#důchodce

https://m.youtube.com/watch?v=7szXmyqA9Y4 

Pensioner Karel Kryl

Pants frayed on the inside, wrist shaking and dried palms, which munch a crust of bread from the cafeteria counter, let's perhaps call him a pensioner.

The sleeves of his winter coat worn shiny, waiting near express trains on leftover beer in the glass, he shyly picks up cigarette butts discarded where people walk and then saves them in an envelope, a pensioner.

On Sunday he sits on a bench in parks with an old cane supporting his careworn head, He looks for a sunny place, complaining about his shortness of breath and no one now denies his right to fatigue.

On his neck, an old scarf and anxiety in his voice when begging for a cigarette, he bows at the waist, instead of thanking you, he looks down, and there is no need to judge him. When I see these human wrecks, I tremble with fear visualizing that one day I will be also a pensioner...

Důchodce Karel Kryl

Kalhoty roztřepené na vnitřní straně, zápěstí roztřesené a seschlé dlaně, kterými žmoulá kůrku chleba sebranou z pultu v závodce, tak tedy říkejme mu třeba důchodce.

Rukávy u zimníku odřením lesklé, čekává u rychlíků na zbytky ve skle, stydlivě sbírá nedopalky ztracené v místech pro chodce a pak je střádá do obálky, důchodce.

V neděli vysedává na lavičce v sadech a starou špacírkou si podepírá ustaranou hlavu, sluníčko vyhledává, naříká si na dech a vůbec nikdo už mu neupírá právo na únavu.

Na krku staré káro a úzkost v hlase, když žebrá o cigáro, zlomí se v pase, namísto díků sklopí zraky a není třeba žalobce, když vidím tyhle lidský vraky, třesu se strachem před přízraky, že jednou ze mne bude taky důchodce ...