"My lidé s autismem býváme hodně nervózní a většinou sebou pořád šijeme, což může vypadat dost komicky. Úplně jako by se nás zmocnil celoroční letní neklid. Většina lidí se při nečinnosti umí uvolnit, ale my máme pořád naspěch jako děti, kterým hrozí, že přijdou pozdě do školy. Úplně jako cikády, které se bojí, že když zaváhají, léto jim uteče před očima.
Bzzzink bzzzink, cvrrr cvrrr, kvrk kvrk - naříkáme a lomozíme jako ty cikády a neustále bojujeme s časem.
Když přijde podzim, je život cikády u konce, ale lidem ještě zbývá spousta dní.
My se však nedokážeme nechat unášet tokem času, a tak nikdy nemáme klid a nezbývá nám než plakat dál a dál, dokud Slunce nezapadne."
- Naoki Higašida, A proto skáču









