#the finally

The first place? DAMN

Kdyby někdo neznal může si pustit níže:

Today's choice is new czech band The Finally that is just releasing their debut album 'Big Love in a Small Town'. 

Indie combined with post/rock is easy to fall in love with and this is a nice refreshment in otherwise mostly boring and monotone music scene. 

the finally

st

Krásnej prosincovej čtvrteční večer a koncert jdou spolu nádherně dohromady. Jako první hráli The Finally, který jsou super. Vlastně suprovější než, když jsem je slyšela poprvý v Malostranský besedě před docela dlouho dobou, protože jsou snad ještě víc jako Pixies než minule. A to se mi samozřejmě líbí.

No a potom kdo jinej než Kill the Dandies!. Atmosféra pěkne hustá, že by se dala krájet a místy jsem přes všechen ten kouř neviděla ani půl metru před sebe. A to se mi samozřejmě líbí. Velikej zážitek vidět Hanka, jak hraje na klávesy celym předloktim. To se jentak nevidí, takže to se mi samozřejmě taky líbí. Jemu se to evidentně líbilo taky! A pětkrát zrychlenej Shake a předělanej Mohawk....líbí se mi, žejo. Jak jinak.

@Malostranská Beseda

Křest nový desky milovaný skupiny v milovanym klubu, navíc když je člověk na guest listu - je to uber cool. (Takže už jsem si škrtla další z must-have věcí na seznamu, co v životě chci - bejt na guest listu.) Tolik cool už neni ten způsob, jak jsem k tomu přišla, ale to tu nebudu vysvětlovat, aby to neztratilo ten punc exkluzivnosti. Byla jsem guest listu. Tečka. :)

Předskupina The Finally byla super. Na to, že měli první koncert nebo co, tak to smažili parádně. Po dlouhý době jsem viděla hrát holku na lead guitar...hehe, vlastně ani žádnou second guitar neměli, ale to nic nemění na tom, že si žádnou českou skupinu s kytaristkou kromě Gaia Messiah nevybavuju. Basák to tam dával taky moc dobře a pár písniček mi naprosto nepopíratelně připomínalo Pixies. Thumbs up.

Nová nahrávka Kill the Dandies! Those Who Hold The Flame se mi jaksepatří (no nevim, jestli se sem zrovna tohle slovo hodí, ale přesto ho použiju) líbí. Samozřejmě mám nějaký svý větší a menší favority, ale naživo zahraný se mi líbily fakt všecky písničky. Jako největší favorit se mi jeví King of Califonia, úžasnej cover od These Immortal Souls, kde Sonja úplně neuvěřitelně (signifikantně) zpívá.

" You must allow me everything."

Neuvěřitelně dobře zpívá taky Hank v krásnym slaďáčku And through the Storm we get Home, to je prostě bomba.

Rozjetej Saturn společně s The Star uzavírá čtveřici největších favoritů. Občas to proložit změněnýma starýma písnička jako I don't wanna die, Hangover Love a úchvatně zahranym Mohawkem neni vůbec na škodu.

V Besedě maj mimo bezchybnýho zvuku i brutální stroboskop, kterej mi z nějakýho důvodu připomněl první koncert Dandies v Lucerně někdy před pěti lety. Tehdy jsem měla úplně stejnej super pocit. Do očí mi blikalo obrovský množství světla, díky kterýmu se lidi na podiu pohybujou jakoby trhaně, do uší se draly hammondky se směsí kytar, já se usmívala od ucha k uchu, zapomněla na všechny bullshity a prostě si ty momenty užívala. Tehdy jsem byla dost na mol, tentokrát úplně střízlivá, přesto to byl ten samej úžasnej pocit. Nechci nijak bilancovat nebo tak, ale příde mi to dost zajímavý :)

A já chci ještě I Want It. Jako první přídavek ho dostávám a k tomu ještě další písničku. Když po přídavku odcházej z pódia, tak odmítám uvěřit tomu, že to bude koncert bez She Walks Downtown, která je asi můj all-time favorit. Ne nebude, druhej přídavek to jistí.

" Clap your hands, meet your friends."