Virtuální realitou (někdy se setkáváme s pojmem virtuální prostředí) označujeme technologie, které umožňují uživatelům interagovat v simulovaném prostředí. Technologie vytvářejí iluzi skutečného nebo fiktivního světa a to pomocí vizuálních, hlasových, hmatových nebo jiných zážitků. Pro navození virtuální reality se velmi často využívají audiovizuální brýle, počítače aj. 

V současně době se tyto technologie používají v zábavě, lékařství, sportu, konstrukcích a stále častěji také v marketingu. Podle současných zpráv se v roce 2016 prodají zařízení pro vituální realitu v hodnotě 700 milionů dolarů. Do roku 2020 by hodnota trhu virtuální reality měla dosáhnout dokonce 33,9 miliard dolarů. Značky virtuální realitu používají zejména k experience marketingu a ke zvýšení pozitivních emocí zákazníků. 

V roce 2009 přišel Ford s novým supermini autem, kterým chtěla společnost uchvátit a zaujmout mladé Američany. Firma se rozhodla komunikovat s cílovou skupinou prostřednictvím největších influencerů mezi blogery a rozdala mezi ně 100 aut, které mohli vybraní jedinci používat po dobu 6 měsíců. To vše zdarma pod jednou podmínkou, museli dokumentovat museli dokumentovat svůj zážitek z jízdy online, ať už auto milují nebo naopak nenávidí.

Zpočátku se prodeje Fordu zvýšily a během 18 měsíců se prodalo 90 000 kusů. Nedlouhou poté však prodeje prudce klesly.

Prodejci aut se začali zabývat otázkou, jak prodat auta generaci Y? Podle výzkumů dnešní mladí lidé neřídí tolik, jako řídili jejich předchůdci a  dospělí ve věku 21-34 let koupili pouhých 27 % ze všech prodaných aut v Americe. V roce   1985 tato věková skupina tvořila 38 % trhu.

Problém podle mnohých marketérů spočívá v tom, že se automobilky neumí naladit na správnou vlnu s touto generací. Subaru se snaží s generací spojit prostřednictvím eco-individualistického auta, které má definovat tuto generaci a snaží se s ní vytvořit emocionální spojení. Ford naopak zuřivě financuje do sociálních sítí.

Otázkou zůstává, jestli dojde ke zvýšení prodejů všech dražších statků, které se tato generace prozatím vyhýbá. Vlastnictví auta v tomto v současné době stále s větší oblibou nahrazuje sdílení auta mezi několika lidmi ( tzv. Zipcar, který má v současné době dokonce 700 000 členů). Mladí lidé stále neinvestují do bydlení, nákupu pozemků  a zvyšuje se věk, kdy si mladí lidé berou první hypotéky. A to vše má obrovský vliv na budoucí ekonomiku.

A to vše zapřičiňuje generace pro kterou je online sociální kontakt “must”. Generace, která přinesla sdílení majetku nový význam díky propojení se sociálními sítěmi (viz. stále vyšší obliba “hotelového” pronájmu bytů Airbnb nebo přeprodávání použitého dětského oblečení ThredUp).

Nebo možná Generace Y nechce žít s vědomím dlouhodobých splátek a čeká, dokud nebude mít dostatek financí, aby si mohla tyto věci dovolit, nikoliv, že nechce nic vlastnit.

Doručují firmy opravdu brand promise, který svým zaměstnancům a zákazníkům slibují?  Podle nedávného výzkumu, který vyzpovídal 2 200 markeťáků, pouze 53 % z nich odpovědělo, že jejich organizace sjednocuje poselství značky jak interně uvnitř firmy, tak externě mimo ní.

Pouhých 37 % z nich věří, že všichni zaměstnanci ví, jakým způsobem mohou zákazníkovi předat brand promise a co brand promise obnáší. Víceméně všechny dotázané organizace dokáží pracovat s brand experience interně, nikoliv však směrem ke svým zákazníkům.

Z výzkumu dále vyšlo, že celých 67 % leaderů nedokáže plně využít strategickou roli, hodnotu nebo potenciál značky. A pouze polovina marketérů potvrdila, že komunikace značky, HR, interní komunikace a management firmy, ve které pracují jsou integrované jedním brand promisem.

Každá značka má svou image a identitu. Zatímco image představuje asociace, které si člověk se značkou pojí, identita představuje soubor asociací, který se tzv. správci značky snaží vytvořit a udržovat u svých zákazníků. Pomocí identity značky organizace následně tvoří marketingovou komunikaci tak, aby dosáhla žádoucí image.

 Identitu můžeme popisovat jako: produkt (fyzický produkt značky), organizaci (chování zaměstnanců, jejich postoje a zaměstnanecká kultura), osobu (persona značky) a nebo symbol (vizuální stránka značky jakými jsou například logo, logotyp nebo barvy, které značka používá ke své prezentaci).

Aby byla identita značky snadno pochopitelná pro zaměstnance a aby se v ní dokázal lehce zorientovat i kdokoliv “zvenčí”, používají značky tzv. brandbook. Brandbook může být tištěná publikace nebo video ve kterém je identita značky popsána pomocí jednoduchých obrazů a symbolů. Ta se pak odráží nejen v komunikaci značky, ale třeba také při výběru budoucích zaměstnanců.

Pro další studium problematiky doporučujeme trendmarketing, literaturu Davida Aakera.

To že by se v marketingu měly využívat principy psychologie žádná novinka není. O využití neurověd v aplikování marketingu jsme už také slyšeli.

V současné době se však se však tyto principy využívají také při vývoji obalu nebo loga tak, aby na něj spotřebitelé reagovali. Značky jako Heinz, OXO a RAF začaly aplikovat principy psychologie a využívat techniky neourověd tak, aby design jejich výrobků spotřebitele rychle přitáhl, ale jeho pozornost také déle udržel. 

Podle psychologie změnila logo například Premier league tak, aby vizuálně kolidovalo se značkami, které jsou mezi generací Y oblíbené (Spotify, Youtube, Airbnb).

Značka Premier League nezměnila pouze font loga, ale motiv lva v logu byl nahrazen pouze jeho hlavou. Současně značka s odborníky konzultovala, s jakými vlastnostmi je lev spojován v různých kulturách, a zjistila, že obecně se lev spojuje se sílou, pýchou.

Značka použila místo klasické navy modré, širokou škálu barev od růžové, přes zelenou až po fialovou, tak, aby mohla promlouvat k rozdílným cílovým skupinám, mužům, ženám i dětem.

 Oxo, společnost, která prodává bujóny, například změnou svého designu zvýšila o 40% rychlost vyhledávání svých produktů spotřebiteli. 

Stejně tak thajská značka piva Chang, která  se inspirovala evropskými značkami piva a do svého do loga přidala zlatou a hnědou láhev vyměnila  za zelenou, která dle průzkumů u spotřebitelů evokuje vyšší kvalitu prémiových piv jako Heinkeen, Stella Artois a Peroni.

Více o současném využití neurovědy a psychologie naleznete zde.

Podle průzkumů prý více než 57 % zaměstnanců řadí firemní benefity mezi nejdůležitejší faktory, při rozhodování zda-li přijmout či nepřijmout pracovní nabídku.

Webová stránka Glassdoor, která funguje na podobném principu jako například český Jobs,cz, prováděla průzkum mezi velkými globálními společnostmi a porovnávala benefoty, které svým zaměstnancům nabízejí. Mezi prvními dvaceti najdeme například Airbnb,Netflix, Salesforce, Facebook a samozřejmě Google. A firmy nabízejí například roční placenou rodičkovskou dovolenou; placené dny, kdy se zaměstnanci mohou věnovat dobročinnosti; cestovní kredit, který lze využít v pobočkách společnosti (ano, tento benefit nabízí Airbnb); skipasy zdarma a třeba snow days...

A o tom to je, ne??? Udělejte je šťastnější a nebudou chtít odejít..

Pojmem SEO (search engine optimization) označujeme optimalizaci webů pro vyhledávače. Tedy upravování obsahu a formy webových stránek tak, aby byly vhodné pro automatizované zpracování v internetových vyhledávačích. 

Cílem SEO je:

1) získání lepší pozice ve výsledcích vyhledávání

2) získání většího počtu zákazníků, kteří budou lépe zacílení

3) a samozřejmě přinesení zisku 

Mezi SEO metody řadíme: tvorbu kvalitního a unikátního obsahu, používání (X) HTML značek podle normových předpisů, používání tituklů, nadpisů a podpisů; vytvoření krátké a neměnné URL adresy, používání popisků (keywords),...

Využívání SEO technik však může vzbudit etické kontroverze, protože na jednu stranu přináší prospěch pro čtenáře (zavedení čtenáře na stránku s relevantním obsahem), ale v některých případech přináší čtenáře na stránky účelově a ve prospěch tvůrce stránek.

Lež má prý krátké nohy. Lživé značky zase prázdnější kapsy a pošpiněnou pověst.

Mnoho značek používá ve svých reklamách pojmy jako “vědecky dokázáno” nebo “výsledky zaručeny”, ovšem ne všechny firmy mohou tato tvrzení reálně dokázat a zaručit. Business Insider uvedl žebříček firem, které byly v posledních letech obžalovány za předkládání lživých tvrzení a zaplatily milióny dolarů.

Poslední známý případ je firma Volkswagen, která by mohla za uvádění nepravdivých čísel emisí u svých automobilů zaplatit za porušení zákona o ochraně ovzduší až 61 miliard dolarů. Perné chvíle pro ty, kteří mají na starost krizovou komunikaci VW.

Dalším známým příkladem je Actimel a blahodárné účinky L. casei Imunitas, které stály společnost Danone 45 milionů dolarů.

Red bull podle svých sloganů zase “dával křídla” a dal také 13 miliónů dolarů jako pokutu a 10 dolarů každému, kdo si pod lživým sloganem tento energetický nápoj koupil. 

Čím se provinily společnosti Kellogs (na černé listině je dokonce dvakrát), Tesco, New balance, Hyundai a Kia a kolik je to stálo? Podrobnosti se dozvíte tady.

Při vytváření jména pro značku je dobré vhodně použít trochu fantasy a zajímavého příběhu. Ten totiž prodává lépe než pravda. Důkazem toho je americká zmrzlina Häagen-Dasz, jejíž název zní dánsky a je považován za výrobek s unikátní evropskou recepturou. Pravda je ovšem taková, že značka i zmrzlina pochází z Bronxu.

Efektu zajímavosti pro spotřebitele, tzv. Efektu Häagen-Dasz využili třeba tyto 4 značky:

Případ č. 1: Kořenící přísady Sir Kensington’s

Sir Kensington dle svých slov prvtřídní kořenící přísady s nižším obsahem cukru a přidaných barviv než ostatní značky.

Kouzelný příběh: Neznámý vzdělanec (Sir Kensington) z Oxfordu vyvinul speciální recepturu kečupu pro Kateřinu Velikou.

Realita:  V roce 2008 vznikla společnost “na koleně” v jednom z pokojů kolejí Brownovy univerzity.

Případ č. 2: Likér St. Germain

Likér s přichutí černého bezu.

Kouzelný příběh: Webové stránky jsou napsané francouzsky, design láhve likéru je ve stylu art deco, svým jménem odkazuje na původ receptury Saint-Germain-sur-Rhône ve francouzských Alpách.

Realita: Recept se sice datuje do roku 1880, produkt byl však uveden na trh až v roce 2007 americkou společností.

Případ č. 3: Obchod s brýlemi Warby Parker

Obchod, který se specializuje na vintage brýle z období slavných Beatníků: Charlese Bukowskiho, Jacka Kerouaca a Allena Ginsberga.

Moment kouzla: Warby Parker zní jako prototyp klasického Američana na úrovni.

Realita:  Název vznikl spojením jmen (Warby Pepper, Zagg Parker), jejichž zmínka se nachází v Kerouacových denících. Společnost je na trhu teprve 6 let.

Případ č. 4: řetězec s obečením Brandy Melville

Řetězec určený zejména pro instagramovou generaci, jedna velikost pro všechny.

Kouzelný příběh: Brandy Melville je mladá, enegická dívka, která si píše style blog a nad každým “i” kreslí srdíčka. Brandy je americká dívka, která propadla lásce s okouzlujícím Angličanem v Římě.

Reality: Řetězec by vytvořený Italy, otcem a synem Marsanovými. První pobočku otevřeli v LA.

Social commerce je jednou z forem elektronického obchodu, která pro prodej produktů a služeb využívá sociální sítě a online média, která podporují sociální interakci. Pro tuto formu obchodu jsou stěžejní uživatelská doporučení, recenze a hodnocení, ale také fóra, online komunity nebo reklama na sociálních sítích. V současné době je social commerce využívána zejména v módním průmyslu.

Existuje 7 typů social commerce

1. Peer-to-peer obchodní platformy (eBay, Etsy, Amazon Marketplace): 

Prodej  nového nebo použitého zboží v rámci komunit. Uživatelé přímo komunikují a prodávají produkty dalším uživatelům.

2.Obchody řízené přes sociální sítě  (Facebook, Pinterest, Twitter)

Možnost nakoupit produkty přímo na sociálních sítích. Většinou se u nich nachází button “koupit”.

3. Skupinové nákupy (LivingSocial):

Produkty a služby jsou zákazníkům nabízeny za nižší cenu, ale pouze za předpokladu, že dojde k naplnění určitého počtu nakupujících.

4. Doporučení (Amazon, Yelp, JustBoughtIt): 

Webové stránky, které umožňují vidět souhrnné hodnocení produktů nebo služeb od ostatních uživatelů.

5. User-curated shopping (The Fancy, Lyst, Svpply):  

Stránky zaměřené na nákupy, kde jedinci vytváří a sdíli seznam produktů a služeb pro ostatní. 

6. Obchod se spoluúčastí (Threadless, Kickstarter, CutOnYourBias): 

Zákazníci se přímo účastní procesu produkce. Hlasují, investují do produktu peníze nebo mají podíl na designu poduktů.

7. Social shopping (Motilo, Fashism, GoTryItOn):

Stránky, které vytváří simulaci offline nakupování na internetu. Jedinec nakupuje online a k dispozici má chat a fóra pro sdílení rad a názorů svým přátelům. 

Brian Sollis, digitální analytik, antropolog a podle svého označení futurista vytvořil seznam 25 technologických trendů, které ovládnou svět v letech 2016-2018.

Na co se můžeme těšit?

Vytvoření vztahu značka vs. zákazník bude o zážitcích mnohem více než o samotném produktu. 

Siri nám bude řídit nejen život, ale i auta (no more strachu, jestli se někdo nekouká, když parkujete, jestli vám benzín vystačí na dojezd, nebo za jak dlouho spálíte jedno pivo/sklenku vína).

Školy propojí šikovné studenty přímo se společnostmi, budou jim platit a budou je učit “na míru”

Naše zážitky a zkušenosti budou z velké části virtuální  (budete moci navštívit třeba Jurský park a nemusíte se bát, že se to zvrhne).

Móda se bude přizpůsobovat nám (žádné převlekání na sport; oblečení navíc, pokud bude zima nebo bude pršet).

S Idealisty jsme letos začali pracovat na nové sérii článků, které do hloubky rozebírají reklamy z jednotlivých odvětví. A k tomu jsme se rozhodli využívat nejenom naše vědomosti, ale zapojit i výzkumné komunity.

Co jsou tedy výzkumné komunity?

Výzkumné komunity (v angličtině se užívá zkratka MROCs - marketing research online communities) jsou součástí trendu nazývaného výzkum 2.0. O výzkumných komunitách také můžeme mluvit jako o on-line panelech, privátních panelech nebo on-line focus groups.

Umožňují využít kvalitativní výzkum, tedy získání vhledu do zákaznické komunity online - analýzou a interpretací diskuzí mezi členy komunity. Výzkumné komunity mohou být otevřené i soukromé. Rekrutování členů do uzavřených online komunit je cílené a jejich největší výhodou je rychlý kontakt s uživateli a skupinová dynamika. Nevýhodou těchto skupin je zejména časová investice, spravování těchto skupin může být časově poměrně náročné.

Dnešní děti vyrůstají ve virtuálním světě, od malička jsou zvyklé používat tablety, notebooky a smartphony a obyčejné hračky se kterými si hráli jejich rodiče už jim nestačí.

McDonald's ve Švédsku se proto rozhodl posunout “Happy meal” o kousek dál a “oběd s hračkou” přeměnil na “oběd s hračkou + virtuální realita”. Happy goggle (neboli šťastné brýle) se dají vytvořit složením krabičky, kterou děti dostanou k jídlu a přidáním čoček.

Pilotní virtuální hra bude trochu vlastenecká, švédský národní lyžařský tým, skoky na lyžích a děti mohou být u toho.

Má šanci na úspěch? Uvidíme...:)

Volkswagen v současnosti vlastní aplikaci, která nám umožňuje se bezdrátově řipojit k autu. Projektový manager VW Erik Mulder se rozhodl zajít ještě dále a spolu s reklamní agenturou ACHTUNG! vymysleli appku, díky které nebudete muset být fyzicky přítomni ani při venčení psa. 

Jak? Speciálně upravená čepice s kamerou, zabudovanou GPSkou a repráky, přes které budete dávat psovi standardní povely jako “sedni”, “čekej” a “hodný pejsek”. 

Podle nejnovějších výzkumů Bloom Worldwide, který realizoval průzkum se členy generací X, Y a baby boomery, bylo zjištěno, že se generace Y vyvíjí trochu jinak, než se původně očekávalo. 

Je totiž míň narcistická, závislá na rodičích, líná a apatická než jak bývá většinou popisována. Jací jsou spotřebitelé médií a jaký je u nich brand engagement v porovnání s ostatními generacemi můžete zjistit zde.