#arbela

...aby bylo zimní oblečení v zimě zase jako nové!

Konečně je tu! Jaro už voní, jaro už zpívá, jaro už hřeje! Zatímco teplé materiály střídají ty lehčí, zimní péřovka a její dobrý přítel vlněný kabát smutně pokukují z věšáku a zabírají místo. A co s nimi? Dnešní příspěvek přináší rady a tipy, jak správně uskladnit teplé oblečení tak, aby v zimně vypadalo zase jako nové.

Ačkoliv Vás možná napadla varianta, strčit všechny ty bundy, kabáty, svetry a saka na dno skříně a jejich údržbu nechat třeba až na podzim (však je teď přeci dlouho nebudete potřebovat), rozhodně to nedělejte. Oblečení se musí připravit na dlouhý odpočinek opravdu pečlivě. Je potřeba vše vyprat, vyčistit, nebo dokonce naimpregnovat. Nejenže zbavíte tyto kousky zápachu, ale zabráníte tím i případnému útoku šatních molů.

Co a jak uložit?

Vyčištěné a naimpregnované zimní bundy a péřovky si pověste na ramínko. I když zabírají poměrně velký prostor a vás třeba napadlo zavakuovat je do plastových pytlů, věřte, že ušetření místa je jedinou výhodou tohoto typu uložení. Peří ani sportovní oblečení není dobré stlačovat, protože pravděpodobnost, že se poškodí a zdeformuje je skutečně velká.

Kabátům, svetrům i oblečení s obsahem vlny nejlépe svědčí vodorovná poloha. Vyčištěné oblečení poskládejte a uložte do polic nebo krabic. Pokud necháte vlněný kabát dvě roční období viset na ramínku, nemůžete se divit, nenávratně ztratí svůj původní tvar.

Kožené bundy patří před zazimováním jednoznačně do rukou odborníka. Tyto oděvy je nutné chemicky vyčistit, dotučnit a přidat hydrofobní úpravu. Ošetřené kousky doma pověste na ramínko a uložte na tmavém suchém a chladnějším místě. Stejné péče by se mělo dostat také Vaším rukavicím a dalším zimním koženým doplňkům.

Profesionální impregnaci si zaslouží také funkční a softshellové oblečení. Pokud jste se rozhodli oblečení vyprat a naimpregnovat doma, dbejte důsledně na doporučení výrobce, abyste neporušili jeho specifické vlastnosti.

Do skříní se zimním šatníkem můžete umístit pytlíček s levandulí, skořicí, rozmarýnem nebo hřebíčkem, který bude odpuzovat moly. Pohodlně ale postačí, pokud budete skříně pravidelně větrat.

Protože až se zima zase zeptá… budete připraveni.

My Vám teď ale přejeme krásné a teplé jaro!

V druhém pokračování našeho speciálu o letních materiálech přichází ke slovu len. Ač se snažíme být objektivní, jeho záporné vlastnosti nacházíme jen stěží. 

Je příjemně chladivý na omak, odvádí teplo a pot a dobře snáší namočení. Ze lnu se šijí saka, šaty, sukně a kalhoty, navíc se z něj vyrábí i utěrky, ručníky, povlečení a další bytový textil. Len je ekologický a maximálně šetrný k životnímu prostředí. Rostlina nepotřebuje hnojit ani ošetřovat pesticidy, při výrobě tkanin není zapotřebí žádných chemických prostředků a jeho vlákna jsou 100%ně recyklovatelná a rozložitelná. Na jeho zpracování používá méně chemikálií a vody, je tudíž výrazně ekologičtější než bavlna. Len je pevný a odolný materiál, lněné oblečení a bytový textil Vám dlouho vydrží. Navíc je vhodný i pro alergiky, neboť je hypoalergenní a antibakteriální. Jak už bylo uvedeno výše, velkou předností lnu je jeho vysoká savost. Vlákna lnu jsou schopny přijmout až 60% vody a přitom nejsou mokrá na omak. Zároveň je vysoce prodyšný a proto příjemně chladí v létě. Len snese teplotu i přes 200°C. Jeho vlákna jsou velmi odolná, mají neuvěřitelně dlouhou životnost a stále pevně drží tvar. Len Vás ochrání před UV zářením a navíc nevytváří statickou elektřinu. Len nepřitahuje a nepohlcuje prach, proto se nemusí tak často prát jako bavlna. Jeho jedinou nevýhodou je vysoká mačkavost tkaniny. Od většiny milovníku lnu se ale jistojistě dozvíte, že žádná jiná tkanina se nemačká tak krásně, jako len.

Nejstarší nálezy lněných výrobků pocházejí ze 7. tisíciletí před n. l. Mezi textiliemi se tedy o lnu, coby o nováčkovi, mluvit rozhodně nedá. Textilní vlákna lnu setého se získávají ze stonku rostliny. Vlákna jsou hladká a zároveň velmi odolná proti přetrhnutí. Obliba lnu klesá až ruku v ruce s technologickým pokrokem při zpracování bavlny, jejíž výroba se stala mnohem jednodušší a její cena tudíž mnohonásobně nižší.

Nenechte se napálit

Obchodní řetězce mluví o lnu i ve smyslu nepravidelné, často bavlněné, tkaniny. Je taktéž mačkavá, ale nemá stejné vlastnosti jako pravý len. Na druhou stranu můžete narazit i na výrobky z „nemačkavého lnu“, což je ve skutečnosti tkanina z polyesteru a jedná se tedy o pouhou imitaci lnu. Chcete-li si být jistí o pravosti a původu lnu, nakupujte zboží s označením „Masters of Linen“. Jedná se o společnou značku, která označuje kvalitní evropský len, který dodržuje kritéria týkající se zvláštních požadavků na celý proces produkce a zpracování lnu od plodiny až po látku.

Jak se o něj starat?

Len dobře snáší jak chemické čištění perchlorethylenem, tak i praní. Při praní je ale náchylný ke srážení, poprvé se Vám navíc může srazit až o 6% své velikosti. Srážlivost nezávisí jen na způsobu praní ale i na kvalitě vody a typu lněné tkaniny. Při chemickém čištění sražení nehrozí, avšak odstraňování skvrn, a to hlavně vodového původu (pot, skvrny vzniklé politím apod.) je chemickou cestou velmi obtížné. Rozhodně se nepouštějte do praní sak a jiných oděvů které mají podšívku, vycpávky v ramenou či jiné výztuhy nebo jsou dokonce kombinovány s jinými tkaninami. Rozdíly ve sráživosti lnu a jiných materiálů totiž praní vůbec neumožňují. Takto vypraný oděv byste nenávratně zničili.

Ideálně doporučujeme prát barevné a nebělené lněné látky na šetrný program při 40°C, bělené snesou i praní na 60°C. Vždy ale respektujte údaje na štítku doporučené výrobcem. Lněná vlákna jsou náchylná k lámavosti, ždímejte jej tedy jen krátce a při nízkých otáčkách. Při praní používejte jemný prací prostředek. Vynechte aviváž i bělidlo. Lněné výrobky doporučujeme prát zcela samostatně. Len na sebe totiž často chytá vlákna z jiných tkanin a následkem toho ztrácí svůj odstín a lesk. Čím více budete lněnou tkaninu prát, tím bude jemnější, měkčí a krásnější. Ve skutečnosti nejkrásnějším se stává po třech letech používání (např. lněné povlečení často vydrží i několik generací ). Tedy v době, kdy už bavlna se svou životností končí.

Len je možné na krátkou dobu sušit v sušičce. Mírně vlhké lněné prádlo můžete žehlit na středí i vysokou teplotu. Světlý len můžete žehlit oboustranně, tmavé lny žehlete naruby, aby se Vám na něm nevytvářely „mapky“. Lnu prospívá, pokud může dýchat. Oblečení skladujte spíše volně na věšáku ve skříni.

O lnu se zpívají písně, zkládají básně, pějí ódy.. a lenem se inspiroval i francouzský skladatel Claude Debussy ve své skladbě s poetickým názvem - Dívka s vlasy jako len. A tu Vám na závěr tohoto příspěvku vřele doporučujeme!

https://www.youtube.com/watch?v=TOxJpPiFe0k

Po krátkém prázdninovém odmlčení našeho blogu Vám přinášíme seriál o oblíbených letních materiálech, jejich historii, použití a nejlepším způsobu jejich ošetřování. Těšit se můžete na bavlnu, bambus a len.

Bavlna – bílé zlato 17. století

V prvním článku z naší nové série příspěvků o jednotlivých druzích textilních materiálů se budeme zabývat bavlnou. Materiálem, jehož široké spektrum využití nemá mezi textiliemi vůbec obdoby. Bavlna patří mezi nejčastěji používaná vlákna. Výrobky z ní zaujímají na trhu více jak 50%ní podíl. Je vhodná jak na výrobu oděvů, tak i bytového textilu. Z bavlny se vyrábí oblečení pro kojence, kuchyňské prádlo, ubrusy, pracovní oděvy, ložní prádlo, košile, halenky, kalhoty a mnoho a mnoho dalšího. Její užití je skutečně velmi široké.

A čím to, že si mezi lidmi získala tak nebývalou oblibu? – Jsou to především její vlastnosti. Bavlna je velmi příjemná na omak, prodyšná, výborně saje vlhkost, navíc je velmi pevná a za mokra se její pevnost ještě zvyšuje. Má malý sklon ke vzniku elektrostatického náboje a je dobře tvárná. Naopak mezi nevýhody bavlny patří žmolkování, mačkavost a špatná tvarová stálost. Dalším mínusem bavlněných látek je nestálobarevnost. Svoji barvu bavlna postupně ztrácí nejen při praní, ale také následkem působení slunečního světla. Má sklon žloutnout a hnědnout. Je málo odolná vůči kyselinám, tedy i potu, který odbarvuje látku. Navíc tepelně příliš neizoluje. Pro zlepšení některých vlastností je v dnešní době často směsována s umělými vlákny, především s elastanem a polyesterem. Taková směs materiálů se méně mačká, je odolnější v otěru, méně se žmolkuje a navíc celkově lépe drží tvar.

Bavlna je vlastně rostlinné vlákno, které obaluje semena bavlníku. Pěstuje se v tropických a subtropických oblastech. Staří Indové a Peršané začali s pěstováním a zpracováváním bavlníku již před pěti tisící lety. Skutečná bavlněná revoluce však přišla až v průběhu 60. let minulého století, kdy vstoupil do zemědělské výroby chemický průmysl. Bavlna se zdála být ideálním produktem pro realizaci nových technologií, jakými bylo šlechtění rostlin, využívání průmyslových hnojiv, chemických pesticidů a genetická úprava rostlin. Po zavedení těchto metod objem pěstování bavlny vytrvale rostl. Tato „zelená revoluce“ však měla i odvrácenou stranu mince. Bezohlednost vůči člověku a životnímu prostředí. Diskriminace tradičního způsobu výroby bavlny, nadměrné množství používaných pesticidů a obrovská spotřeba vody. O částečnému obratu můžeme mluvit až v letech 90., kdy se společnost začíná obracet k BIO trendům a také poptávka pro biobavlně výrazně stoupla. Takovýto materiál je vypěstován dle technologií organického pěstitelství, tedy bez pomoci fytofarmaceutických prostředků nebo syntetických pesticidů.

Jak nakupovat bavlnu a nespálit se

Jak jistě víte, není bavlna jako bavlna! Ačkoliv je velmi vhodná ke běžnému každodennímu nošení i pro volnočasové aktivity, je problém rozeznat její kvalitu. Čím byste se měli řídit při nákupu bavlněného oblečení? Rozhodně ne jenom tím, co si přečtete na štítku u oblečení. 

Obecně Vám můžeme poradit několik následujících jednoduchých rad. Pokud si chcete pořídit kousek, který se při prvním praní nesrazí a při tom druhém nerozpadne, nekupujte produkty z příliš řídce tkané a pletené látky. Toto oblečení má nejen velmi krátkou životnost, ale brzy ztratí tvar a bude se žmolkovat. Kvalitu oblečení si můžete ověřit i tak, že na věšáku okouknete krajní kusy, které nejčastěji prochází rukama zákazníků. Pokud jsou už tady žmolkaté a chlupaté, nemá cenu je vůbec pořizovat. Jedná se o oblečení ušité z bavlny, která je buď nekvalitně povrchově ošetřená anebo je utkaná z příliš krátkých vláken. Naše poslední varování se týká 100% bavlněných úpletů, které se neúměrně rychle vytahují, ztrácí pružnost, barevnost i tvar. Zejména u užších střihů není na škodu, když je k bavlně v malé míře přimíchán elastan nebo polyamid.

Jak se tedy vlastně o bavlněné materiály starat?

Bavlna bez problémů snese chemické čištění v perchlorethylénu. Některé druhy znečištění navíc chemické čištění přímo vyžadují. Jsou to mastné skvrny, skvrny od maziva, šmíru apod. Proto se tak často chemicky čistí bavlněné pracovní oděvy z průmyslových provozů (slévárny, strojírenství, autoservisy apod).

Obecně ji můžete prát až na 95 °C. Vysoké teploty se používají při praní ubrusů, utěrek i ložního prádla.  U oděvů ale určitě používejte teploty nižší. Pro pracovní oděvy je ideální 60°C, barevné bavlněné oděvy, směsky bavlny a elastanu nebo jinou syntetikou perte max. na 40 °C. Vysoké teploty podporují tvorbu žmolků, seprání barev a ztrátu tvaru. Bavlněné oděvy je nutné třídit na bílé, barevné a tmavé prádlo. Pro praní bílé bavlny použijte prací prášek na bílé prádlo. Barevné prádlo perte s pomocí odpovídajícího pracího prostředku bez optických zjasňovačů. Nepoužívejte či snižte dávku aviváže, která snižuje savosti bavlny. Aby nedošlo k vyblednutí barev při otěru v bubnu pračky, doporučujeme prát bavlněné výrobky naruby. Bavlna dobře odolává bělidlům s chlorem. Bílé pracovní oděvy, ubrusy a utěrky je možné bělit činidly na bázi chloru. Toto samozřejmě neplatí pro směs bavlny a syntetiky.

Vzhledem ke srážlivosti tohoto materiálu není příliš vhodné sušení v sušičce. Je potřeba postupovat obezřetně. Sušte spíše na nižší teploty a dodržujte symboly ošetření uvedené výrobcem.

Oblečení žehlete ještě mírně vlhké, žehlete na vysokou teplotu a používejte páru. Žehlením snížíte srážlivost bavlny. U směsových materiálů je potřeba teplotu žehlení snížit a páru naopak nepoužívat vůbec. Bavlna je náchylná k napadení plísní, proto skladujte prádlo vždy 100% suché.

Je snadné „žít jako v bavlnce“.

Zajímá Vás jak to “všechno“ probíhá? Co se děje s Vašimi oděvy, než se Vám čisté vrátí zpět? Potom neváhejte a přijměte pozvánku na vyhlídkovou jízdu naším provozem.

Nejprve se k nám musí zakázka samozřejmě nějakým způsobem dostat. Můžete si může vybrat hned ze tří variant jak to udělat. Zboží lze odnést přímo na naše pobočky (Koliště, Tesco na Dornychu, OC Sfinx), na některou z našich sběren  (cca 130 sběrných míst) a nebo si z pohodlí domova objednat online svoz prádla a my jej špinavé vyzvedneme a čisté zase vrátíme zpět přímo k Vám domů.

Dnes budeme společně putovat po stopách dámského saka, které k nám přijelo ze sběrného místa v Jindřichově Hradci. Přijatý oděv tam byl označen barevným lístkem z hydrofixu (materiál odolný vůči praní i chemickému čištění). Na něm najdete údaje jako jsou číslo daného sběrného místa a číslo samotné objednávky. Takto přijatá zakázka je následně převezena do brněnské centrály, kde bude náležitě ošetřena.

V Brně je sako znovu přijato a dostane další identifikační cedulku, je to vlastně nylonová páska potištěná speciálním japonským inkoustem odolným vůči chemickému čištění a praní. Tentokrát je na ní uveden unikátní čárový kód zakázky, datum příjmu, datum zpáteční expedice a další doplňující informace. V tomto kroku pracovník čistírny navíc zkontroluje obsah kapes, aby při ošetřování nedošlo ke zbytečnému poškození oděvu.

Nyní se sako dostává do rukou detašérky. Ta, na základě složení materiálů, pracích symbolů a charakteru znečištění, rozhodne o dalším způsobu ošetřování, tedy zda se bude oděv čistit chemicky, metodou mokrého čištění anebo prát. Naše sledované sako bude za několik okamžiků odesláno k chemickému čištění. Než se však dostane přímo do chemického stroje, musí detašérka provést zkoušku knoflíků (zda se nerozpouští v perchlóru), proběhne odstranění skvrn a ošetření přešpiněných míst v okolí kapes a krku – tzv. předdetáš.

Sako se teď bude čistit v chemickém stroji.

Následuje ošetření saka na napařovací panně, dožehlení podšívky a rukávů, popřípadě dochází k jeho apretaci (postřik, díky kterému je sako odolnější vůči špinění, mačkání a lépe drží tvar).

Sako už je vyčištěné, vyžehlené a připravené na návrat ke svému majiteli. Ještě před tím jej musíme zabalit. Dochází k přísné kontrole kvality, balení a označení poslední evidenční nálepkou. Na té najdeme informace týkající se zákazníka a expedice zakázky.

Sako je odesláno k expedici a následně odvezeno zpět na sběrnu, odkud k nám doputovalo.

Nezbývá než saku popřát šťastnou cestu a Vám příjemný den!

Profesionálně vyžehlená košile za tři minuty.

Pro některé způsob relaxace, pro někoho zkažený nedělní večer. Ať tak či onak, ty košile se samy prostě nevyžehlí. Jak si to co nejlépe usnadnit a profesionálně vyžehlit košili? S následujícím fotonávodem nic nemožného!

Základem je dobře napařující žehlička a co nejširší žehlicí prkno. Doporučujeme žehlit košile ještě vlhké. Bude se Vám pracovat snadněji. Suché košile alespoň navlhčete vodou v rozprašovači. Drogerie sice nabízejí spoustu druhů škrobů ve spreji, ale řada z nich dělá na košilích nevzhledné skvrny. Proto doporučujeme přidávat tekutý škrob přímo ke praní. Pokud je na košili přešpiněný límeček nebo manžety, před samotným praním použijte na tato místa mýdlo.

Košile jsou připraveny, tak se do toho pusťme.

Košili začněte žehlit od límečku. Po lícové straně jej několikrát přežehlete, až se zcela vysuší.

Poté vyžehlete sedlo košile. Vždy si látku pořádně vyrovnejte, usnadníte si práci. Sedlo košile žehlete nadvakrát. Tedy pravou stranu a následně stanu levou.

Ohněte si límeček napůl a prsty několikrát přejeďte po přehybu, abyste si límeček pěkně natvarovali. Ohyb límečku nepřežehlujte.

Rozepněte si knoflíčky u manžet a po rubové straně manžetu několikrát přežehlete.

A pustíme se do rukávů. Rukáv si pěkně vyrovnejte ze zadní strany košile, aby byl vidět celý šev rukávu. Takto vyžehlený rukáv má skryté prošití a oblečený vypadá velmi pěkně. Rukávy pánské košile se standartně žehlí s pukem (rukávy s pukem nepatří na dámské halenky pánského typu). Rukáv si lehce vytahujte a dožehlujte až k manžetám. Stejným způsobem nyní vyžehlete i druhý rukáv.

Nyní si znovu srovnejte límeček.

Dožehlete celou košili. Začněte levým předním dílem, poté se zaměřte na záda (žehličkou dojíždějte pouze k sedlu, to už máte vyžehlené) a skončete pravým předním dílem. Na závěr vyžehlete špičkou žehličky místa mezi knoflíky košile.

Košili pověste na ramínko, zapněte ji a je hotovo.

Nadstandartním ošetřením košile je tzv. apretace. Jedná se o postřik, který se aplikuje na košili ještě před začátkem žehlení. Takovou péči ale doma nevytvoříte a svým košilím ji můžete dopřát pouze v profesionálních čistírnách a prádelnách. Takto ošetřené košile jsou odolnější vůči špinění, mačkání a lépe drží tvar.

Těšíme se, až náš postup vyzkoušíte.

A kdyby se Vám do toho opravdu nechtělo, tak jsme tu pro Vás.

http://www.arbela.cz/cs/

aneb jak správně vybrat, nač si dát pozor a jak jej ošetřovat.

Ty tam jsou doby, kdy sako představovalo jen pouhopouhou součást společenského šatníku, který spatřil světlo světa jen na svatbách, pohřbech, při maturitě nebo v tanečních. Pokud si vyberete ten správný typ, můžete mít moderní kousek pro běžné nošení. Pánské sako totiž dokáže povýšit i obyčejný outfit na něco neotřelého a elegantního. Ať už zvolíte prakticky jakýkoliv materiál (bavlnu, len, vlnu, tvíd) povýšíte svůj šatník hned o několik kategorií.

Z jakých typů sak můžete vybírat? Pokud máte dostatečně mužnou postavu a neholdujete upnutému oblečení, je pro Vás ideální sako amerického stylu. Jedná se o model rovného střihu s jedním zadním rozparkem, základní kapsou u klopy a se třemi knoflíky. Tento typ saka nemívá vycpaná ramena, takže na mužích s drobnější postavou budou spíše nevzhledně „viset“. Pokud hledáte něco opravdu stylového, ohlédněte se po saku italského střihu. Jeho charakteristickými znaky jsou vypasovaný slim střih, kratší délka a vycpaná ramena. Sako tak zdůrazňuje štíhlou a elegantní postavu svého nositele. No a kompromisem mezi oběma je pak sako britského stylu, který je vhodný pro ty pány, kteří chtějí působit moderně, avšak mají rádi spíše usedlejší styl. Tento střih je zúžený v bocích, má dva zadní rozparky a dva knoflíky. Zapomínat nesmíme ani na sportovní saka, která lze pohodlně kombinovat s riflemi a tričkem. Sportovní modely se vyznačují ležérností a většinou je doplňuje nějaký zajímavý detail.

Pánská saka v žádném případě nepatří do domácí pračky. Je potřeba je profesionálně vyčistit, aby neztratili tvar, pevnost a fazonu. Čištění pánských sak bývá zpravidla bezproblémové. Přesto bychom rádi upozornili na pár maličkostí, které mohou být při jejich ošetřování problematické.

Bavlněná a lněná saka tmavých barev občas nebývají stálobarevná, nejsou tudíž odolná vůči otěru a potu. Černá a modrá saka se tak mohou u krku či v okolí loketních jamek v nepravidelných proužcích odbarvovat do červena. Toto odbarvení pak po vyčištění ještě více vynikne. Dalším problémem jsou teď velmi módní, a často používané, barevné a vzorované bavlněné podšívky, které mohou „zapouštět“. Také nastříkané nebo pogumované nápisy na podšívce se při chemickém čištění většinou částečně rozpustí nebo odlepí. No a na závěr varujeme před kombinací nevhodných materiálů. Jedná se zejména o spojování bavlny a kůže nebo koženky. Někdy může stačit relativně nenápadné olemování knoflíkové dírky v klopě (zejména tmavou kůži na světlém saku). Kůže ve většině případů zapustí do látky. Stejným problémem jsou oblíbené a moderní záplaty na loktech. Zde doporučujeme volit spíše záplaty z umělých materiálů. Kůže nebo koženka totiž může zapustit, popraskat či oloupat.

Obecně tedy platí, že čím kvalitnější materiál, tím déle Vám bude pánské sako sloužit. Bavlněná a plátěná kratší dobu než ta vlněná, tvídová saka jsou pak téměř nezničitelná. Pokud uvažujete nad nákupem saka lněného, musíte si uvědomit, že bude mít vždy tak trochu ležérní a pomačkaný vzhled.

Nebojte se nosit sako a buďte šik!

Jak si usteleš, tak si lehneš aneb staráme se o péřové přikrývky a polštáře.

Vzpomínky na prázdniny u babičky jdou jednoznačně ruku v ruce se vzpomínkami na velkou naducanou péřovou přikrývku, pod kterou se spalo jako v pohádce. Máte doma podobnou? – potom máte poklad. Jak ji udržovat a ošetřovat? O tom si dnes povíme víc.

Spousta příběhů začíná „…v dobách, kdy lidé drávali peří.“ Dnes už podobnou společenskou událost, jako byly večery „draček“, které si v zimně, zachumlané v šátcích u jednoho stolu, vyprávěly rodinné legendy a zpívali o tom, jak Juliána krásná panna prala šaty u Jordána, pravděpodobně nezažijete. Stát se vlastníkem kvalitního péřového polštáře totiž dnes stojí už mnohem méně úsilí.

V čem je tedy péřová přikrývka lepší než ta ze syntetických materiálů? Výhod najdeme hned několik. Začít můžeme její životností. Při správné péči Vám totiž dobře poslouží až 20 let. To u syntetiky nemůžete očekávat. Dalším kladným bodem je jednoznačně udržení teploty. Odborníci uvádějí že scóre je 4:1 oproti dutému vláknu a 2:1 vůči přikrývkám z ovčí vlny. Jedinečnou vlastností je potom 100% absorpce vlhkosti a v neposlední řadě je pak důležité zdůraznit i fakt, že se jedná o absolutně přírodní materiál. Tedy dnes velmi oblíbené BIO.

Argument, že péřové přikrývky nejsou vhodné pro alergiky, je dnes už také jen přetrvávajícím mýtem. Skutečnou alergií na peří trpí jen několik málo jedinců. Většině lidí vlastně vadí prach. Při kvalitní péči však nemusíte mít obavy, že by se u Vás jakákoliv alergická reakce projevila. Při odborném ošetření peří dochází k nejen naprostému odstranění veškerých prachových částic, je navíc také všito do kvalitních sypků, které jsou tak hustě tkané, že nepropustí prach ani roztoče.

Kvalita těchto výrobků se samozřejmě odvíjí od kvality zvoleného peří. Dá se říct, že obecně platí, čím lehčí, tím kvalitnější peří. Při nákupu byste si měli rozhodně ověřit, zda se jedná peří kachní nebo husí. Výrobky z kachního peří mívají kratší životnost, výjimečně můžou mít i specifický pach. Dalším, však stejně důležitým, parametrem je, zda kupujete výrobek plněný sekaným či draným peřím. Jak jste již jistě odhalili, sekané peří obsahuje více ostrých částic. Ověřte také podíl peří prachového (střední kvalita je 15-20%). Tyto výrobky jsou lehčí a hřejivější. No a na závěr se zajímejte o to, jak kvalitní je sypkovina a jakým způsobem je prošita. Vzhledem k dalšímu ošetřování doporučujeme volit výrobky prošité do kostek.

Jak se o peřiny doma vlastně starat? Určitě je nezapomínejte pravidelně větrat a to zejména v zimně, když se teploty pohybují pod nulou, vysvitne slunce a vzdušná vlhkost je velmi mírná. Peřiny určitě nevystavujte vysokým teplotám a nadměrné vlhkosti. Oba tyto případy poškozují jak kvalitu peří, tak následně Váš komfortní spánek. Pokud potřebujete peřiny na delší dobu uskladnit, určitě k tomu nepožívejte vakuové pytle. Peří by mělo stále „dýchat“. Vyvětrané a suché peřiny můžete uložit do skříně a přikrýt přehozem, aby se na ně neprášilo. A pokud mají být uskladněny hodně dlouho, nezapomeňte je čas od času natřást, aby Vám peří neslehlo.

Obecně se doporučuje odborné čištění peří cca každých 5 let (polštáře i častěji). Sami se do toho doma raději nepouštějte. Museli byste mít pračku, která má náplň minimálně 7 kg, sušičku, a i tak by bylo riziko, že peří nenávratně poškodíte, velmi vysoké. Nejen, že byste místo nadýchaného peří měli v přikrývce péřové „cucky“, ale odpad z peří by zůstal i nadále uvnitř sypku. Pokud by se Vám navíc peřiny nepodařilo dostatečně vysušit, začaly by velmi nelibě zapáchat.

Na trhu jsou v současné době dostupné tři varianty čištění peří. Jedná se o suché čištění, které je vhodné při malém znečištění, mokrá cesta je vhodná naopak na peří velmi znečištěné, zlatou střední cestu potom zastupuje čištění párou. Při každém způsobu očištění bude Vaše peřina rozpárána, peří vyčištěno a sypek nahrazen zcela novým.

A jak jsou na tom Vaše peřiny? Nezasloužily by si nový kabátek a důkladnou očistu?

http://www.arbela.cz/cs/service/detail/feather-cleaning

Nekupujte bundy na jedno použití.

Sloupec rtuti teploměru sice začíná příjemně atakovat teploty nad 20°, vy vytahujete ze skříní kraťasy a šaty, u nás v čistírně teď ale ošetřujeme zejména kabáty a bundy, které budou pěkně čisté a voňavé odpočívat až do příští zimy. Tedy jen některé. Část z nich musíme zákazníkům vracet nevyčištěné, protože riziko, že výsledek ošetření dopadne špatně, je příliš velké. Takže čeho se příští zimu určitě vyvarovat a jaké typy bund rozhodně nekupovat?

Naše jasné NE patří bundám, které sice na první pohled vypadají jako péřové, ale jsou vyplněné pouze dutým vláknem a to takovým způsobem, že výplň je zcela volně vložena do proševů mezi svrchním a vnitřním materiálem (nejčastěji vlizelínem). 

Je to vlastně jakýsi polštář bez povlaku. Ať už zvolíte jakoukoliv cestu praní nebo čištění (domácího nebo profesionálního), nikdy už nedosáhnete jeho původního vzhledu a tvaru. 

Při nákupu nového hřejivého zimního modelu Vám tedy doporučujeme prověřit složení materiálu, zejména výplně, a následným pohmatem zjistit, zda je výplň skutečně prošitá nebo jen volně ložená.

Další NE náleží péřovým bundám,  které vlastně nejsou zase až tak úplně péřové. Ačkoliv to není na první pohled vůbec patrné, jsou vyplněné peřím a polyesterem. 

Takto zkombinovaná výplň je prakticky neošetřitelná a nelze ji rovnoměrně rozvolnit ani v sušičce s tenisáky. Tak jako v předchozím případě Vám doporučujeme bedlivě pročíst složení materiálu, ať z obchodu neodcházíte s tímto typem „jednorázovky“.

No a naše dnešní poslední, ale o to důslednější, NE! patří péřovým bundám, kde je výplň „vmáčklá“ do příliš malých prostor. Máme na mysli proužky a čtverečky o velikosti přibližně 1,5 – 2 centimetry. Mokré peří se v tomto případě slepí do hrudek a ani v sušičce se nemůže rozvolnit a rozlétat, prostě na to má příliš malý prostor.

A jak skončila Vaše bunda? Už je pěkně vyčištěná a uložená k dlouhému zimnímu spánku?