První dojmy z Mongólie II.
Registrace na imigračním a návštěva nemocnice
Dramatem s vízy (jak jste si mohli přečíst před mým odjezdem) moje administrativní peripetie nekončily. Po příjezdu do Mongolska se musím ještě registrovat na imigračním. No, to jsem na to zvědavá!
Imigrační je chytře umístěno hned vedle letiště, tedy dost daleko od samotného města. Ale nevadí, cesta tam nám znovu nabízí krásný výhled na hory, které jsou jinak schované za řadou nových mrakodrapů a starých paneláků. Vystojíme frontu, okolo mě komunikují v mongolštině. Nic nerozumím, nechápu, tiše a trpělivě pozoruji. Prý nás posílají do nějaké další budovy.
V budově naproti, aneb malé dřevěné budce, mi berou otisky a fotografují.
Hned další den mě čeká návštěva nemocnice a testy na všemožné nemoci. Z těch několika se mi v azbuce povedlo rozklíčit jen HIV a syfilis. V průběhu jsem pochopila též tuberkulózu kvůli rentgenovému snímku v zařízení z edice zpátky do minulosti. Jestli tenhle kousek zrovna nepřivezli ze sousedního muzea historie, tak nevím… :D A proč do mě neposlat rentgenové paprsky jen tak, bez ochranné vesty, že?! :D
Celá návštěva nemocnice pak byla prokládána jízdami výtahem z důvodu odkazování personálu na další osobu, která zaručeně sídlila v jiném patře.
Když se nám konečně podařilo sehnat někoho, kdo byl ochoten mi nabrat krev, zavedli mě z čekárny ke stolku na chodbě, kde začali vytahovat veškeré náčiní. No, tak jo! :D
Den skončil vcelku „negativně“, s negativními výsledky všech testů. Tedy jsem zdravá jako řípa!
Po náročném dni jsme si aspoň dopřáli něco dobrého na zub. Tsuivan!
