Světlá budoucnost Skrytína a výhled do lesů
Občas je potřeba udělat hlavně procházku, která sice nebude mít nejlepší výhledy, ale prostě si užijete les.
Pro změnu jsem se rozhodl cestovat směrem po Labi k Děčínu. Tuhle stranu nemáme vůbec prochozenou a jediný, kde jsme se jedině objevili byl hodně smutný Benešov nad Ploučnicí. Cesta je cca 10 km a vyhraďte si celé odpoledne.
Cítili jsme jak nám ohromně chybí příroda. Ten ubíjející stereotyp odehrávající se okolo naší práce na Kampusu jsme už potřebovali prolomit. Takže jsme si spíš vybrali “cestu” než “cíl”.
https://mapy.cz/s/I6Xg
Cílem byl lovecký zámeček Skrytín a výhled Bradlo. Vlakem se za chvilku dostanete do Dobkovic, ze kterých pak po značce šplháme k zámku. Dobkovice trpí jako všechny vesnice u břehu dopravou u řeky, jinak je to ale docela vkusná vesnice.
Značení nás vede po asfaltové cestě téměř až zámečku, odvážnějším tedy doporučuji vyzkoušet zkratku cestičkami do strmějšího kopce.
Počasí bylo zrovna tak dobré, že jsme začali i s Tečkou dost litovat, že jsme si nevzali do takového kopce víc vody. Cesta se stáčí po úpatí kopce a hodně mi to připomínalo trasy u nás na Šumavě.
Zámeček Skrytín je absolutně odříznutý od okolního světa a bude to skvělé bydlení pro jeho majitele Martina Hausenblase. Ale bude to stát ještě mnoho práce a času. V okolí se nacházejí zbytky ubikací a bazén. Doporučuji to tam trochu prochodit, taky mi to připomínalo podobné komplexy z pohraničí a ta unikátní atmosféra dob minulých je hodně silná.
Asi majitel pak po cestě zbudoval malé posezení, takže tam si můžeme odpočinout po docela táhlé výpravě k vrcholu a mrknout na Děčín. Bohužel to ještě nekončí a malinko si ještě budeme muset šlapat.
Pěknou procházkou přes les, který je teda dost rozoraný těžkou technikou, jsme se doplazili na unikátní vyhlídku Bradlo.
Naše očka spočinou na krajině, která téměř nemá známku civilizace. V pozadí dohlédneme až na Blansko, které jsem tady na blogu už popisoval. Pod výhledem se už objevují Povrly, kde je vyhlášené koupaliště a docela jsme v tom prvním parném dni roku litovali, že ještě nemá otevřeno. Tečka využívala každé chvilky k odpočinku, nějak se jí ztratila fyzička, jak máme docela málo času na delší venčení.
Na víkend máme naplánovaných další výlet s kapitánem Horákem na Bukovou horu, ale to bude snad jen z kopce a větší masovka.
Tahle procházka asi nebude úplně největší hitparáda s množstvím turistů, ale třeba se někomu zalíbí a poreferuje mi pak o dalším progressu na stavbě zámečku.
