Digitální design si z tisku může vzít víc, než si myslíme
Společenský tlak mezi designéry navzájem, aby kreslili realistická uživatelská rozhraní, se často v poslední době zvrhává v přístup zavádějící (zejména pro začínající designéry), neekonomický (pro klienty) a přežitý.
Už v knize About Face (bible interakčního designu) zmiňuje Alan Cooper (nejen pionýr interakčního designu, ale také autor Visual Basicu), že uživatelská rozhraní mohou efektivně využívat metafory ze skutečného světa, ale neměla by se jimi omezovat.
Příkladem toho můžou být třeba i některé weby, které často zbytečně vypadají jen jako leták na obrazovce a přitom by mohly možnosti interaktivity a proměnlivého prostoru prohlížeče využít ve svůj prospěch.
Mike Kruzeniski na toto téma letos přednášel na SXSW a svou přednášku zveřejnil i jako článek. Říká v něm například:
The first interfaces were built on a need to communicate what they were. They were like a desk, but better. They were completely new, so an approach of direct representation was appropriate. To understand that a word such as “ok” was a new kind of action; surrounding it with the texture and shading of a button made it clear that it should be pressed. Today however, most onscreen content is assumed to be interactive. The literal analog affordance is no longer necessary...
Doporučuji přečíst si celý článek How Print Design is the Future of Interaction.
