#parkjunghwa

PARK JUNG-HWA

24 Years old korean men

CC List:

@archivefaction Set 1

@ddarkstonee Elf Male Skin

@urielbeaupre​ Freckled Brush

@obscurus-sims​ Nose Mask N5 | Lips N3 | Eyelid N2 (Wow I can’t live without your CC haha ♥)

@bank42n​ Eyes EYRX (me! hahaha)

Post Edit Time Lapse video

HWA

Jméno postavy: Park Junghwa Přezdívka: Scarlet Skupina: EXID Věk: 22 let Postavení v gangu + Gang: Ošetřovatel | Munjeong Sexuální orientace: Hetero

Povaha postavy:  Někteří by ji popsali jako ztělesněnou nevinnost a nesmírnou pozitivitu. Což nebylo vzdálené od pravdy. I přes panující situaci byla jako malé slunce, které se všem snažilo zlepšit náladu. V některých chvílích působila až dětinsky a naivně, ale to byla jednoduše ona. Přirozená, věčně se usmívající a pomáhajícím se ostatním.  

Příběh postavy:  Nikdy o sobě nechtěla vyprávět, jelikož svůj život nepovažovala za nikterak zajímavý. Už od malička se jí dostávalo všeho, co potřebovala. Jídla měla dost, oblékala se do pěkného oblečení, a dokonce si mohla dovolit několik volnočasových aktivit a koníčků. Rodiče ji nerozmazlovali, vše drželi v určité a přiměřené míře. Rozhodně nebyla ta, která by si vše vydupala a dostala úplně každou hloupost na zabrečení. Ona ani taková nebyla. Byla takové nekonfliktní děvčátko, které si hrávalo na pískovišti s bábovičkami úplně o samotě a nic jiného k naprosté spokojenosti nepotřebovalo. Na svůj věk působila klidně a vyrovnaně se vším, co jí život hodil pod nohy. K tomu ji rodiče vedli. Raduj se ze života i přes to, že není tak krásný jako procházka rozkvetlou zahradou. Za všechny tyhle rady jim byla vděčná, naučily ji toho opravdu hodně. Měla skvělé a moudré rodiče. A i přes naprostou absenci náklonnosti z jejich strany je oba zbožňovala. Vzhlížela k nim a snažila se být jako oni. Ale ona jejich typickou odtažitost nesdílela. Byla úplným opakem.

Postupem času se začala vybarvovat do těch svých správných, a hlavně pravých barev. Úsměvy rozdávala na všechny strany, stejně tak jako milá slova a své srdce nabízela všem na obdiv na zářivém talíři. Vyzařovala z ní přirozenost a srdečnost, kterou jen oplývala. Život ji sice naučil, jak moc krutý on a lidé dokáží být. Ale ona si z toho nic nedělala. Místo toho se celému světu otevírala o to víc. Stala se takovým chodícím sluncem, u kterého každý hledal oporu. A ona ten fakt milovala. Milovala vlastně vše, na co padl její pohled. Ať už šlo o přírodu, zvířata anebo osoby. Sama se divila, kde se v ní veškerá ta láska brala. Ale rozhodla se ji rozdávat. Ale ze všech těch možných osob existovala jedna určitá, která dostávala o tolik víc než všichni ostatní. V jejím případě nešlo o pouhé přátelství, jak to mohlo působit na první pohled. Takhle se přeci jen chovala k úplně každému, tak v čem byl rozdíl? Ten byl hlavně v tom, že ten onen chlapec vlastnil její srdce i duši. Ve svém mladičkém věku poznala, co znamenala láska tak silná, že se dala přirovnávat k jakémusi druhu zoufalství a posedlosti. Stal se jejím životem, tím, kvůli čemu se snažila být lepším člověkem. Možná to znělo krásně a romanticky. Ale nebylo tomu tak.

Nikdy se neodvážila své city dát najevo, ani říct jediné slovo. Jen tu vždy byla, pro něho a po jeho boku. Veškerá její rozhodnutí vedla právě k němu. A právě proto ji tolik zničil ten den, ve kterém bez jediného slova zmizel. Moc dobře věděla, jakým životem si procházel a co dennodenně cítil. Bála se o něho. Co se mu asi tak stalo? Byl v pořádku? Byl na živu? Přesně tyhle věci potřebovala zjistit, ať už to stálo cokoliv.