because i'm magic...

asi tedy hůř žiju.

Víc piju a kocoviny zvládám sama

Život bolí, ale coby

A co by se nedalo zvládnout bez naděje úniku?

Tak po nocích plánuji jiný život

Tisíc kilometrů daleko

Jednosměrné cesty,

jako záchranné vesty!

Jediná naděje, která nebodá

Morální kocoviny a pocit viny za každé pozdravení,

za každý nádech..

Trýznivé pohledy ve tvých zádech

a proudy bolesti,

jak stáda koní

V uších mi zvoní

telefon

nezvedám už týden

A možná příště až někam přijdem

Tak bude to naposled

Naděje

Jednosměrné cesty,

jako záchranné vesty

A přesto všechno věř mi,

že chtěla jsem mít

Ve sluchátkách hraje špatná hudba

Tenhle rok jsem přestala kouřit už dvakrát, ale teď jsem si jistá, že mi to vydrží, protože už nemám pocit, že to dělám proto, abych ztratila to poslední, co jsi mi přinesl.

Teď to dělám pro sebe

A ty se pořád vracíš a já vím, že pro sebe nejsme dobří. Moje hlava se prostě jen často nedokáže domluvit se srdcem.

Odháním od sebe ty pocity. Říkám, že už je snad nikdy nechci a pak se najdu u tebe v posteli.

Řekla jsem ti několikrát, že už nemůžu, že mi to nedělá dobře a že nechci zůstat na jednom místě. Ale ta prázdnota, kterou po sobě necháváš se plní knihami a cesty do všech koutů světa potom voní přesně tak, jak si přeju. U kamarádů si to hájím tím, že mám alespoň větší drive do života. Dělám teď víc věcí a bolest pohání všechny kroky, tak proč by to přece mělo být špatné.

Pořád se ptám, co si máme předat. Co nás to má naučit? Co si z toho vzít a kdy fakt odejít.

Včera jsi mě vzal na místo, kam jsem chtěla jít o víkendu. Naprosto spontánně. Nedokážu se dostat přes to, že neumím ovlivnit svoje pocity, že na mě vždy čekají a ukážou se, když hledám klid špatnými způsoby.

Na dohled není nikdo a já se uzavírám

Ale nejde o tom mluvit

Bojím se, že budu na obtíž

Nikdy jsem nebyla víc sama

Každý bezpečný pocit

Promluvím si se všemi, které mám ráda

A přesto každý úsměv bodá nože do hrudníku

Musím si tě pamatovat déle, než jsem tě měla možnost znát

A proklínám každou vteřinu

Protože přestože je prosím na kolenou

Nikdy nepřestanou utíkat

A vše se vzdaluje

A nikoho to nezajímá

A já jsem sama

Nechápu nic a přesto všechno dává smysl. Má tetování, které navazuje na to moje a cítím se s ním tak moc v bezpečí.

V roztoužení tančit po hvězdách..

Nevnímat tělo a povrchní žití

To by bylo bytí

Procházím chodbou rovnou do zahrady

Rozrážím dveře a vidím jiný svět

Řeknu ti, že nic na světě nevoní, jako tvé obětí

Že nic na světě nechutná, jako můj smutek

Přicházím na dvůr

A únavou padám na kolena

Zima líbá mé odřené ruce

Hlava křičí, že je nutná změna

Nic na světě nechutná jako mé slzy

Sladké polibky na tváře

A kouř v očích

Usínám sama

A probouzím se do snu

Nevnímám tělo a povrchní žití

Ráno mě vždy za krk chytí

A stiskne

A strhne hlavu dozadu

A stejně jako Hrabě se taky málokdy prosím o radu

Nesnáším, že mi chybíš

A přeci ti nechám pulku své lásky

A sladké polibky na tváře, které mi dělají společnost za chladných nocí

A ta půlka mé lasky k tobě

Říkám všem a koukám jaké bylo

A přichází nové barvy

Počítám co zbylo

Jak se žilo

A co dal?

Skončilo moje zelený období

a už se moc nejde vrátit zpátky

Víc teď tvořím a něco píšu

Ale jsou to zmatky

Přichází nové barvy

A nejde stát na místě

I když jsem trochu paralyzovaná strachem

Až tě příště uvidím

Tak mě nepouštěj

Každý směr zdá se být špatný

Ale všechny cesty lákají

Přichází nové barvy

A já potají

Stále na místě

Bála jsem se svého křiku a hlasu, je zvláštní ho znovu objevovat a poznávat. Možná ještě více jsem se bála toho, že udělám chybu, ale musím říct, že smutek to ze mě zvládlo vyhnat během pár minut.

It’s not about what’s in your posts or what u liked..

It’s about your drafts

Nevím co víc k tomu říct

Nejdůležitější situace teď řeším jen ve své hlavě a myslím, že na to nejdu tak moc špatně, jak se někomu muže zdát

Jen něčemu stále ještě nejsem připravena čelit

A až jednou budu mít vyřešený i tohle, tak se budu moct konečně rozplynout

Ani nevíš, jak ta představa umí být příjemná

Až mě to děsí

Dm jestli chces svůj❤️

Možná se ti potom pokusím vysvětlit i to, proč poslouchám Cavea, když jsem šťastná, přestože všem přijde jeho hudba smutná.