#pouto

Celý život na něčem lpíme. Nejsme schopni se toho vzdát. Neumíme si bez toho představit život. Lidi, věci, místa, u kterých jen ten pocit, že bychom je měli ztratit vyvolává obrovskou míru strachu. Nejdřív rodiče, potom hračky, školka, škola, kamarádi, telefony, oblečení, peníze, partneři, milenci, rodina. Příkladů si každý z nás vybaví nekonečno. Člověk si snadno zvykne, oblíbí si, zamiluje se a připoutá se. A proč taky ne? Proč se nepřipoutat, když ze všech stran slýcháme, jak je tohle pouto právě ten nejdůležitější bod v životě. “Až si najdeš partnera, až budeš mít hodně peněz, až budeš mít auto za milion a dvacet párů bot, až vystuduješ, až budeš mít děti ... potom budeš šťastná”

Samozřejmě, že bez spousty věcí se nám v životě nebude žít snadno a nepopírám, že jsou důležité. Nemůžeme je ale považovat za středobod vesmíru. Pokud jsme v jádru sebe nešťastnými, nepomůžou nám ani lidé a už vůbec ne věci. Často se na ně za to zlobíme. Viníme partnery že nám nedokážou od trápení ulevit. Viníme všechny ty věci, které, ať už byly sebedražší, nám nedovedou přinést štěstí. Chytáme se jich jako tonoucí pomyslného stébla. Držíme se jich jako klíště a pláčeme když nás opouštějí. Spolu s nimi nás totiž opouští i jistota. Opora, uvázanost a komfortní zóna. Kotva. 

Všechny tyhle pouta nás ale svým způsobem dusí. Tlačí se na nás a brání nám se nadechnout. Ty hory věcí a spousty lidí, které odmítáme opustit byť jen na malou chviličku. Do dneška mi utkvěla v paměti věta, kterou mé třídě předal jeden z učitelů. Ta věta byla původně určena (řečena) jen jemu a zněla: “Bratříčku, zbav se lpění.” Jsem ráda, že se rozhodl ji předat dál, protože je to podle mého názoru jedna z nejdůležitějších věcí v životě. Co že to tedy pro mě vlastně znamená? Žít sama pro sebe, nepoutat se. Žít tak, abych byla šťastná, i když ztratím všechno. Mít vztahy, k lidem a věcem, ale nepřivazovat se k nim, nekotvit. Umět nechat jít, když přijde čas. Sbírat zážitky a ne věci. Pracovat na té nejlepší verzi sebe sama. A především žít svobodně.

#Culture: « Pouto », le bonnet #guinéen aux origines aristocratiques

Patrimoine vestimentaire de la communauté peuhle, une des ethnies majoritaires de la Moyenne Guinée (ex Foutah théocratique ou Foutah Djallon), le bonnet « Pouto » ou « Poutoorou» est de nos jours porté par presque tous les Guinéens, avec le secret espoir de jouir de la respectabilité que conférait jadis ce couvre-chef.

    Avant l’ère coloniale, le port du « Pouto » était au Foutah Djallon…

#Culture: « Pouto », le bonnet #guinéen aux origines aristocratiques

Patrimoine vestimentaire de la communauté peuhle, une des ethnies majoritaires de la Moyenne Guinée (ex Foutah théocratique ou Foutah Djallon), le bonnet « Pouto » ou « Poutoorou» est de nos jours porté par presque tous les Guinéens, avec le secret espoir de jouir de la respectabilité que conférait jadis ce couvre-chef.

    Avant l’ère coloniale, le port du « Pouto » était au Foutah Djallon…

Anna Todd: After 4: Pouto

Život Tessy a Hardina je plný překvapení. Jejich vztah je osudový, přestože neustále zkoušený další a další překážkou, které se jim staví do cesty. Šokující pravdy o obou rodinách, které vyplavaly na povrch, nasvědčují, že mezi milenci není velký rozdíl. Tessa už dávno není milá, naivní a poslušná dívka, kterou byla, když poznala Hardina, právě tak jako on už není nemilosrdný, mrzutý potížista, do kterého se bezhlavě zamilovala. Tessa má pro jeho výbušnou povahu pochopení a jako jediná dokáže utišit jeho rozbouřené emoce. Hardin Tessu potřebuje. Čím víc pravdy o jeho minulosti však vychází na světlo, tím víc se poddává démonům své minulosti a Tessu i ostatní blízké od sebe odhání. Tessa se už vzdává naděje, že ho dokáže zachránit. Jedině že by obětovala samu sebe. Stojí jí však láska za tak vysokou cenu? Tessa se odmítá vzdát bez boje. Za koho však ve skutečnosti bojuje? Za Hardina, anebo za sebe samu? Čtvrtá kniha z úspěšné série AFTER, která se stala literárním fenoménem všech dob a dočkala se více než miliardy přečtení online.

doporučená cena: 299 Kč počet stran: 432