
oozey mess

Product Placement
sheepfilms
dirt enthusiast

❣ Chile in a Photography ❣
YOU ARE THE REASON
d e v o n

Andulka
Sade Olutola
Misplaced Lens Cap
Not today Justin

blake kathryn
Show & Tell

izzy's playlists!
Lint Roller? I Barely Know Her
Three Goblin Art
Claire Keane

if i look back, i am lost

@theartofmadeline
hello vonnie

seen from Malaysia

seen from United States

seen from Thailand
seen from United States
seen from Ireland

seen from Malaysia
seen from United States

seen from T1
seen from Netherlands

seen from United States

seen from Türkiye
seen from United States

seen from Malaysia

seen from United States

seen from Türkiye

seen from United States

seen from Malaysia
seen from Germany
seen from United States

seen from United Kingdom
@tynulin

Anya is live and ready to show you everything. Watch her strip, dance, and perform exclusive shows just for you. Interact in real-time and make your fantasies come true.
Free to watch • No registration required • HD streaming
abych se trochu zbavili stresu, udělali jsem si v canvě malý zine <3✂️
Franz and Rollo The 2026 calendar theme is musical instrument cats, set to launch around mid-October. Stay tuned🎻✨ Worldwide shipping
KAA FF UPOL gotika
Po třech letech stále ještě nerozumíš rozvržení budovy. Je to čtverec, který je průchozí. Ale jen někde. A jen někdy.
Všechny chodby vypadají stejně a jediné, podle čeho se orientuješ, je postavení červených laviček. Bohužel i ty se občas zjevují, kde se jim zachce.
Dveře tříd se dají otevřít jen za pomoci učitelského ISICu. Na chodbách jste prožili víc let než v samotnejch učebnách, protože učitelé odmítají chodit včas. Občas odmítají chodit vůbec.
Jednou za čas se objeví student, jehož ISIC nějakým zázrakem na dveře funguje. A fungovat přestane ve chvíli, kdy se zpoza rohu zjeví kdokoliv z učitelů.
Učitelský ISICy taky nejsou všehoschopné a jednou jsi musel ze třídy odcházet oknem.
Ani jedny dveře na pánských záchodech nefungujou, jak mají. Buďto nejdou úplně dovřít, nebo je zavřeš a už nikdy se nedostaneš ven. Nic mezi tím neexistuje.
Když už jsme u toho, v celém komplexu jsou jen jedny pánské záchody, kde nenatrefíš na žádného profesora.
Vlastně tam nikdy nenarazíš na nikoho. Vždycky jseš tam sám. Kdokoliv tě vidí tam jít, kouká divně. Netušíš proč.
Občas skupinka holek vleze na toalety a už nevyleze. Oh well.
Když si stoupneš do prázdné chodby, zavřeš oči a dostatečně se soustředíš, uslyšíš v dálce hluboký hlas, který zpívá Gaudeamus.
Kdykoliv projde kolem proděkan pro organizaci a rozvoj, je naprosto jedno, jaká je tvoje orientace, začneš se červenat a nervózně potit a přemýšlet, jestli by byl ochotný kvůli tobě opustit manželku a děti. Všichni na tebe zle koukaj, protože přemýšlej přesně nad tím stejným.
Víš přesně kvůli komu má budova výtah.
Při prvním kroku do budovy ses rozhodl, že se skamarádíš s uklízečkama. Na ten vyděšený pohled, když jsi jim poprvé řekl „dobrý den“, nikdy nezapomeneš.
Nástěnka u vchodu je plná letáků, které si pročítáš, když před odchodem čekáš na spolužačky, které si odskočily na toaletu. Je tam všechno, od self-proma kateder, přes letáky na erasmus párty, nabídky a poptávky práce, až po výpis kurzů univerzity třetího věku. A pak je tam vždycky Ten Jeden Plakát TM, na kterej nekoukáš ty. To on kouká na tebe.
Pamatuješ na ten e-mail, kde fakulta psala, ať si dáváš pozor, protože se v komplexu pohybují bezdomovci. Doteď si myslíš, že to byli jen tví 3 spolužáci.
Patro tvé katedry je plné plakátů na KAA Garden Party s nafotošopovanýma hlavama profesorů. I po pěti letech ti přijdou vtipný, a to i přes to, že tě ty hlavy sledujou na každým kroku.
Jednou za semestr přistihneš dědečka ze Vzhůru do oblak, jak se nebezpečně pomalu šourá chodbou k učebně. Nedokážeš z něj spustit oči, i když víš, že by tě jedním slovem zabil.
Kdykoliv se ozve slovo „syntax“, celá chodba sebou nervózně trhne.
Víš, že jsou v budově zkratky, ale nikdy ses je neodvážil sám použít. Jen jednou tě zkratkovým schodištěm provedl jeden z profesorů. A pak už jsi je nikdy nenašel.
Počítače na tlumočnických učebnách fungují na bázi vlastní vůle. Nahrávají, jen když chtějí. Ukládají, jen když je měsíc ve správné fázi. Přehrávají zvuk, jen když máš zrovna zelené ponožky.
Na cedulkách u kabinetů jsou mimo známé tváře i jména lidí, o kterých jsi nikdy neslyšel. A co hůř, i jména lidí, o kterých víš, že už tu dávno nejsou. Bylo by to v pohodě, kdyby se tenhle komplex neotevřel několik let poté, co tihle lidi odešli.
Jednou ses kvůli konferenci ocitl v budově v noci a sám. Nebyla to ta stejná budova. Gaudeamus byl hlasitější.
Do třídy s tebou chodí holka, co chodí na každou hodinu o 15 minut pozdě a odchází o 15 minut dřív. Bojíš se zeptat proč.
Nezapomeneš na den, kdy sis nasadil sluchátka školního počítače a slyšel mluvit svého IT profesora v úplně jiné učebně. Doteď se to nevysvětlilo.
Každé ráno procházíš různýma katedrama, kde se lidi baví různými jazyky. Po třech letech ti došlo, že jazyky, které slýcháš na katedře romanistiky, nemají s latinou nic společného.
Guys prosim Marta Kubišová is brat (založila jsem novou shitpost page, tak můžete dát follow)

Anya is live and ready to show you everything. Watch her strip, dance, and perform exclusive shows just for you. Interact in real-time and make your fantasies come true.
Free to watch • No registration required • HD streaming
How I’m moving through September bc the air feels different and I’m ready to make the change I need to happen
food thats bad webweave
Mermaids (1879) - Konstantin Yegorovich Makovsky
bedside table be like (the empty water bottle is necessary)
same energy:
gotta love the irony of the u.s. americans in the notes defending not putting their country name on international mail because their state is in the address, on a post about how u.s. americans themselves don't even know what country all their states are in.

Anya is live and ready to show you everything. Watch her strip, dance, and perform exclusive shows just for you. Interact in real-time and make your fantasies come true.
Free to watch • No registration required • HD streaming
Chci s tebou tančit a pak pít, potom zas tančit a pak spát.
Tak si mě vem s mou duší šílenou!
Vypsaná fixa
Marianne Sheridan Icons ♡ུ
new beginnings are scary but they're necessary new beginnings are scary but they're necessary new beginnings are scary but they're necessary new beginnings are scary but they're necessary
i gotta remember this

Anya is live and ready to show you everything. Watch her strip, dance, and perform exclusive shows just for you. Interact in real-time and make your fantasies come true.
Free to watch • No registration required • HD streaming
Lila Cerullo + Enzo Scanno: Volumetric Analysis Conducted in a Kitchen
text by me | perhaps the world ends here - joy hario | my brilliant friend - elena ferrante | summer kitchen - donald hall | jacebeleran | letters to donald windham - tennessee williams | x | x | x | my tags
Lenù and Nino's relationship and also the soulmatism factor Lenù thinks they share can be summarize in the famously "you took my sadness out of context, on the mariner's apartment complex, I am no candle on the wind". It's the way Lenu thinks that all that matters to them is books when its not the case, not for Lenù herself. But again, she has fictionalised everything so much she's detached from her own feelings!! She has given Nino the power of deciding who she is, so she believes she's the good girl, the bookish girl. But she is only that cause she hasn't had the chance to be who she really wants to be. She wants to live a full rich life. She wants to be the actor, not the narrator. That scene where Nino is telling Marisa and Lenù about the Dostoyevski book he's reading at the beach, and Marisa goes, "boring" and Elena laughs and looks down. She laughs cause even though she loves literature and listening to Nino talk about it, deep down she knows books are not that important. For instante, Nino is more important, people are more important!!! And that's what Nino fails ro realize over and over again, he is the embodiment of superficiality after all. Elena might have trouble living in reality but she knows it is there, it lives in Lila, and everyone around her that she cares about. And if Elena does something is care. Point is the only thing she loves more than reading love stories is to have a love story of her own!