Blurred poetry

Založim si Tinder. Už mám pár hlášek, které stejně nikdo nepochopí. O to větší to jsou tajemství, ne?

Pojď semnou na uhlí a jsem celá tvá.

Je vtipný, že jakmile začne mít člověk aspoň trochu rád opačné pohlaví, objeví se člověk, do kterého bych nejraději pustila několik tisíc voltů, aby se mu v hlavě rozsvítilo.

"Ahoj," usměju se a zeptám se: "A jak se ti daří ve škole?"

Je vtipný, jaký myšlenky se v noci lidem honí hlavou. Taky je vtipný, že mám v hlavě prázdno. Jen ten zasranej hlas mi říká: “Neměla jsi spát odpoledne, čubko.”

"Hádáte správně a kam nás to dostalo."

"To máte pravdu. Já se jako dobrovolník přihlásil do jedné organizace."

"Abyste si zlepšil karmu?"

"Uhodla jste."

Everything seemed perfect

Those skies

Calm streets

I was just worried

Because you drove that car

Mám tu dva kinofilmy, který bych měla vyvolat, ale bojím se, že až je vyndám z vyvojnice, nebude na nich nic, přestože by na nich měly být fotky z prázdnin.

Nebude na nich nic, přestože by mělo.