#benefity

Stále více zaměstnavatelů se snaží pracovníky nalákat také na zaměstnanecké benefity. Ty mohou mít různou podobu – od stravenek, přes mobilní telefon až po jazykové kurzy. Některé z nich, jako třeba možnost home office, klouzavá pracovní doba či dětský koutek na pracovišti, nejsou finanční podstaty a zaměstnancům místo peněžitého bonusu přináší spíše pohodlí. Na druhé straně jsou pak benefity, které poskytují nějaké finanční zvýhodnění, kompenzaci nebo úlevu. Ty se v mnoha případech mohou stát předmětem daně a zároveň se také mohou započítávat do základu pro sociální a zdravotní pojištění. Cílem poskytování benefitu je však nabídnout zaměstnancům nějakou výhodu. Proto se i zaměstnavatelé snaží volit ty příspěvky, které z pohledu zaměstnance nepodléhají dani z příjmu, anebo jsou od ní osvobozeny. Přehled nejčastěji využívaných benefitů, které se nemusí danit vám přinášíme na následujících řádcích.

 1. Vzdělávání

Jeden z velice oblíbených a stále častěji využívaných benefitů jsou vzdělávací kurzy, ať již ty, které úzce souvisí s profesí a rozvíjejí profesní dovednosti, nebo například jazykové. Ale pozor, kurz vždy musí nějakým způsobem souviset s výkonem povolání. Investice do zaměstnanců v oblasti vzdělání je navíc oboustranně výhodná. Pokud kurz uhradí poskytovateli přímo zaměstnavatel, jde o benefit zcela osvobozený od daně z příjmu ze závislé činnosti a zaměstnanec z něj tak nemusí odvádět daň. Pokud by však zaměstnavatel poskytl zaměstnanci částku ve výši ceny kurzu jako příplatek ke mzdě, z něhož by zaměstnanec měl školení uhradit, už by dani z příjmu podléhal a stejně tak by se započítával do základu pro sociální a zdravotní pojištění.

 2. Příspěvek na penzijní připojištění a životní pojištění

Ne všechny benefity, mohou být využity ihned. Zaměstnavatelé mohou pracovníkům také poskytnou příspěvek na životní pojištění a penzijní připojištění jako investici do budoucnosti. Pokud takový příspěvek nepřesáhne 50 000 korun za rok celkem v součtu za penzijní připojištění, penzijní pojištění a životní a důchodové pojištění, je jeho velkou výhodou oproti jednorázové odměně ke mzdě, že nepodléhá zdanění. Pokud by zaměstnanec obdržel stejnou částku jako bonus ke mzdě, byla by z ní odvedena daň z příjmu a také strženy zálohy na sociální a zdravotní pojištění. Jak v případě životního pojištění, tak penzijního spoření však musí být splněny stanovené podmínky. Ve smlouvě musí být uvedeno, že výplata plnění je možná až po 60 kalendářních měsících a zároveň také nejdříve v roce dosažení věku 60 let. Splněny musí být i další podmínky stanovené zákonem. Zaměstnanci však musí počítat s tím, že bonus nebudou mít k dispozici ihned.

Příspěvky přesahující stanovenou hranici 50 000 korun ročně pak již podléhají dani z příjmu a také odvodům na sociální a zdravotní pojištění, a to jak na straně zaměstnance, tak i zaměstnavatele.

 3. Příspěvek na stravování

Dalším, dnes už poměrně běžným benefitem je příspěvek na stravování. Pokud jej zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům formou stravenek, nemusí z něj pracovníci odvádět daň z příjmu.

 4. Náklady na přechodné ubytování

Dalším benefitem, který může být osvobozen od daně je příspěvek na ubytování, pokud zaměstnanec bydlí v jiném městě, než je místo výkonu práce. Takový příspěvek může dosahovat výše 3 500 korun za měsíc. Ale pozor, je nutné dodržet několik podmínek, aby byl příspěvek skutečně osvobozen od daně z příjmu. Tímto způsobem nesmí být hrazeno ubytování při pracovní cestě. Zároveň musí být obec přechodného ubytování jiná, než je obec trvalého bydliště zaměstnance a místo přechodného bydliště musí souviset s výkonem práce. A v neposlední řadě, je velice důležité, že se jedná o nepeněžité plnění, tudíž o situaci, kdy zaměstnavatel hradí cenu za ubytování přímo vybranému ubytovacímu zařízení či pronajímateli. Jestliže nepeněžní plnění přesahuje částku 3 500 korun, zaměstnanec pak musí z příspěvku nad tuto hranici odvádět daň z příjmu. Pokud by šlo o peněžité plnění, podléhalo by zdanění v plné výši.

 5. Příspěvek na rekreaci a sportovní a kulturní akce

Vedle benefitů úzce spojených s výkonem práce, může zaměstnavatel nabídnout také příspěvky na volnočasové aktivity jako je rekreace, sportovní či kulturní akce a vyžití. V případě příspěvků na rekreaci nemusí zaměstnanec odvádět daň z příjmu, pokud nepřesáhnou částku 20 000 korun za rok. Stejně jako u předchozích benefitů se však musí jednat o nepeněžité plnění, tedy je zaměstnanec nemůže obdržet jako částku na účet či v hotovosti, ale může mu zaměstnavatel například zaplatit zájezd nebo hotel. Stejně tak jsou od daně osvobozeny příspěvky na kulturní akce, jako jsou divadla či vernisáže nebo na zdravotní a sportovní služby, tehdy pokud mají nepeněžní podobu. Zaměstnavatel tak může nejen zaměstnanci, ale také členům jeho rodiny poskytnout různé vouchery do bazénu, posilovny nebo zdravotní poukázky apod. Obdobně jako v ostatních případech platí, že pokud by se zaměstnavatel rozhodl přispívat na tyto potřeby formou peněžního příspěvku na účet či hotově, podléhal by příspěvek dani z příjmu.

http://www.pravdaohubnutibricha.cz/drepuj-jako-dite-nebo-asiat-jak-drepujes-ty/

Dřepuj jako dítě nebo Asiat (jak dřepuješ ty?)

Plný nebo hluboký dřep je jedním ze základních pohybů (podívej se na dítě, když si na zemi hraje s klacíkem).

Správné provedení hlubokého dřepu spočívá v položení chodidel na podložku (nestojím na špičkách) a položení zadní části stehen na lýtka. Jak se ti to daří?

Podívej se sebekriticky na sebe, umíš ho? Sezení v kanceláři, sezení v autě, nedostatek správného pohybu, špatná obuv (boty na podpatku), to všechno mohou být důvody, proč většina z nás plný dřep neumí správně provést.

5 zdravotních benefitů hlubokého dřepu:

1. Ohebnost kotníků – hluboký dřep s celými chodidly na podložce zvětší flexibilitu kotníků, jejichž ohebnost je snížena zkrácením lýtkových svalů a bolestí Achillovy šlachy.

2. Uvolnění bolesti zad – posazení pánve při hlubokém dřepu protahuje zkrácené svaly v dolní části zad

3. Posílení hýžďových svalů – dobrá zpráva zřejmě pro většinu z nás – provádění plného dřepu posiluje hýžďové svaly (jedny z největších v lidském těle), které se podílejí na většině našeho pohybu (běhání, chůze, zvedání).

4. Posílení svalů kyčelního kloubu – při plném dřepu se posilují svaly kyčelního kloubu, které pomáhají lépe kontrolovat pozici celé končetiny při pohybu jako jsou např. výskoky nebo chůze ze schodů

5. Zlepšení postoje a pohybu – úplné provedení dřepu odstraňuje špatné návyky moderního způsobu života a pomáhá tak zlepšit náš pohyb, postoj, odstranit bolesti a zlepšit náladu.

Šokující zpráva odhaluje, jak volný pohyb po EU otvírá UK vykořisťovatelům a podvodníkům s benefity

Volby se blíží a je logické, když si některé strany dělají z přistěhovalců předvolební téma, že se podobné články objevují častěji.

  [adinserter block=”1″]

  Zpráva The Centre for Social Justice zveřejněná ve středu říká, že gangy z východní Evropy díky evrospkým pravidlům o volném pohybu osob po EU beztrestně operují na území Velké Británie. Obchodníci s lidmi uskutečňují obrovské podvody s…

Podvodníci s UK benefity prý postavili na Slovensku vesnici

Kriminální gang ze Slovenska přivážel do UK celé rodiny, čímž získali statisíce liber, které na Slovensku investovali do stavby nemovitostí.

  [adinserter block=”1″]

  Evidentně se jedná o další ze série předvolebních článků, které se teď objevují se zvyšující frekvencí. A vytahují se staré případy, které se staly v minulosti, na podporu některý politických uskupení, hrajících před volbami na…

V létě 2011 v dobách finančních problémů jsem se rozhodl zaměstnance maximálně informovat o tom, jak si firma stojí. Řekl jsem jim, jaké máme přesně dluhy, proč a kdy jim budeme posílat výplaty na dvě části, co hodláme dělat a co k tomu potřebuji od nich.

Vzpomínám si, že první takové schůzky jsem se neskutečně obával. O to větší ovšem bylo mé překvapení jak moc toto zaměstnanci ocenili. Byli jsme ve srabu a zaměstnanci si zasloužili vědět vše.

Rozhodl jsem se jedenkrát měsíčně svolat na 20 minut všechny zaměstnance a prezentovat jim aktuální finanční situaci firmy, finanční cíle a další informace z dění společnosti. Jde o citlivá data a kdysi jsem měl obavu, že uniknou ke konkurenci. To plynulo z nějakého strachu a nedůvěry.

Doba se změnila. Již nemusíme informovat o problémech jako dva roky zpátky, ve schůzkách však nadále pokračuji. Zaměstnanci si uvědomují, že toto není ve firmách obvyklé a že mají mou důvěru, kterou nechtějí ztratit.

Na schůzkách vždy prezentuji tato čísla: