FRAGMENTACE SEGMENTU

Zmateně zmítáš se v prázdných obalech

Zmatek nad zmatek, otevři, věř mi

Já zůstanu skryt v ranních oparech

~

Osudně spíláš u špinavých dveří

Bázlivě krčíš se u noční můry

Snažíš se, jde to ztěžka a stěží

Bolest a strach, prokletí shůry

~

Otevři, dělej, šeptá ti tulák

Skrytý v tvé mysli, tajnem opředen

A ty ho poslechneš, na duši bolák

Ihned však zavíráš v šok uveden

~

Zabité myšlenky, bolesti, hrůzy

Schované v kabátu zapomnění

Bývalí milenci, ztracené múzy

Že mě to třeba spasí

Ale hned ten večer na záchodech

Neustále utíká od všeho toho bolu

Utíká pryč i když chce se vrátit zpátky

Kdy ztratila iluze svojí pohádky?

~

Princezna utopená v láhvi gina

Nemůže spát, sžírá ji vina

Opilá si říká, že je jí skvěle

Princezna, nešťastná ve vlastním těle

~

Pořád jen z bláta do louže

Ráno se probouzet

A nevnímat krutou realitu

Pořád jen z deště pod okap

Cígo si umotat

Preplneny popelnik se mi zase snazi neco rict,

Uz je s tim vazne otravnej.

A i kdyz me to nebavi, tak snazim se mu vyjit vstric,

Mizera jeden proradnej

~

Smradlavejch nedopalku ma uz pry plny zuby

Kvetina by mu pry slusela

Utrhnu kytku a uz hromadu popela zdobi

A nez se stihla rozkoukat, umrela.

~

Debilni popelniku, zavri uz hubu!

Vsechno krasny v tvy blizkosti hyne

Debilni popelniku ve spinavym klubu

kterou hulim se ctvrtym

Od druheho labut, skladanou z lasky

bolestne rozlepim

Pro posledniho vzdavam se vseho

Nejiste city snazim se skryt

Dusene kricim, bezcitna neho!

Nepořádky v hlavě, bolístky z minulosti a řešení problémů

Nedávno jsem byla přímo zahlcená pocity týkající se toho, co se stalo už dávno a mělo být zapomenuto. Znáte to, nemůžete spát, bolí vás i život, máte tendence dělat ukvapená rozhodnutí bez pomyšlení na jejich dopady. Málem se mi to povedlo, ale teď si uvědomuju, jak ohromná by to byla chyba.

Můžu říkat co chci, ale jen tak se toho nezbavím. Minulost formuje naši osobnost, utváří naše vnímání světa, reakce na nečekané podněty i myšlení jako takové. Je to ale těžké přiznat člověku, kterého milujete a víte, že ho touto skutečností raníte.

Když s někým strávíte nějaký čas, podepíše se to na vás. A není pak jednoduché dělat, jakoby se to nikdy nestalo.

Jak se s takovými věcmi vyrovnávám já? Není to až tak těžké. Mám milujícího muže, který o mých strastech ví a i když já vím, že mu to není příjemné, vždy mě vyslechne a pokusí se mě pochopit.

Dále tu máme víno, kávu a cigarety, na které se dá chvilkově spolehnout, co se zapomínání týče. Alkohol se mi ovšem už mnohokrát nevyplatil a ve výsledku jen dopomohl ke zhoršení situace (nedoporučuji).

Co mi ovšem pomáhá nejvíce je yoga, potažmo lehká meditace. Neřídím se klasickými pravidly o relaxační hudbě, místech vhodných ke cvičení nebo třeba i zbytku životního stylu, který je u mě naprosto protikladný v porovnání s ostatními lidmi věnující se yoze.

Dneska jsem ani neměla v plánu cvičit. Šla jsem na menší vycházku, trošku si vyčistit hlavu, v uších mi hrála Nirvana. Pak jsem ale narazila na mé oblíbené místo a už nebylo cesty zpět.

Každému, kdo nikdy nezkusil yogu nebo meditaci to vřele doporučuji.

Barva dne? Lila s vůní lesa

Zářivost, proslunění, přehršel barev, družnost, POZITIVITA a jak se tyto věci zrcadlí v mém životě

ŠTESTÍ jako takové, až v takto nenarušené, čisté a koncentrované formě mě pohlcuje. Má to i své nevýhody. Jako třeba subjektivní odstíny všech jednoduchých, zřetelných tvarů. Jako třeba široké úsměvy na náhodné kolemjdoucí. Jako třeba hopsání po ulicích plných lidí (vetšina z nich to prostě nechápe a nechce pochopit). Jako třeba ochrannou vrstvu, která mě drží v mé malé šťastné bublině, v izolaci. Doufám, že se v ní neudusím.

LÁSKA mě ničí. Ničí tu starou Kámu. Přesně tu, která proprocházkovala hromady nocí, zamilovaná pouze do měsíce, hvězd, alkoholu a do sebe. Časy se mění. Lidé se mění. A já jsem neuvěřitelně zamilovaná. Občas prostě potkáte někoho jedinečného. Člověka, který se nebojí dotknout vaší duše, vzít ji a transformovat ji do lepší verze. A já jsem neuvěřitelně, naivně a kompletně zamilovaná. Doufám, že ještě na hodně dlouho.

Ale ne, přítomnost štěstí není podmíněna přítomností lásky.

MOTIVACE mi dlouho scházela. Bolelo mě běžně fungovat jako většina ostatních lidí a má produktivita se pohybovala tak kolem hodnoty -5. Dnes jsem se ale rozhodla, že to změním. A nebudu čekat do zítra, začínám hned teď. A to tím, že doženu resty a alespoň napíšu článek. Dělám to s radostí, ventilace v této podobě je příjemně osvěžující a osvobozující.

Zakládání blogu v pět ráno a co mě k tomu vedlo

Svůj vlastní blog jsem neustále odkládala s tím, že nemám sebemenší tušení o čem bych psala. Ale dnes v noci jsem se nesčetněkrát probudila díky zlým snům a mezi jednou noční můrou a jinou podobnou noční můrou jsem trávila čas koukáním do stropu. Tak jsem si řekla, že ten čas by šlo využít lépe. 

Tak, Kámo. Přivítej se se svým novým kamarádem, odteď se můžeš svobodně svěřovat tady.

Co momentálně symbolizuje můj život? Víno a gin, cigarety, prokrastinace, ležérnost a klasický rock.