Jan 23
Mám pocit, že ode mě utekla lehkost. Jako bych se prostě všeho pořád jenom bála. Každý obyčejný, nejběžnější situace. Dopředu čekám problémy, stres, komplikace. A čím víc si toho všímám, tím víc si všímám, že ostatní tu lehkost mají. Jako by je ani nenapadlo, že něco může být komplikovaný, nepříjemný nebo stresující. Naloží dítě do auta a jede. Já ne. Vezme košík a v klidu nakupuje. Já ne. Jde si večer lehnout a nedělá kolem toho přípravu na odlet do jinýho státu. Chce si udělat jidlo, tak si prostě dá, zatímco já overthinkuju i podělanej talíř. Křeč. Pořád v křeči a ztuhlá. Vyděšená. Pro nic.
