#petrovice

Kamarád Ondřej nikdy nebyl v Tisé na skalách, tak jsme se k němu připojili, abychom pak slavnostně zakončili v devadesátkovém bizáru.

Po okřídlené otázce, kam vyrazit z města vám drtivá většina dotázaných doporučí České Švýcarsko a Tisou. Stěny se nalézají na samých hranicích s třetí říší a jsou už z daleka krajinnou dominantou.

Spojení na místo je triviální. Autobus vás odveze přímo z centra Ústí až do Tisé. Pod skalami je příjemná restaurace, kde jsme si na rozjezd dali obstojnou polívku. Tečka byla po dlouhé době na výletě a tak jsme podle jejího entuziasmu usoudili, že bychom měli co nejdříve vyrazit.

Trasa vede od skal až po bizarní restauraci v letadle v Petrovicích v délce přibližně osmi kilometrů.

https://mapy.cz/s/1bBwe

Pokud pojedete na výlet o víkendu, připravte se na velké množství lidí procházejících mezi skalními útvary. Vzhledem k blízkosti hranic si můžete procvičit základní slovíčka s kolemjdoucími.

Výhledy ten den nebyly úplně skvělé vzhledem k počasí, takže jsme si užívali mlhu a to, jak skaliska pomalu vylézají spolu se zvedajícím se sluncem.

Nakonec se tedy vyčasilo a užívali jsme si jeden v posledních relativně teplých odpolední. 

Tečka byla neuvěřitelně nadšená z toho všeho písku a tak se mi furt někam ztrácela. Po chvílích urputného volání mi docházelo, že i ten chudák pes nemůže vědět, kde se nacházím, když se zvuk odráží o tolik stěn najednou.

Samotné útvary se nazývají roztodivnými jmény, které vymysleli buď trampové nebo horolezci, kteří zde formují atletická těla. Mně to je tak nějak jedno, takže se jen koukám na podivnosti třetihor a užívám si mohutnost objemů a tíseň úzkých chodeb.

Do zadní části Tiských stěn lze projít spodem mezi skalami (kde jsou v létě samé borůvky) nebo na samých vrcholcích s několika epickými výhledy.

Na konci stezky je turistická chata, většinou obklopená turisty a hlavně auty, které je sem dovezli, aby se prošli po skalách a zpět vyrazili do domovů za pomocí CO2.

My pokračujeme po žluté pěkně se zbarvujícím lesem směrem ke krásným chalupám, zaklesnutým v údolí.

Míjíme státní hranici a s Ondřejem debatujeme o alternativních variantách dějin tady kolem. Čí asi ty chalupy původně byli. Vyprávíme si o filmech, kde se pracuje s variantou, že Hitler vyhrál válku.

Přitom to mícháme s naší zkušeností v oblasti pedagogů začátečníků a bavíme se nad tím, že nás studenti často překvapují, pochvalujeme si naše dost intuitivní metody, často založené na systému pokus omyl.

Zlatý hřeb programu po průchodu údolím má přijít v restauraci Air Restaurant, což je jak název navozuje, podnik v letadle. Petrovice, které se nalézají na samých hranicích dokáží kumulovat tu správnou divokou atmosféru devadesátek, kdy jsme jezdili s rodiči na blešáky do Němec, protože to byl ten pravý výlet za hranice. V obci jsou nádherné chalupy, překvapivě vkusně opravené a stejně tak armády trpaslíků, kterým už déšť dávno omyl jejich kýčovitost.

Letadlo tak jen zapadá to pofidérní atmosféry, ze které se dost rádi vracíme do betonu Ústí.

„Sepsali jsme s investorem smlouvu o spolupráci. Ta by v případě stavby pěti a více elektráren pokryla například likvidaci odpadů pro celou obec i náklady na provoz čističky odpadních vod a kanalizace, včetně stočného,” informoval starosta Kutina.

Vždy se ale najde někdo, kdo stavbu nepodpoří. Michal Tlapák, zdejší podnikatel, protestoval už dříve, kvůli stavbě dvou větrných elektráren, které v obci vyrostli v roce 2005 a 2007.

„Další by mi určitě vadily. Provozuji penzion, a kdo se bude chtít místo na přírodu koukat na větrníky? Co ten hluk? Navíc je tu cyklostezka, a kdo by chtěl na kole jezdit mezi větrníky,” řekl Michal Tlapák. 

Na území Petrovic stojí již dvě zmíněné větrné elektrárny. Nové elektrárny mají vyrůst hlavně okolo dálnice.