#holkazesnu

dýchej.

moucha pro štěstí

Olívie s pokřivenýma očima.

už pětkrát a určitě ne naposled černý inkoust co v kůži mi zbled už pětkrát a určitě ne naposled tvoje já zvěční moje plátno už pětkrát a určitě ne naposled bolest co krásná jest už pětkrát a určitě ne naposled co semnou budeš i na konci cest

poznatky z týdne, co jsem sama doma nesnáším holuby, teda ty, kteří mi sedají na okno a neumí držet ten jejich zobák zavřený  u holubů zůstanu, lítá sem jeden, co úplně tak nevypadá jako normální holub, má na hlavě chocholku, menší krk a jiný zobák a dívá se na mě stylem ,,hlavně drž prosimtě hubu, ať nepoznají, že sem jinej’’ takže něco jako agent perry. v kriminálce Anděl mají úplně u prdele, že v jednom díle hraje týpek dealera drog a v dalších pak patologa na jejich oddělení nesnáším, když mi v oblíbeném seriálu změní dabing a ještě na úplně nevkusný (edit: to pak nejsem schopná se na ty díly koukat, takže moc super) a definitivně nesnesu být sama, takže hodně zlomový bod, ale lidi nesnáším pořád, to jo, jen některý mám teď trochu radši a toho jednoho miluju nejvíc na světě a snad poprvé v životě se těším na neděli

a vy mi sem hoďte svoje ♥