#basnickudenne

Tvá silueta mizí v mlžném oparu, Já přemýšlím jak zpět ji k sobě dostanu. A než pro tebe se vydám do davu, posbírám zbylou svoji odvahu.

Je to nádherný pohled, na tvé noční vyjídání ledničky. Nebereš ani žádný ohled, na tvé hladovějící dětičky.

Zavaž si tkaničky a utíkej ven, je na tebe zvědavá celá naše zem. Nezapomeň buchty do ranečku, dočkáš se slávy, můj milý chlapečku.

Nemáš co ztratit, však držíš se toho jako klíště. Ani korunu neutratit, stát v životě na jediném místě.

Pondělí zlomilo mi srdce, probodlo ho ostrým pípáním budíku. Slepí ho zas pátek, chozením po barech a hledáním léku.

Hážu to smetí za hlavu, ať se klidně můj život rozpadá. Protože už nechci znát tu představu, jak se dokonalost ovládá.

Být jenom přítěží, železnou koulí v rozpadu. Když neujmeš se otěží, dočkáš se mého rozkladu.

Něco hnije uvnitř tebe, rozkládá se v prostoru. O existenci tě okrade, ty se ztrácíš, o tom není sporu.