#21.03.2014

Jezdců je bezpochyby přehršle. Máme ty nebeské, sváteční i bezhlavé i když ten byl vlastně jen jeden. Pak ty černé z Pána prstenu a další a další. Ovšem tohle bude o těch slunečních. O armádě co vyráží za slunečních pátků směr chaty, chalupy a vůbec. Nejeden venkovan je zove víkenďákama, ale není to tak úplně pravda, páč jsou tu i ti, kteří se Sluncem míří z venkova za zážitky hradů, zámků a podobných baráků, či baráčků, leč o těch až jindy.

Na silnice všech druhů a označení vyrážejí ti sluneční plni odhodlání a přesvědčení, že právě jim to celé patří. Slunce už dávno vypálilo vesmírnou ekliptiku jejich cesty do asfaltu pod koly jejich káry, takže žádné navigace a kecy plechové kočky s radami: "… a za dvě stě metrů... " nehrozí. Ostatně maminy na tu digitální samici celkem často dost žárlí a kdo by si to zrovna při tomhle výjezdu chtěl doma rozlejt? Že jo.

Cesta jak již napsáno je známá, léty prověřená, takže se vyráží. Fotřík strčí čumák svýho autíčka hezky na oranžovou do tvořící se kolony, brzdy zaúpěj a paňmáma na sedadle spolujezdce se převtělí do pan_mámy, vytrčí fakáče a jsou na hlavní. Co na tom, že elegantní manévr se vodehrál vlastně na červenou. Rudá je i barva naší krve, tak vo co gou?

Dráma směr dáča může s úsměvem pokračovat. S úsměvem i bez něj, jen ten idiot je stálicí. A jak to srocení slunečních idiotů začne houstnout, vytvoří se barevné automobilní vláčky, co většinou místo posunu vpřed jen ospale smrdí na jednom místě. Sem tam poskočí o pár metříků a zase smrděj, kouřej, trouběj a hlavně čekaj. Naráz se cosi semele a vláček se dá do plynulejšího pohybu. Tím vypukne to pravé rodeo, začne se předjíždět. Fakt bezhlavě. Nadává se fakt peprně a posuňky lítaj na všechny strany. Paroháče a významné poklepávání na vlastní čela jsou jen dokreslením celé té šlamastiky. A jak se tak posouvaj k venkovu, loknou si čerstvýho vzduchu a tím pádem jejich inteligence ještě prudce stoupne. Exponenciálně.

A je hotovo, tedy sluneční jezdec je v cíli. V milovaném cíli. Plán na sobotu je stanoven dle zaběhlého harmonogramu. Nejprve vyplísnit venkovany v místním koloniále a pak provést oblíbenou rozborkou plechovýho miláčka. To se nejdřív sundaj kolečka, vydrhnou se do čista dočista. Všechno se za pomoci místního potůčku vycídí, pak naleští a kdyby to tak šlo, vobrátí se i ta karosérie naruby a přeblejskne se i zevnitř. Samo, luxík pojede celou dobu na plný koule a sklíčka mamina načančá tak, že v nich i tu sousedovic holku uvidíš jak v zrcadle. To bude paráda.

today i realised that all the scars on my body are ones that i don’t think i can learn to accept,

Yana Dubosson, Lea Tania Lo Cicero, Aline Zeltner 'Sospeso'

Vernissage Schwarzwaldallee Basel 14.03.2014, 19 Uhr

Finissage, 12.04.2014, 20 Uhr

offen Fr 14–18 Uhr & Sa 14–18 Uhr und nach Vereinbarung:

mail (at)schwarzwaldallee.ch

N E U: Voltastrasse 41 Basel