Léta 1938 až 1953 byla krutá, udály se v nich příběhy, ze kterých mrazí. Badatel a spisovatel Jiří Padevět se k nim v novém seriálu Temná doba vrací. Nechce šokovat, chce připomenout, že naši historii nepsali jen generálové a státníci, kteří se dostali do učebnic, ale obyčejní lidé. Především oni. A že mnohdy stačí pouhý okamžik, aby se stal člověk hrdinou, nebo zrádcem. Jediné rozhodnutí, které se zdá být s odstupem času tak jednoznačné. Ale čas byl tehdy tím, o co se v kulisách všudypřítomného teroru hrálo. A v sázce byly lidské životy.
Krátká videa o pohnuté historii českých zemí točí badatel a spisovatel Jiří Padevět od roku 2017. Splácí jimi dluh těm, o kterých se dlouho mlčelo, nebo lhalo, a kteří měli dávno, aspoň in memoriam, obdržet státní vyznamenání. A také připomíná, jak dobře se navzdory všem potížím máme. Nevíme, jaké je to se bát, že ve tři ráno zatluče na dveře Gestapo, nebo Státní bezpečnost, nemají nás v hrsti udavači tajných policií…
Společný jmenovatel všech epizod nového seriálu Temná doba představují osudy lidí, které během 30., 40. a 50. let poznamenaly totalitní režimy, ať už ten nacistický, komunistický, nebo postupně oba. „Jedná se v drtivé většině o události, které se staly na území dnešní České republiky mezi roky 1938 a 1953, i když některé příběhy mohou časově přetéct přes oba letopočty. Pokud to bude možné, rád bych vzal diváky i do blízkého zahraničí, třeba na Slovensko, nebo do Mauthausenu,“ přibližuje Jiří Padevět koncept formátu. Ten připravuje ve spolupráci s Martinem Krušinou, šéfdramaturgem internetové televize Mall.tv, který se mimo jiné podílí také na pořadech Adama Gebriana, nebo populárně-naučných sériích Životy slavných a Zmlsané dějiny. „Shodli jsme se s Martinem, že upustíme od tradičního vysílacího schématu a premiéry jednotlivých dílů nebudeme dávat v pravidelných týdenních intervalech, ale nabídneme je divákům vždy v den, kdy k nim před desetiletími došlo,“ upřesňuje Padevět periodicitu s tím, že každý měsíc budou k vidění čtyři nové epizody.
„V roce 2022 je kulaté výročí operace Anthropoid, výročí vražd obyvatel Lidic a Ležáků, takže na některý z mnoha příběhů, souvisejících s těmito událostmi, se dostane,“ avizuje. Obsáhne ale i skutečnosti a osobnosti neprávem zapomenuté. „Budu se věnovat i tématům u části veřejnosti nepopulárním, jako je vyhnání českých a moravských Němců, nebo ozbrojený odpor proti komunistické tyranii,“ plánuje.
Při tvorbě cca 5minutových videí vychází badatel a spisovatel z výsledků své dřívější práce, příslušných archiválií a dostupné literatury. „Největším limitem je přístupnost lokace, větším už je asi jenom neexistence lokace. Některé příběhy prostě natočit nejdou, protože místo, kde se staly, už neexistuje a k události zcela chybí obrazová dokumentace,“ přiznává. Krátkou stopáž využívá k tomu, aby stručně a jasně vysvětlil základní fakta podstatná pro pochopení toho, kdo jsme byli i kým jsme dnes. „Přál bych si, aby se z Temné doby stala vyhledávaná učební pomůcka, která umožní pedagogům na sdělené informace navázat nejen další výukou, ale především diskusí se studenty o příslušné události,“ prozrazuje Padevět, který má v záloze desítky, ne-li stovky námětů. Zpracovat je chce „třeba proto, abychom neodsuzovali historické osobnosti za jejich selhání a uvědomovali se, že mohli v podobné situaci selhat daleko fatálněji.“ Důležité je v budoucnu jejich chyby neopakovat, což jde bez znalosti minulosti stěží.
