[CZECH Poetry] LΓ‘ska, Jaro
Byl kvΔten - prvnΓ mΓ‘j,
den zamilovanΓ½ch, lΓ‘sky Δas.
OheΕ plΓ‘l, a kvΔtinovΓ½ rΓ‘j
zval milence k sobΔ zas.
RΕ―ΕΎiΔka vykvetla, mladΓ‘ a krΓ‘snΓ‘,
zahlΓ©dla milence, lΓ‘ska jasnΓ‘.
PΕiblΓΕΎila se, zvΔdavost nedala,
βto je nΔco novΓ©hoβ, na chvΓli zΕ―stala.
LΓ‘ska ji obklopila, celΓ½ kvΔt obklΓΔila,
kytka se zalekla, strach zde cΓtila.
NaΕ‘piΔatila trny, stonek zpevnila,
brΓ‘nila se, pak si uvΔdomila:
LΓ‘ska neΓΊtoΔΓ, lΓ‘ska ji hladΓ,
jen sladkΓ‘ slova a nekoneΔnΓ© mlΓ‘dΓ.
LΓ‘ska houstne, rΕ―ΕΎe otevΕe kvΔt,
lΓ‘sku vstΕebΓ‘, je to novΓ½ svΔt!
VΓ½mΔna slibΕ―, βmiluj mΔ navΕΎdyβ,
polibky zapeΔetΓ co slova zaΔly.
StmΓvΓ‘ se jim nad hlavou, slunce utΓkΓ‘,
kvΔtina nebledne, lΓ‘ska neubΓ½vΓ‘.
AΕΎ vzpomeneΕ‘ si na lΓ‘sku bΓ½valou,
vrΓ‘tΓΕ‘ se na mΓsto, kde vΕ‘e zaΔalo.
RΕ―ΕΎe tu zΕ―stala, lΓ‘sku celou uchovala,
mlΓ‘dΓ v nΓ zΕ―stalo kdyΕΎ stΓ‘ΕΓ tΔ zasΓ‘hlo.
