Byli jsme spolu na kávě, na večeři a domluvili si i další rande…

Namotala jsem se, ale líbil se mi on, nebo jen ten pocit toho, že se to zase po dlouhé době děje, že by to zase mohlo být třeba i hezký?!

Oboje… rozuměli jsme si, nebo aspoň jsem si to myslela, ale zase neodepsal…

Nechci být záplata na rozvod, chci být konečně taky šťastná a zažívat všechno to hezký s někým kdo mě bude mít rád…

Sám od sebe napsal, napsal i důvod proč se odmlčel. Chápu to, každý řešíme xy věcí a nechceme do toho zatahovat ostatní, ale stačilo napsat, teď tu nějakou chvíli nebudu nebo tak něco…

Na jednu stranu jsem ráda, že se ozval, ale na druhou se bojím aby se to neopakovalo… nedokážu žít v nejistotě, že nevím jestli je to je vina nebo se zase něco prostě jenom stalo…

Vím, že si všechno hned hrozně idealizuju a na všechno se rychle upnu, hlavně na to hezky…

Jo, tak ten to rozhodně nemělo… psali jsme si týden a pak se zase odmlčel…

Včera jsem zjistila proč.

Celou dobu co si psal semnou už se dávno vídal s jinou.

No nic, ani chlap kterému je 30 let, má dítě a je rozvedenej, neznamená, že bude mít rozum…

Já: "Ne, to je alergie."

On: "Na co?"

Byli jsme spolu na kávě, na večeři a domluvili si i další rande…

Namotala jsem se, ale líbil se mi on, nebo jen ten pocit toho, že se to zase po dlouhé době děje, že by to zase mohlo být třeba i hezký?!

Oboje… rozuměli jsme si, nebo aspoň jsem si to myslela, ale zase neodepsal…

Nechci být záplata na rozvod, chci být konečně taky šťastná a zažívat všechno to hezký s někým kdo mě bude mít rád…

Sám od sebe napsal, napsal i důvod proč se odmlčel. Chápu to, každý řešíme xy věcí a nechceme do toho zatahovat ostatní, ale stačilo napsat, teď tu nějakou chvíli nebudu nebo tak něco…

Na jednu stranu jsem ráda, že se ozval, ale na druhou se bojím aby se to neopakovalo… nedokážu žít v nejistotě, že nevím jestli je to je vina nebo se zase něco prostě jenom stalo…

Vím, že si všechno hned hrozně idealizuju a na všechno se rychle upnu, hlavně na to hezky…

třeba bys byla obyčejná

nevadí, můžem si na to hrát

roleplay

my dva

roleplay

Dva roky uplynuli, bavíme se spolu pořád, i když byly časy kdy jsme se nevídali vůbec (měl holku). Teď se občas vidíme, napíšeme si, ale sama moc dobře vím, že to není a asi už ani nebude tak jako dřív…

Bolí to? Možná trochu, a možná už ne tolik. To, co mezi námi bylo, bylo výjimečný, byl pro mně trochu jako brácha, který se mě zastal když jsem potřebovala, ale taky jsem k němu postupně začala cítit něco co k nikomu jinýmu ne…

A možná to byl ten důvod, už to z mojí strany nebylo jenom o přátelství, jenom bylo těžké si to připustit…

Neměla jsem žádné právo, promiň…

Dva roky uplynuli, bavíme se spolu pořád, i když byly časy kdy jsme se nevídali vůbec (měl holku). Teď se občas vidíme, napíšeme si, ale sama moc dobře vím, že to není a asi už ani nebude tak jako dřív…

Dva roky uplynuli, bavíme se spolu pořád, i když byly časy kdy jsme se nevídali vůbec (měl holku). Teď se občas vidíme, napíšeme si, ale sama moc dobře vím, že to není a asi už ani nebude tak jako dřív…