Ida Chuchlíková l Zápisky z archívu
Náhodní pocestní v nepřístupném území.
Všechny ty, které tu potkávám, spojuje jedna věc.
Překonali bariéru a dostali se do neznámého území.
Na chvíli se sami ocitli v roli průzkumníků.
Všichni ti, kteří kolem mě prochází, pozdraví a když je oslovím, za chvíli mi začnou vyprávět své příběhy. V očích mívají jiskru, co má člověk, když vědomě objevuje.
U ženy (odhadem padesátnice) „Já jen šla podél plotu, normálně po cestě, bylo tam bláto a pak díra, taková veliká, víte, tak jsem zkusila vlézt dovnitř no a teď hledám cestu ven. Nevíte?“
U muže (odhadem sedmdesátníka) „(...) já jdu za manželkou do nemocnice, chtěl jsem chůzí nabrat sílu, ale taky si zkrátit cestu z Řep. Je to tu krásné. člověk má před očima údolí, takový nadhled a v těch vysokých divokých kytkách kolem i kousek naděje.“
U ženy (odhadem třicátnice) „Já sem chodím potajmu, dívat se na Prahu.“
U muže (odhadem třicátníka) „Začal jsem běhat, vlastně jsem prožil takovou osobní proměnu, znovu studuji a tady to ještě neznám.“
U ženy (odhadem třicátnice) „Jé, já tu jsem vlastně úplně omylem, potřebovala jsem pryč od lidí, a taky trochu vylézt na kopec jako beruška.“
Nově mám místo, kam je mohu pozvat a poslouchat je ve chvíli, kdy na ně působí horizont ve své plné síle. Náhodní pocestní vyprávějí, ukazují mi odkud jsou, a která místa znají.
Skládka s přirozenou sukcesí je prostor bez předdefinovaných obrazů a dějů. Nic vám neradí, co kde máte dělat. Prostor je nepřístupný. Je tak protipólem kultivovanému parku. Ukrytým a zdánlivě svobodným prostorem s vlastními neviditelnými pravidly.
Rychleji se tu dostanete buď sami k sobě, nebo naopak zbavíte vlastních myšlenek.
Galerie hlavního města Prahy #circulUM #uměníproměsto #periferie
pixelskylines
germansingergirl
theartofmadeline
baratheonpilled
andulkaphoto
yousharknotpass
kaledo-art