knizni_kocka

Začíná Soumrakem novin, obdobím, kdy to vypadalo, že noviny odchází do zapomnění a pokračovat bude Online žurnalistika. Kromě toho celkový trend byla Ztráta důvěry a také téma Objektivity.

Šéfredaktor holandského webu De Correspondent Rob Wijnberg je přesvědčený, že novinářská objektivita je hrozbou pro demokracii. Podle něj je objektivita nejhůř pochopenou, neustupující a nebezpečnou iluzí, v jakou kdy novináři věřili. „Nepochopenou, protože si ji lidé často pletou s nezávislostí a nestranností. Neustupující, protože vypadá jednoduše a je laciná. Nebezpečnou, protože je tou největší lží, kterou můžete publiku říct. A iluzí, protože vlastně neexistuje,“napsal Wijnberg v článku v roce 2017. A dodal: „Je doslova nemožné popisovat svět bez toho, abychom měli představu, co je dobré, nebo zlé, relevantní, nebo triviální, pravdivé, nebo nepravdivé.“ (Str. 32)

Následují Nová média, tedy mimo jiné IPTV, hybridní televize, streaming, otevřená žurnalistika i žurnalistika automatická, robotická, ale také newslettery a podcasty. A pochopitelně Sociální média. Sociální sítě, jejich algoritmy, které preferují polarizující a emotivní obsah, neprůhlednost, čerpání výhod a vyhýbání se zodpovědnosti, problémy se servírováním nevhodného obsahu, …

Téměř všechna tato odhalení popisovala podobný příběh: zaměstnanci Facebooku zkoumali problémy, které může sociální síť způsobovat, a přinášeli návrhy řešení. Problémem bylo, že management Facebooku tato řešení brzdil, pokud mohla ohrozit výdělky, aktivitu uživatelů, růst firmy nebo její image. Všechny tyto problémy nevznikly omylem, ale protože Facebook funguje přesně tak, jak by měl fungovat, vysvětluje Siva Vaidhyanathan ve své knize Antisocial Media. (Str. 53)

Pokračují Dezinformace. Co to je, kde se berou a jak fungují, atd. Hezké shrnutí toho, proč jim lidé věří:

Lidé mají tendenci věřit konspiracím, pokud pociťují nedostatek kontroly nad svým životem. To se děje ve větší míře právě v mimořádných situacích, jakými je například pandemie. Lidem může tehdy konspirační příběh poskytnout určitou strukturu a schéma, jak se se složitostí světa vypořádat. Pokud věříte, že je za aktuálními událostmi nějaký plán a někdo mocný je za toto všechno zodpovědný, dává vám to iluzi kontroly, možná úlevu a hlavně dobrý pocit, že jste to odhalili a nenechali jste se zmanipulovat. Někteří lidé mají tendenci věřit, že za velkými událostmi jsou i velké příčiny, ačkoli to tak vůbec nemusí být. Tento jev se v angličtině nazývá proportionality bias, tedy předpojatost proporcionality. Dezinformacím také častěji věří lidé, kteří nedůvěřují systému, institucím, politikům či médiím. (Str. 65)

A také připomenutí skutečného cíle zaplavování veřejného prostoru nesmysly a různými variantami – vzbudit nedůvěru a relativizování.

Odborníci varují také před deepfake. Jde o techniku využívající umělou inteligenci, která dokáže vytvářet falešná videa. Ukazovat mohou například známé osobnosti nebo politiky při něčem, co ve skutečnosti nikdy neudělali. Nebo obsahují něco, co nikdy neřekli. Hrůzostrašné důsledky těchto možností si umí představit asi každý. Velké technologické společnosti už vyvíjejí systémy, které mají pomoct odhalovat falzifikáty, ale deepfake může i tak narušit důvěru lidí v audiovizuální obsah. A to je vlastně to, co konspirátorům vyhovuje – nepotřebují, aby lidé uvěřili nějakému konkrétnímu nesmyslu, stačí vzbudit nejistotu, že se nedá věřit nikomu a ničemu. (Str. 68)

Jakmile začneme bojovat s dezinformacemi, narazíme na otázku Svobody médií. Funkce novinářů a jejich ohrožování, míra svobody. Závěr pak přináší ještě další témata – placení za obsah, rozmanitost, čištění informačního „odpadu“, soukromí a jeho ohrožení, regulace. A samozřejmě to nejdůležitější, co nás vrací na začátek žurnalistika, žurnalisté a jejich nezbytnost.

Pokud se nechcete prokousávat například Sociologií žurnalistiky nebo si filtrovat relevantní informace z Manipulace a propagandy na pozadí současné informační války, pokud chcete stručný souhrn, tohle je skvělá volba.

Odkazy:

Co je nového v médiích v ČBDB

Co je nového v médiích v Databázi knih

recenze Jan Lukavec, iLiteratura

STRUHÁRIK, Filip. Co je nového v médiích. Praha: Nová Beseda, 2022. ISBN 978-80-88383-34-5.

Zdroj ⬇️

Ukrajinské ministerstvo varovalo lidi v záplavové zóně, aby odpojili veškeré elektrické přírstoje, připravili si své doklady, léky, postarali se o svá domácí zvířata a poslouchali pokynů bezpečnostních složek.

Voda v Chersonské oblasti podle šéfa tamní vojenské samosprávy dosáhne kritické úrovně zhruba do 5 hodin.

Podle Ukrajinců se hladina v nádrži snižuje o zhruba 15cm každou hodinu. Lidé v postižených oblastech si mají urychleně udělat zásoby pitné a technické vody.

Ukrajinské úřady hlásí, že jedna ze čtvrtí Chersonu byla preventivně odpojena od elektřiny a během následujících hodin dojde i k přerušení dodávek plynu.

Zdroj:

Kachovská vodní elektrárna byla kompletně zničena a nepůjde ve svém původním stavu obnovit, uvedla ukrajinská společnost Ukrhidroenerho.

Rusové vyhodili do povětří hydroelektrárnu Nová Kachovka poté, co nechali po mnoho týdnů plnit přehradu až k prasknutí.

Co z toho plyne?

Ukrajinci odhadují, že o domovy přijde přinejmenším 16 tisíc lidí a zatopeno bude 80 osad.

Zatopeny budou samozřejmě sídla na obou březích, tedy Rusové ničí životy i lidem, které chtěli zahrnout do svého impéria.

Do čtyř hodin budou zatopeny i části Chersonu, podle všeho přístav a doky.

Ukrajina přišla o významný zdroj energie v situaci, která je už tak napjatá.

Záporožská jaderná elektrárna není bezprostředně ohrožena (čtyři bloky jsou zcela odstavené, zbývající dva utlumené tak, aby zásobovaly energií blízké město plus elektrárnu samotnou).

Zničeny budou kanály zavlažující Krym.

Záplavy zkomplikují nebo zcela znemožní obojživelné operace v rámci ukrajinské ofenzivy.

Rusko je teroristický stát. Ale to už asi víte.

NBC: Americké zpravodajské služby potvrdily, že za výbuchem elektrárny Kachovka stálo Rusko. Důvodem příkazu k vyhození přehrady byla zřejmě snaha ztížit ukrajinským ozbrojeným silám přechod přes Dněpr a také záměrně vytvořit obrovský humanitární problém.

Kucinski čerpá ze zkušenosti s vlastní sestrou, profesorkou chemie, kterou v období diktatury zavraždili. Mimo jiné výtečně popisuje mechanismy fungování vojenského režimu, způsob vyvolávání strachu a nejistoty, kolaboraci...

Přijde mi to zajímavé i z hlediska podobností s naším vlastním komunistickým režimem. Pronásledování je jen obráceno naruby - nehledají se "západní agenti", ale skuteční i domnělí "komunisté". Cílem se může stát kdokoli, kdo jen trochu vystupuje z řady, odváží se ozvat.

Většina společnosti se uzavírá do svého světa, depolitizuje se. Odvážná menšina odporuje - se zbraní v ruce nebo nenásilně. Nutno dodat, že Brazílie nikdy neměla tak brutální diktaturu jako sousední Argentina nebo vzdálenější Chile.

Ale i tak je strašné, že drtivá většina pachatelů těchto zločinů nebyla nikdy potrestána.

Zajímavý rozměr mimochodem knize dodává židovský původ hlavní postavy - a ostatně i samotného autora. Otec sotva unikl pronásledování v Evropě, jen aby nakonec přišel o dceru v zemi, která mu poskytla azyl.

V listopadu minulého roku vyhlásil Elon Musk všeobecnou amnestii a obnovil skoro 12 tisíc zabanovaných účtů. Mezi obnovenými účty se nacházeli spameři, šiřitelé nelegálního obsahu, ale i neonacisté nebo antisemité. Na základě analýzy impresí CCDH odhadlo, že pouhých deset obnovených účtů přinese Twitteru až 19 milionů dolarů ročně. Odhad výnosů je založen na skutečnosti, že se reklama zobrazovala u každého sedmého tweetu, průměrný denní počet zobrazení činil 54 milionů a cena za 1 000 zobrazení se pohybovala kolem 6,46 USD. Twitter tak může získat nezanedbatelné finanční prostředky díky účtům, které záměrně šíří nenávist a nebezpečné dezinformace.

Více v článku: