teprve sdílet krásné je krásné

Je únor 2016 a já nemám absolutní tušení o tvé existenci. Až se potkáme, naše pohledy se střetnou, pozdravíme se, ty se nervózně pousměješ, já si stydlivě prohrábnu vlasy. Ale zatím nevím kdo jsi. Nevím, kde jsi. Možná v sousedním městě, v Brně, v Praze, Londýně, Vídni, Amsterdamu, kdo ví? Nevím, jak vypadáš. Jsi modrooký obrýlený elegán? Tmavovlasý hipster s plnovousem? Nebo prostě jen obyčejný kluk s rošťáckým úsměvem? Nevím, co máš rád. Nevím, co tě naplňuje. Ale… Myslím, že budeš výjimečný. Inteligentní. Sám sebou. Nebudeš dokonalý, to ne. Budeš mít plno chyb, které tě definují.  Doufám, že budeš mít nějakou životní vášeň, která tě bude popohánět dopředu. A že se budeš rád smát.

Ne teď, ale jednou se potkáme. Budem spolu vařit večeře a pak se pomilujem na kuchyňské lince. Budem si společně v posteli předčítat z knih a hádat se o to, kdo vynese smetí. Budem si pouštět desky na gramofonu a posilnění vínem se natřásat do rytmu jako největší taneční hvězdy. Budem ve společnosti ve večerních róbách zářit jako Daisy s Gatsbym a další den nazujem pohorky a utečem do divočiny.

Každé ráno se loučíš teplým polibkem a Tvoje náruč je nejbezpečnější místo na světě. Škrábeš mě vousy na krku a říkáš mi "Koči". Jsi tak trochu pábitel, ale já Ti to odpustím, takového jsem si Tě našla a takového Tě miluju. Umíš mě rozesmát, ale zároveň mi dokonale rozumíš a dokážeš poradit se starostmi.

Těším se na všechny roky, kdy vedle sebe budeme stárnout. Už teď se zlobíš, když Tě trápím za ty 2 šedé vlasy, které snad ani neexistují. Za vrásky, co Ti přibyly kolem očí a za neschopnost ohnout se k ponožkám. Jsem vděčná, že se spolu umíme zasmát, užívat života a že se spolu nikdy nenudíme.

Děkuji, že mě necháš si číst a doneseš mi bylinkový čaj. Děkuji za každá tři srdíčka, když na mě myslíš. Děkuji za trpělivost, kterou se mnou máš.

Spolu uvidíme polární záři, vylezeme na sopku, budeme se v noci líbat v oceánu a zlomyslně se studit nohama pod peřinou. Budeš i na dále moje přání, když padá hvězda a oblíbená vůně v davu. Ať jsou Tvoje zelené oči stále přístavem klidu a pochopení.