by zahrnovalo:

Vybudování pozemního světlometu o délce několika kilometrů ve vysoké nadmořské výšce a v suchých podmínkách

Produkci a uskladnění několika gigawatt-hodin energie pro každý start

Vypuštění „mateřské lodě” s nákladem tisíce nanolodí do vysokého orbitu

Využití adaptivní optické technologie v reálném čase pro kompenzaci atmosférických vlivů

Zaměření světlometu na lehkou raketu z důvodu zrychlení jednotlivých nanolodí až na cílovou rychlost během několika minut

Zohlednění kolizí s mezihvězdným prachem během cesty k cíli

Zachycení snímků planet a jiných vědeckých dat a jejich zpětné odeslání na Zemi pomocí kompaktního palubního laserového komunikačního systému

Použití stejného světlometu, který odstartoval nanolodě pro příjem jejich dat v průběhu 4 let.

Tyto a další systémové požadavky představují zásadní technické výzvy, o kterých se dozvíte více na www.breakthroughinitiatives.org. Klíčové konstrukční prvky navrhovaného systému jsou však už dnes dostupné nebo budou za přiměřených okolností na dosah v blízké budoucnosti.

Navrhovaný světelný pohonný systém představuje škálu, která výrazně přesahuje jakýkoliv současný srovnatelný systém. Samotná povaha projektu vyžaduje globální spolupráci a podporu.

Svolení ke startu bude potřebné od všech relevantních vládních a mezinárodních organizací.

Dodatečné možnosti

S rozvojem technologie potřebné k mezihvězdným cestám se objeví další možnosti, jako například:

Hlubší prozkoumání slunečného systému

Použití světlometu jako teleskopu o délce několika kilometrů pro astronomická pozorování

Zachycení asteroidů křižujících Zemi v obrovských vzdálenostech.

Potenciální planety v systému Alfa Centauri

Astronomové s velkou pravděpodobností předpokládají, že v „obyvatelné zóně” systému tří hvězd o názvu Alfa Centauri existují planety podobné Zemi. V současnosti se budují a zdokonalují pozemní a vesmírné vědecké nástroje, které budou brzy schopné identifikovat a charakterizovat planety v okolí blízkých hvězd.

Samostatná Breakthrough Initiative podpoří některé z těchto projektů.

Prostředí otevřenosti a spolupráce

Iniciativa Breakthrough Starshot:

se zakládá pouze na výzkumu, který spadá do veřejné sféry

se zavazuje publikovat nové výsledky

zaručuje plnou transparentnost a otevřený přístup

je otevřená pro odborníky všech relevantních oblastí, stejně jako pro veřejnost, která může přispívat svými myšlenkami prostřednictvím online fóra.

Seznam vědeckých referencí, publikací a internetové fórum najdete na www.breakthroughinitiatives.org 

Podpora výzkumu

Iniciativa Breakthrough Starshot vytvoří výzkumný grantový program a uvolní další financování na podporu relevantního vědeckého a technického výzkumu a vývoje.

„Příběh lidstva je jeden velký pokrok,” uvedl Yuri Milner, zakladatel iniciativy Breakthrough. „Před 55 lety vyletěl Jurij Gagarin jako první člověk do vesmíru. My se dnes připravujeme na další velký skok – ke hvězdám.”

„Země je skvělé místo, ale možná nám nevydrží navždy,” připomněl Stephen Hawking. „Dříve či později se budeme muset obrátit ke hvězdám. Breakthrough Starshot je prvním vzrušujícím krokem na této cestě.”

„Inspiraci čerpáme z Vostoku, Voyagera, Apolla a ostatních skvělých misí,” řekl Pete Worden, „Je čas začít s mezihvězdnými lety, ale na to, abychom to dokázali, musíme stát pevně při zemi.”

Správní rada projektu Breakthrough Starshot

Stephen Hawking, profesor a ředitel výzkumného centra Dennise Stantona Averyho a Sally Tsui Wong-Averyna Univerzitě v Cambridge

Yuri Milner, zakladatel společnosti DST Global

Mark Zuckerberg, zakladatel a generální ředitel Facebooku

Management a poradní výbor projektu Breakthrough Starshot

Pete Worden, výkonný ředitel projektu Breakthrough Starshot; bývalý ředitel výzkumného centra NASA Ames Research Center

Před začleněním do nadace Breakthrough Prize byl Dr. Worden ředitelem výzkumného centra NASA Ames Research Center. Byl profesorem astronomického výzkumu University of Arizona. Je uznávaným expertem v oblasti vesmíru a vědy, byl mezinárodním lídrem během budování vztahů mezi vládami a soukromým sektorem. Dr. Worden byl autorem nebo spoluautorem 150 vědeckých statí v oblasti astrofyziky a vesmírných věd. Jako vědecký spoluinvestor se podílel na třech vesmírných misích NASA, poslední z nich bylo zahájení studia slunce přes kosmický spektrograf IRIS (Interface Region Imaging Spectrograph) v roce 2013. Získal ocenění NASA Outstanding Leadership Medal za misi Clementine na Měsíc v roce 1994. Dr. Worden byl v roce 2009 jmenován federálním konsorciem laboratoří (Federal Laboratory Consortium ) „Laboratorním ředitelem roku” a je držitelem inovačního ocenění Arthura C. Clarka za rok 2010.

Avi Loeb, předseda dozorčí rady nadace Breakthrough Starshot; Harvard University

Avi Loeb je teoretickým fyzikem, který napsal více než 500 vědeckých statí a 3 knihy o astrofyzice a kosmologii, hlavně na téma prvních hvězd a černých děr. Časopis TIME jej vybral jako jednoho z 25 nejvlivnějších osob ve vesmíru. Loeb zastává post profesora věd Franka B. Bairda Jr. na Harvardské univerzitě, kde je vedoucím katedry astronomie, ředitelem Institutu pro teorii a informatiku a ředitelem iniciativy Black Hole Initiative. Je zvoleným členem americké akademie umění a věd (American Academy of Arts & Sciences), americké fyzikální společnosti (American Physical Society) a Mezinárodní astronautické akademie, také členem představenstva Národních akademií oddělení fyziky a astronomie.

Jim Benford, Microwave Sciences

Jim Benford je prezidentem společnosti Microwave Sciences. Vyvíjí vysoce výkonné mikrovlnné systémy, od koncepcí po hardware. K jeho zájmům patří fyzika zdrojů mikrovln, elektromagnetické vysílání paprsků pro kosmický pohon, experimentální intenzivní částicové paprsky a plazmová fyzika.

Bruce Draine, Princeton University 

Výzkum Dr. Draina zahrnuje studium mezihvězdných médií, zejména mezihvězdného prachu, fotodisociačního prostoru, tlakových vln a fyzikální optiky nanostruktur. V roce 2004 získal cenu Dannie Heinemann Prize za astrofyziku. Je členem Národní akademie věd.

Ann Druyan, Cosmos Studios

Ann Druyan je americkou autorkou a producentkou zaměřenou na vědeckou komunikaci. Byla kreativní ředitelkou projektu NASA Voyager Interstellar Message a spoluautorkou dokumentárního seriálu Cosmos 1980 PBS, kde účinkoval Carl Sagan (1934–1996), za kterého se vdala v roce 1981. Byla výkonnou producentkou a scénáristkou navazujícího seriálu Kosmos: Vesmírná Odysea (Cosmos: A Spacetime Odyssey), za který získala ceny Emmy a Peabody.

Freeman Dyson, Princeton Institute of Advanced Study 

Freeman Dyson je americkým teoretickým fyzikem a matematikem, známý svou působností v kvantové elektrodynamice, fyzice pevných látek, astronomii a jaderném inženýrství. Je emeritním profesorem Institutu pokročilého studia (Institute for Advanced Study), hostujícím přednášejícím na Ralston College a členem rady sponzorů Bulletin of the Atomic Scientists.

Robert Fugate, Arctelum, LLC, New Mexico Tech 

Dr. Fugate se zabývá výzkumným programem ve fyzice atmosférického přenosu, atmosférické kompenzace s využitím adaptivní optiky s umělou hvězdou (laser guide star). Výzkumný program Dr Fugate obsahuje také vývoj senzorů, přístrojového vybavení a ovládání pozemních teleskopů s velkou aperturou. 

Lou Friedman, Planetary Society, JPL

Lou Friedman je americkým astronautickým inženýrem, představitelem politiky vesmíru a uznávaným autorem. Byl spoluzakladatelem společenství Planetary Society spolu s Carlem Saganem a Brucem C. Murray, nyní je emeritním výkonným ředitelem. Vedl složité projekty v laboratoři JPL, včetně vývoje solárních plachet, misí na Venuši, Jupiter, Saturn, komety a asteroidy a vedl program Mars po misi Viking. V současnosti je poradcem mise NASA – Asteroid Redirect. Podílel se na studiích této mise a výzkumu mezihvězdných médií na institutu vesmírných studií Keck Institute for Space Studies.

Giancarlo Genta, Polytechnic University of Turin 

 K profesním zájmům Giancarla Genty patří vibrace, konstrukce vozidel, magnetická ložiska a dynamika rotorových soustav. Byl autorem a spoluautorem více než 50 článků v odborných publikacích a 21 knih. Publikoval zejména v oblasti výzkumu existence mimozemské inteligence (SETI).

Olivier Guyon, University of Arizona

Dr. Guyon je autorem konstrukcí vesmírných a pozemních astronomických přístrojů podporujících výzkum exoplanet mimo solární systém. Je odborníkem na zobrazovací techniky s vysokým rozlišením (koronarografie, extrémně adaptivní optika) používané při přímém zobrazování a studiu exoplanet.

Mae Jemison, iniciativa 100 Year Starship

Dr. Mae C. Jemison vede mnohostrannou globální iniciativu 100 Year Starship, jejíž cílem je uplatnit všechny možnosti potřebné k mezihvězdné dopravě člověka za hranice našeho solárního systému k další hvězdě v horizontu 100 let. Dr. Jemison byla šest let astronautkou v NASA a je také první ženou odlišné barvy pleti ve vesmíru. Zaměřuje se na aplikaci nových vesmírných objevů pro zkvalitnění života na Zemi, přičemž čerpá poznatky ze svého předcházejícího působení – byla lékařkou, inženýrkou, vynálezkyní, profesorkou environmentálních studií, obhájkyní vědecké gramotnosti, rozvojovou pracovnicí v Africe a zakladatelkou dvou technických startupů.

Pete Klupar, technický ředitel projektu Breakthrough Starshot; bývalý technický ředitel výzkumného centra Ames v NASA

Pete Klupar se zabývá nízkonákladovými, vysoce technologickými projekty, zejména v oblasti vesmírných systémů. Vyvinul a vypustil více než 50 misí kosmických lodí. V rámci této oblasti pomohl mnoha firmám, které začínají ve sféře kosmických lodí, vybudovat z podniků se 4 zaměstnanci velké firmy s více než 500 zaměstnanci. Pracoval také ve velkých společnostech, jako jsou Boeing a Space Systems Loral. Byl také přítomen při vládních vesmírných a leteckých programech, v nedávné minulosti v centru Ames v NASA jako technický ředitel. Byl klíčovou postavou při snižování nákladů na vysokotechnologické mise a vyvinul několik vesmírných projektů s přívlastky – rychlejší, lepší, levnější a provozně spolehlivé.

Geoff Landis, SA Glenn Research Center

Geoff Landis je americký vědec pracující na výzkumu planet, mezihvězdné dopravy a moderní technologie vesmírných misí. Landis vlastní devět patentů, hlavně v oblasti vylepšení solárních článků a fotovoltaických přístrojů. Přednášel a připomínkoval v oblasti možností mezihvězdné dopravy a výstavby základen na Měsíci, Marsu a Venuši. Je také členem Institutu NASA pro vyspělé koncepce.

Kelvin Long, Journal of the British Interplanetary Society

Kelvin Long je fyzik, autor a výkonný ředitel Iniciativy pro mezihvězdné studie. V oblasti aeronautiky pracoval přibližně patnáct let a specializuje se na oblast mezihvězdných letů s důrazem na vyspělé koncepce pohonu.

Philip Lubin, University of California, Santa Barbara 

Philip Lubin je profesorem fyziky na Univerzitě v Santa Barbara a jeho výzkumné aktivity se soustřeďují na oblast experimentální kosmologie, na radiační pozadí (spektrum, anizotropie a polarizace), satelity, balónové a pozemní studie raného vesmíru, základní omezení detekce, směrování energetických systémů a infračervenou a dalekou infračervenou astrofyziku.

Zac Manchester, Harvard University

Zac Manchester je výzkumný pracovník a aeronautický inženýr o širokém záběru v oblasti dynamiky a kontroly s vášní pro zpřístupnění letů do vesmíru. Jeho koníčkem je využívaní zabudované elektroniky a výpočtů při budovaní menších, inteligentnějších a agilnějších vesmírných lodí. V roce 2011 založil projekt KickSat a pracoval také na výrobě bezpilotních vzdušných plavidel a na několika menších vesmírných misích.

Greg Matloff, New York City College of Technology

Greg Matloff je emeritním profesorem na NYC College of Technology. Je odborníkem na hlubokovesmírný pohon. Matloff je členem Britské meziplanetární společnosti, má titul Hayden Associate Amerického přírodovědného muzea a je také přispívajícím členem Mezinárodní akademie astronautiky. NASA využívá jeho průkopnický výzkum v oblasti technologií solárních raket při plánování dodatečných solárních sond a při zvažování technologií odklánění asteroidů ohrožujících Zemi. Byl také hostujícím profesorem na univerzitě v italské Sieně.

Claire Max, University of California, Santa Cruz

Profesorka astronomie a astrofyziky na Kalifornské univerzitě v Santa Cruz a děkanka Kalifornské univerzity. Claire Max se proslavila zejména v oblasti adaptivní laserové optiky referenční hvězdy jako způsobu snižování optických zkreslení snímků z turbulentní atmosféry. Svou práci začala ve skupině JASON, ke které se připojila v roce 1983 jako první žena. Spolu s kolegy ze skupiny JASON rozvíjela myšlenku použití umělé laserové referenční hvězdy žluté barvy vyzařované sodíkovými atomy ke korekci astronomických snímků. Kromě toho, že pokračuje ve vývoji této technologie v Centru pro adaptivní optiku, dokázala nyní využít adaptivní optiku v největších optických teleskopech na světě, potřebných ke studiu osudu supermasivních černých děr v jádru kolidujících galaxií bohatých na plyn. Je členkou Národní akademie věd a Americké akademie umění a věd, byla také oceněna Weberovou cenou Americké astronomické společnosti za instrumentaci, získala medaili Jamese Madisona od Princetonské univerzity a také ocenění E. O. Lawrence z katedry energetiky.

Kaya Nobuyuki, Kobe University

Kaya Nobuyuki je proděkanem strojní fakulty japonské Univerzity v Kobe. Nobuyuki předvedl mnoho pozemních a vesmírných ukázek. Spolu s mezinárodním týmem z Japonska a z Evropské vesmírné agentury úspěšně testoval mikrovlnné ovládání paprsků SPS (vesmírná solární energie) s využitím suborbitální rakety od ISAS (Institut vesmírných a astronautických věd) a tří dceřiných satelitů vytvářejících velkou síť: tento pokus je znám pod názvem „Furoshiki” experiment. Klíčovou roli sehrál také při ukázce solárního bezdrátového přenosu jako součásti orbitální elektrárny.

Kevin Parkin, Parkin Research

Dr. Kevin Parkin je britský vědec známý zejména díky své mikrovlnné termální raketě. V roce 2005 získal medaili Korolev od Ruské federace astronautiky a kosmonautiky. V roce 2007 založil Dr. Parkin v NASA Ames Centrum plánování misí, pro které vyvinul softwarovou architekturu. V minulosti vytvořil také software ICEMaker využívaný týmem X při projektech vesmírných lodí v laboratoři proudového pohonu v NASA a v několika dalších organizacích. Od roku 2012 do roku 2014 byl hlavním odborníkem a technikem projektu, který vybudoval a vypustil první termální raketu poháněnou milimetrovými vlnami.

Mason Peck, Cornell University

Peck se ve svém akademickém výzkumu zaměřuje na vývoj technologie pro nízkonákladové vesmírné mise, zejména v oblasti pohonu, navigace a ovládání. V minulosti byl hlavním technologem v NASA. Déle než 20 let úzce spolupracoval s americkým aeronautickým průmyslem, v rámci kterého zastával technické pozice ve společnosti Boeing a Honeywell a byl konzultantem pro vesmírnou technologii. Peck publikoval články o mikroskopických kosmických lodích, pohonu další generace, nízkoenergetické vesmírné robotice a dynamice vesmírných letů. Je spoluautorem tří knih o planetárním výzkumu a mechanismech kosmických lodí.

Saul Perlmutter, laureát Nobelovy ceny a ceny Breakthrough Prize, UC Berkeley and Lawrence Berkeley National Laboratory

Saul Perlmutter je americký astrofyzik z národní laboratoře Lawrence Berkeley a profesor fyziky na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Je členem Americké akademie umění a věd, Americké asociace věd a Národní akademie věd. Perlmutter se s Brianem P. Schmidtem a Adamem Riessem dělí o cenu Shaw Prize za astronomii z roku 2006, o Nobelovu cenu za fyziku z roku 2011 a o cenu Breakthrough Prize v oblasti fundamentální fyziky za rok 2015 za důkaz, že expanze vesmíru se zrychluje.

Martin Rees, Královský astronom 

Lord Martin Rees je britský kosmolog a astrofyzik. Od roku 1995 je Královským astronomem, v letech 2004 až 2012 byl děkanem Trinity College v Cambridge a od roku 2005 do roku 2010 byl prezidentem Královské společnosti. Kromě vědecké činnosti se Rees věnoval také problémům a výzvám 21. století a propojení vědy, etiky a politiky. Je členem Rady Institutu pro další studium v Princeton, IPPR, oxfordské Martin School a Gates Cambridge Trustu. Je spoluzakladatelem Centra pro studium existenčního rizika a členem vědeckého poradního výboru Institutu pro život v budoucnosti. Lord Rees se zabýval průniky gama paprsků a tím, jak skončil „temný kosmický věk”, když se vytvořily první hvězdy. Lord Rees je autorem knih o astronomii a vědě pro veřejnost, které často přednáší osobně nebo prostřednictvím masmédií.

Roald Sagdeev, University of Maryland

Roald Sagdeev je uznávaným emeritním profesorem na univerzitě v Maryland. Doktorský titul získal v roce 1966 na moskevské státní univerzitě. V minulosti pracoval 15 let ve funkci ředitele Institutu vesmírného výzkumu, moskevského centra ruského programu vesmírného výzkumu, ve kterém má v současnosti pozici emeritního ředitele. Před zapojením do sovětského programu vesmírného výzkumu pracoval v oblasti nukleárních věd, kde získal mezinárodní uznání za práci v oblasti chování horké plazmy a kontrolované termonukleární fúze. Je členem Národní akademie věd, Královské švédské akademie, společnosti Maxa Plancka a Mezinárodní akademie aeronautiky.

Ed Turner, Princeton University, NAOJ

Ed Turner je profesorem astrofyziky na Princetonské univerzitě. Dlouhá léta pracoval v oblasti teoretické a praktické astrofyziky a publikoval více než 200 výzkumných článků na téma binárních galaxií, skupin galaxií, velkých struktur, temné hmoty, kvazarů, gravitačních čoček, kosmického rentgenového pozadí, kosmologické konstanty, exoplanet a astrobiologie – často ve všech těchto oblastech s důrazem na statistické analýzy. Na Princetonské univerzitě vyučuje kurzy kosmologie, astrobiologie a mediální popularizace vědy a od roku 1992 je členem univerzitního výboru pro statistické studie.

Dodatečné informace www.breakthroughinitiatives.org.

Fotografie, videa a materiály z dnešní tiskové konference jsou pro média k dispozici ke stažení prostřednictvím níže uvedeného odkazu. Obsah bude doplněn v průběhu dne.

Odkaz: www.image.net/breakthroughstarshot

SOURCE Breakthrough Initiatives

Related Links

http://www.breakthroughinitiatives.org