#ecotrust

     V současnosti je tahounem ekonomiky společnost Intel, nabalující k sobě další technologické společnosti tvořící tzv. Silicon Forest ve čtvrti Beaverton. Dalším zdrojem prosperity je sportovně oděvní průmysl (Nike, Adidas) a v celé oblasti Oregonu a Washingtonu je silná tradice sklářského průmyslu; tabule barevného fúzovaného skla značek Spectrum nebo Bullseye jsou v uměleckém sklářství dobře známé i u nás. Tradičním řemeslem je také pivovarnictví. V Portlandu a okolí je nespočet drobných pivovarů produkujících typické americké pivo a degustace rozmanitých piv v industriálně rekonstruovaných braweries  jsou jedním z turistických lákadel. Pro českého turistu je bonusem jízda některou z českých tramvají, které po městských linkách jezdí už dlouhou dobu.

     Charakter města není postaven na výrazné architektuře jednotlivých objektů, ale na celkovém urbanistickém výrazu. Výjimečné stavby se dají najít spíše v okolí jako např. Altova knihovna Mt. Angel, Wrightův Gordon House nebo řemeslně pitoreskní, newdealový hotel Timberline Lodge, známý z filmu Shining. V případě Portlandu je však jedinečnost, stejně jako v případě New Yorku, San Francisca nebo Seattlu, dána zmíněným predefinujícím krajinným reliéfem. Centrum města se rozkládá na úzkém pásu mezi kopcem a západním břehem řeky. Předměstské čtvrti jsou těmito přirozenými bariérami upozaděny. Nejvýraznější architekturu a dominantu města jednoznačně představuje množství ocelových industriálních a visutých dálničních mostů, které se na malé ploše velmi organicky zaplétají do organismu centra. Nábřeží města je těžištěm a bezprostřední oddechovou zónou. Protiváhou tomu jsou svahy nad městem (dostupné městskou dopravou) s rozsáhlým parkem Washington, jehož součástí jsou známé Růžová a Japonská zahrada. Zejména vliv Japonské zahrady (která je mimochodem považována za nejkvalitnější mimo Japonska) je patrný v dalších veřejných a rezidenčních částech města. Prezentují příkladný doklad pozitivního účinku na okolí.

    Jádrem vlastního centra je tradičně downtown. Zde se nachází asi jediná mezinárodně známá stavba Portlandu – rozporuplná postmoderní radnice od Michaela Gravese. Downtown se poměrně nenásilně, organicky rozpouští do přilehlých částí: na jihu do univerzitního města a na severu populárního Pearl District. Právě z Pearl Districtu pochází většina zdařilých realizací poslední doby. Čtvrť města zde prochází průběžnou renovací z původních skladišť na galerie, kavárny a bydlení. Z mých pravidelných návštěv města od roku 2006 si nelze nevšimnout setrvalé kvality, lokálního řemeslného rukopisu založeného na industriálním výrazu. Špatná nebo průměrná realizace se zde nenalezne. Za nejvýraznější rekonstrukce je možno považovat Archery, což je přestavba bývalé zbrojnice na víceúčelový sál, dále sídlo společnosti Weiden Kennedy a především Ecotrust Building. 

Z předměstských částí stojí za zmínku řada kvalitních realizací drobných knihoven. U těchto novostaveb je zase znát stavitelský princip patrný i na jiných mimoměstských realizacích napříč Oregonem. Použití masivního dřeva v kombinaci s hi-tech skleněným detailem, jednoduchá racionální forma ukotvená v indiánských prérijních tradicích. Základem je dřevo, to má však kvalitnější materiálovou základnu, jak je patrno z rozlehlých skladů zkrápěného řeziva, které jsou vidět po celé oblasti. V Americe bylo vždy stavitelství chápáno jako racionální montovaná „skládačka“ reagující na momentální potřebu. Při letmém pohledu na většinu staveb jsou stále znát odlišnosti postupů. Za všechny případy lze uvést např. obvodové pláště budov, které se u skeletových staveb budují v jedné etapě s příčkami z identických C-profilů, avšak s větší dimenzí.  Tyto příklady ukazují, jak se přetěžké detaily evropské architektury zatížené normativními požadavky vzdalují lehkosti americké produkce. Ta právě v Portlandu ukazuje tu přívětivější stránku, než je zažitá představa nekvalitních plastových mobilehousů nebo laciného zbohatlického kýče.