Thoughts

Nikdy předtím ani potom jsem žádný film se slovenským dabingem v kině nebo v televizi neviděl, ani jsem o nikom s takovým zážitkem neslyšel!

Policejní stanice je obyčejný vesnický rodinný domek. Parkujeme vedle u hasičské stanice v prostoru mezi výjezdy z garáží. Doufám, že nebudu mít problém. Klientka je muslimka a před stanicí se potkáváme s tlumočníkem. Už ho znám. Tlumočníci z arabštiny jsou většinou sebevědomí muži ve středních letech, kteří totálně ovládnou každou situaci, ve které se ocitnou.

Tento tlumočníkem naplňuje tento stereotyp zcela bezezbytku. Klientka řeší domácí násilí. Ukazuje tlumočníkovi fotku manžela na mobilu. Tlumočník ho zná od vidění. Říká mi, že zná všechny araby z komunity. Při výslechu sedí ležérně na židli s nohou přes nohu. Baví se s klientkou arabsky a policajtovi pak jen řekne, že jí něco vysvětlovat. Někdo mu volá, tak to zvedne a vyřídí to. Je pánem místnosti. 

Vesnický policajt se snaží, ale je vidět, že s problematikou úplně nemá zkušenosti. Ptá se klientky, jestli ví, co je to “itálie” a jestli tam náhodou nebyla nějaká nevěra, že to mužům docela vadí. 

Po výslechu vezu zpět kamarádku klientky, která hlídala děti. Má s sebou velký kufr. Ptám se, jestli chce pomoct. Říká mi, že ne, že mám radši hlídat kočky. Předtím jsem si žádných koček nevšiml, teď jich je najednou na dvorku několik. Pobíhají sem a tam, mňaukají a válí se po zemi. Nevím, proč je mám hlídat. Aby neutekli? Aby se paní nezapletly pod nohy? Pak pochopím, že paní má z koček panickou hrůzu. Snažím se je s klientkou nějak zabavit, ale je to skoro nemožné. Paní kolem nich s hrůzou probíhá za vrata.

Kamarádka klienty je cizinka s povoleným pobytem, ale nemá žádné čestné prohlášení nebo formulář. Jsem z možné kontroly trochu nervózní, ale po cestě zpět nikdo nekontroluje. Nad poli se vznáší zvláštní opar, který jakoby stoupal přímo z nich. Vypadá jako kouř a halí krajinu do mlhy.