Havla Pavlínová

Brečím už třetím dne v kuse a podle mě to všichni berou jako hahahaha jen to píše jelikož tu brečí všichni ale ne fakt brečím a už mě to nebaví a dokonce i moje máma si myslí že mám rýmu u když ve skutečnosti jsem jen sračka co pořád brečí a myslí si jak je chytrá přitom je jen píča. Můj život v kostce.

Plus se cítím sama ale asi si za to můžu já, jelikož si semnou nikdo nechce nikde sednout, jelikož idk, nikoho nezajímáma i svoji matku. Nikdy se mě nezeptal jak se mám sání ji nenápadne že brečím jelikož jsem v piči, místo toho jen začne říkat sračky typu že celý dny nic nedělám. Ano to že někdo kreslí, deka něco ve 3D je kurva taky práce a to že u toho kurva nenisím kilový závaží neznamená že to není do piči namáhavý kurva už. Moje matka je fakt píča.

Plus už se druhým dnem připravuju říct že potřebuju nový PC, ale vím že se nad tím akorát všichni zasmějí a pošlou mě dobrdele.

Proč lidi tolik seru. Přijdu si jako bych neměla nikoho koho bych mohla považovat za opravdový kamarády, jen lidi se kterýma chodím do školy a občas se nad něčím zasmějeme a jedinej kdo se s něčím svěřuje jsem já a pak se cítím jako největší píča, protože mám zkurvený emoce a o jejich emocích nevím ani hovno, jelikož seakorat mezi sebou směnou něčemu co já nikdy nepochápu. Doslova se každý den mazlím s 150 centimetry dlouhým Levim co není živej jen má anime face na předku. Vymýšlím si každý den příběhy a k

Pokaždé skončí stejně s tím že jsem kurva sama a nikdo mě nemá rád. Dokonce už si kurva nedokážu vymyslet příběh který by měl aspoň trochu šťastný konec, nebo konec kde já ať jsem kdokoliv neskončím sama.

Já se strašně moc bojím smrti. Ani nevím proč, ale jen pomyšlení že jsem mrtvá, že mě někdo bodnul, že zkolabují je pro mě nepředstavitelná. Ale strašně moc chci umřít. Vím že by to vyřešilo úplně všechno a přemýšlím že by to asi u všem byli jedno. Ničí dobrej kamarád n jsem, jen někdo kdo s nima tráví čas a ani o nich nic neví.

Taky je tu druhá věc a to ta, že můj tatér zrovna netatuje a podle mě ještě bdlouho tatovat nebude :))

To mi dřív Lucka vytatuje svůj ksycht na pravou půlku než se rozmyslím co chci a nechám si to vytatovat v salónu.

:)))

Kreslím si svoji fursonu nebo co to vlastně je a nějak se mi to přestalo líbit. A je pozdě a chci to dokreslit.

Helb

Francouzský kos~

A teď želva ~

Představuju si jak celý příběh je o těch dvou a napřed se chtějí zabít a pak se zamilují ~ hahaha... Nope možná chtějí jen sex a to je všechno. Podle mě bych udělala jen další cliché sračku, proto si to nechám v hlavě a budu dál kreslit ty blbý obrázky.

Dneska už jdu spinuškat, ale jedno chci podotknout, že jsem tak dva týdny zpátky jsem kreslila Danteho a... No... Ne že by byl špatný, ale tenhle Dante je lepší. Asi.

Vlastně jsem se vůbec nezlepšila, jen jsem vyměnila styl a jsem v něm stejně shitty.

Jakože jo líbí se mi to, ale stále to není ono. Mohlo by to být lepší, jenže nevím jak se zlepšit. Takže budu kreslit dál a doufám, že se to fakt jednou zlepší... Doufám.

Ale jo. Tohle ne že by se mi povedlo, asi se mi náčrt líbí víc, ale existuje to (a ano jsem si vědoma že kabát není vystínovaný. To ani neměl být)

Jo asi jdu kreslit dál, docela mě to baví takže tak.

Jakože dobrý, aspoň jsem si nastudovala různý úhly obličeje a celkově Eliota. Takže tak. Je to g

Hodně rychle kresba, ale snažím se kreslit každý den, protože se v tom chci kurva zlepšit. Protože jsem hodně špatná. Jeden den jsem brečela že jsem se za dva roky jen zhoršila, zatím co moje bývalé kamarádky se zlepšili úplně raketově. Jakože wtf jak? Takže to chci dohnat. Nebo ne dohnat, ale prostě nechci zůstat na tom, na čem jsem teď, ale trochu se posunout. Jo vím že tohle mě moc neposlušné, ale aspoň trochu asi jo.