#cryptlake

Já musel řešit starosti s autem. Pár metrů od domu do mě totiž naboural borec. Ale nic strašného, jen mi promáčkl zadní blatník. Vše se vyřešilo velmi férově a bezproblémově. 

O víkendu jsme navštívili ZOO Calgary. Vyčetl jsem, že by to měla být největší a nejnavštěvovanější ZOO v Kanadě. Špatná nebyla, ale z ČR jsme co do kvality ZOO asi rozmazlení. Nejvíc nás zaujalo krmení pum.



O víkendu jsme chtěli jet opět do Jasperu, ale nakonec tam byla špatná předpověď počasí, a tak jsme se místo 400 km na sever vydali 300 km na jih - na Kanadsko americkou hranici do NP Waterton Lakes. 
Do kempu jsme přijeli v sobotu dopoledne a ačkoli jsme tam byli fakt brzy, tak jsme chytli jedno z posledních volných míst.


Téměř ihned jsme vyrazili na Bertha Falls. Přes hezkou vyhlídku kousek za vesnicí jsme přišli k malému, ale hezkému vodopádu. Rozhodli jsme se, že až nahoru k jezeru nepůjdeme, a že raději pojedeme na Park HW, místní scenic road. Když jsme přijeli k odbočce, tak nás přivítala cedule closed. Bohužel obě místní scenic Road byli zavřené. Tak jsme se šli projít po vesnici, navštívili nějaké obchůdky, podívali se ještě na jeden vodopád, který byl přímo ve vesnici a pomalu šli spát.



Ráno jsme se hned přesunuli do přístavu, kde jsme i posnídali a poté vyrazili lodí na Crypt Lake. Většinou se nám ráno na ty treky fakt nechce a musíme se hodně přemlouvat, i když víme, že to pak bude stát za to. Tentokrát to ale bylo jinak. Po dlouhé době jsme se hned po probuzení těšili a nějaké přemlouvání nebylo na místě. Průvodci na lodi nám dali nějaké info a my vyrazili. Trek to byl jako všechny ostatní. Celou dobu do kopce. Nedaleko před koncem nás čekal zajímavý skalní tunel a chůze po skalním útesu. Také tam byl hezký vodopád a na samém konci krásné jezero. To jsme si obešli celé dokola (a překročili tak hranici Kanada-USA) a pak se vydali zpět - na watertaxi a zpátky do Calgary. 



Na další víkend jsme si naordinovali klid, a tak jsme se byli jen na vyhlídce nad městem a v krásné nové městské knihovně. 



Jednovíkendový oraz nám stačil. Další víkend nás to už zase táhlo na kopce. Vybrali jsme si populární horu Mt. Yamnuska. Na asi 5km na nás čekalo převýšení přes 1000m. Od parkoviště se začalo stoupat pravou stranou kopce. Po chvilce se vystoupalo nad les a otevřely se hezké výhledy. Mimo jiné na krásné jezero ve tvaru srdce.

Nahoře se musí přelézt taková malá ferrata. Úzká římsa, řetěz a pod vámi jen hluboká propast. Normálně mám takové věci rád, ale tady se mi nějak šprajcla hůlka, kterou jsme měl připevněnou na batohu a nemohl jsme se hnout dopředu a dozadu se mi moc nechtělo. Chytl jsem tam docela slušný panický záchvat a nevěděl, jak dál.  Peťa to zvládla narozdíl ode mě na jedničku. Pak jsme pokračovali ještě více nahoru. Po úpatí jsme se škrábali po scramblu (drobné šutry) a ten se pod náma sypal do neznámých hlubin. Moc jistě jsme se tam necítili. Z hora byl hezký výhled a pak opět scramblem dolů. 

A pak ještě horším scramblem… a pak… a pak jsme si říkali, proč jde ta holka před náma tak blbou cestou, jak se tam vůbec dostala. Nechtělo se nám věřit, že by cesta skutečně vedla tak příkře dolů. Nakonec se to ale nešlo tak špatně, člověk se dolů tak nějak klouzal. 
Byl to krásný trek, ale poměrně náročný, pro mě tentokrát i psychicky. Asi stárnu nebo co. 



Dalším výletem pro nás byl Beehive Trail u Lake Louise. Už v 9 ráno tam bylo plné parkoviště, a tak jsme museli zaparkovat asi o 1km níž.

 U Lake Agnes je Tea House. Jedna z mála horských chat co tu mají. Dáváme si skvělou polívku a čaj. Čaj do otřískaných hrníčků, ale o to lepší to mělo atmosféru :-) 

Samotné jezero je moc hezké, ale my kolem něj pokračujeme až nahoru na Big Beehive. Z hora je krásný výhled na Lake Louise. 

Dolů jsme to doslova seběhli - asi za hodinku a 15min. Tohle byl jeden z těch méně náročných, ale nedá se říct méně hezkých treků. 

Jeden z dalších víkendů jsme se rozhodli, že se pojedem podívat na Peyto Lake. Minuli jsme odbočku a dojeli až do British Columbie. Tam nás upoutala cedule k Lake O`Hara. Když jsme tam přijeli, tak dole u cesty byla závora a cesta byla zavřená. 29.9. totiž napadl první sníh. Sněžilo celý víkend a napadlo asi 30 cm sněhu.

 Když jsme přijeli k Peytu, tak příjezdová cesta byla obehnána plotem a taky tam byl zákaz vstupu - pod pokutou asi 200CAD a stálo tam i auto rangera, tak jsme to fakt nechtěli riskovat. 
V Canmore jsme si tak aspoň prošli po místním chodníčku kolem řeky a jeli domů. 500 km jsme najeli kvůli ničemu. Ale Peťa byla ráda, že vytáhla paty z domu, protože teď byla několik týdnů zavřená doma kvůli nemoci.



Pořád jezdíme do hor na západ od Calgary. Na východ jsme se ještě nevydali a tak bylo třeba  to změnit. Vyjeli jsme tedy do Dinosaurus provincial park. Jedná se o jedno z největších nalezišť dinosaurů na světě a je vzdálené cca 200km východně od Calgary. Cesta je strašná nuda. Celou dobu jedete po absolutně rovných cestách (silniční síť  je tu pravoúhlá) a krajina je jen placka… a takhle byste pravděpodobně přijeli až na východní pobřeží) V samotném dinosaur parku jsme navštívili muzeum, prošli se v kaňonech které byly zajímavé, ale všechny stejné a protože nám nepřálo počasí tak jsme to brzy zabalili a jeli zpět. A jak furt říkám, že svět je malý, projevilo se to i tady. Bez jakékoli zmínky předtím jsme zde, 200 km od milionového města potkali mého kamaráda z práce :D 



A hned druhý den nás čekala návštěva NHL. Na Grouponu se nám podařilo najít lístky za asi 17 CAD a to nešlo nevzít :D Calgary Flames hostili Philadephia Flyers. Do hry se dostali náš brankář Rittich, a pak také Michael Frolík, který shodou okolností nastoupil k 800. zápase v NHL a hned v prvním střídání vstřelil gol. Za hosty nastoupila jedna z největších českých hvězd NHL, Jakub Voráček. Super byla světelná show před zápasem. Atmosféra na samotném zápase byla sice o dost chladnější než u nás, ale celkový dojem byl i tak skvělý a navíc domácí vyhráli :-)



Další víkend Peťa pořád nebyla zdravotně úplně ready, tak jsme vyjeli na další nenáročný výlet. Jeli jsme se podívat na Black Shale suspension Bridge v Kananaskis. Most to byl sice hezký, ale jestli to stálo za 150km jako solo atrakce, to si nejsme jistí.

 Pak jsme se ještě zastavili v Yamnuska Wolfdog sanctuary. To byla taková mini zoo s vlkopsama. 



No a pak konečně začala lyžařská sezóna, tak jsme se vydali poprvé na lyže. Na Universitě jsme si půjčili vybavení a vyrazili na Lake Louise. Sice nebyly otevřené všechny tratě, ale ty co byly, byly hezky upravené a nebylo tam ani moc lidí. Peťa takové obrovské střediska znala už z Alp, ale pro mě to bylo první lyžování mimo svahy ČR. Když mi před odjezdem Peťa říkala, že mě budou bolet nohy už v polovině svahu, tak jsem si klepal na čelo. Ale hned první jízda mě dostala. Moc jsme si to tam užili a určitě bychom rádi někdy znovu.