#mamka

Čtvrteční sváteční den byl boží. Konečně jsme se sešli s Vojtou Tkáčem a Kačkou Chalupovou mimo všechny publika a davy a dobře si popovídali. Prošli jsme se po Národní třídě, kde jsme potkali Diu a Míšu. Milý setkání, ty holky mi chyběj – jsou jako dvě sluníčka. Přesně ty lidi, se kterýma se toužím scházet. 

Teď se daly do vaření –  připravujou pokrmy pro kapely vystupující v MeetFactory, vymyslely pro sebe jméno (Kitchen Tales) a už maj za sebou svojí první zakázku! Neskutečně mě těší, že to byl náš svatební dort, co jim tenhle projekt víceméně odstartoval. Že je svedl dohromady a uvědomily si, jak moc je to pečení a vaření baví. Tak, že se do toho vrhly po hlavě. Koho by netěšilo, že šťouchnete (byť nepřímo) svoje kamarády, aby věnovali čas tomu, co je skutečně naplňuje. Doufám, že to holky rozjedou naplno.

Kromě toho na mě bafla Sabine Kejlová, spolužačka z žurny. Tu holku jsem měla (a mám pořád) fakt ráda – na rozdíl od ostatních nebyla buď über cool, pozér nebo šprtka. Prostě byla v pohodě, se střízlivými názory a nulovou potřebou na sebe strhávat pozornost nebo někomu škodit. Jo a taky měla super vkus na hudbu (Radiohead, pyčo). Škoda, že jsme prohodily jen pár vět, protože ukazovala „svýmu Britovi“ naše národní cítění. 

Nejlepší částí dne byl večer. Bratranec Radim dostal nápad, že bychom se mohli svátečně sejít v hospodě – on, rodiče, Radka a já se ségrou. Nejenže jsme se docela picli, ale ten večer zazněly dvě věci, kvůli kterým tenhle deníčkovej zápis tvořím.

První z nich je Raduš a její rande. Je to nefér dělat kvůli týhle věci poprask, v jejím věku je přirozený se scházet s chlapama. Nikdy o tom ale nepadla řeč. Ze strany příbuzenstva ani ze strany její. Zvykli jsme si o tom nemluvit. Nebo spíš tahle možnost vyšuměla setrvačností neměnnosti... a stalo se z toho tabu.

O to víc mě potěšilo, že se přede mnou a ségrou otevřela. Dokonce nám vyprávěla vtipnou historku o nepovedeným rande s člověkem, co dle jejího vyprávění až nápadně připomínal Rona Weasleyho (však chápete, z tý gentlemanský stránky). 

Strašně moc jí přeju pěknýho a hlavně hodnýho chlapa. Takovýho, kterýho si zaslouží každá srdečná, čistá ženská jako Radka.

Mimoto taky nadhodila, že by se jí líbilo mít svojí kavárnu. Nepřekvapilo mě to ale jako mamčin souhlas. Nikdy o ničem takovým nemluvila. A asi by to bylo to poslední, co bych do mamky řekla. Občas má lidí po krk, je svá a má svůj standard. V roli úslužný číšnice si jí tak dovedu představit snad jen... no, nedovedu. 

Už několikátej měsíc (možná rok) mluví o tom, jak jí to ve školství nebaví a že by ráda změnila profesi. Ale prý nic neumí – její slova. Pochopitelně to není pravda – má vynikají vůdčí schopnosti, lidi jí respektujou, je mimořádně zodpovědná a pečlivá. S ničím se nemaže a výsledek vždycky dopadne fantasticky. Má úžasnej vkus a prvotřídní aranžérský schopnosti. Je obdařená smyslem pro humor a když má tu svojí náladu, je jako dělo! A hlavně je čestná a upřímná. I to je jeden z hlavních důvodů, že nemá v kolektivu učitelek co pohledávat.

Problém je spíš v tom, že možná neví, co by jí bavilo. Nebo jo, ale představa je to pro ní nereálná. Snad proto, že by do realizace musela vložit hodně sil. A ze startovní čáry se na sen nikdy nekouká dobře. 

Привет братюни и сестрюни - это новый вайн, про то что могло бы быть, если бы фразочки про мамок, имели буквальный смысл) Понравилось мое видео тогда подписывайся на канал и ставь лайк, спасибо за поддержку) Подписывайся на мои соц сети) VK: https://vk.com/jisesavdeev Instagram:https://www.instagram.com/jises_avdeev/ Twiter: https://twitter.com/JisesAvdeev Группа VK: https://vk.com/jises_avdeev_pub Facebook: https://www.facebook.com/profile.php?id=100010945062265 Не забудь поделиться, видео с друзьями, спасибо)