Určitě sis všiml, že se svět stává takovým, jak jsi ho viděl už dávno zpátky. Čím dál tím víc jde znát, že lidskost ztratila podstatu, pokud ji někdy vůbec měla. Je to boj s větrnými mlýny. Zbytečnost. Ubohost a faleš. Systém se bortí a všichni mlčky jen plní úlohu v téhle předem vykonstruované lži.
Slabost, lidská slabost je nezměrná. Jsme malicherní a bezpředmětní. Jsme pouhým snítkem prachu v nekonečnu. Jak je mi líto nevyužitého potenciálu, ze kterého jsme mohli čerpat.
Nekontrolovatelná masa bytostí, jež postrádá smysl pro primární sebepojetí sebe sama. Pokud by svět měl zaniknout a já to mohla rozhodnout tím, že poskytnu téhle prázdnotě oběť, raději to udělám, než se každý další den potýkat s tím, že všude kolem mě jsou subjekty bez sebemenší potřeby nadhledu. Trpíme tím, že společnost se sestává z článků věru zbytečných. Jsem tu snad proto, abych ustavičně čelila případům naprostého lidského selhání?
Tolerujeme genocidy, ale bojíme se přijmout pravdu. Jsme stádem zpropadených parazitů, kteří nejsou schopni život uchopit hodnotně. Jsme omylem, který drancuje. Veškeré hodnoty jsme schopni zatratit pro prosazování jakýchsi hodnot, které jsou lži. S darem života zacházíme až příliš ledabyle. Život má být řádem, který pěstuje kvality, má jakousi formu a obsah, zkrátka dává danému jedinci smysl. Dar bytí je tak křehký… A přesto jsme z něj byli schopni vytvořit pouhé nic. Tím, že tolerujeme vše, co odporuje rozumu. Dovolíme všem všechno.
pixelskylines
origamiaround
kianamaiart
yousharknotpass
blakekathryn
