Sotva jsem se probudila za vytí Broňovo smečky, už se řešilo, kam se dneska vydáme na výlet. Abych pravdu řekla, bylo mi jedno kam, protože jsem tušila, že ať už se pojede kamkoliv, budou mě tam pronásledovat svaté obrázky. Posnídali jsme a vyrazili vstříc deštivému počasí za polským dobrodružstvím!
V Miedzylesie jsme si prohlídli místní zámek s kostelem, který nechala postavit nějaká Marianna Oranžská, přezdívaná místním lidem “Dobrá pani”.
Asi národ kanibalů či co.
V těchto místech jsem pořídila také mou první fotografii.
Jako by nestačilo, že mě už třetí den nenápadně pronásleduje.
Broňa se rozhodl hledat své bývalé kolegy z Dřevotvaru, kde strávil poslední tři měsíce a vzpomněl si na vyvoněnou paní Renatu, která by měla pracovat v místním supermarketu Biedronka.
Sotva jsme vstoupili na parkoviště, Renata se zjevila jako ten Ježíš.
Bože, nepromluvila ani slovo!
Během prvního nákupu jsme se dohadovali, jaký je kurz zlotý vs koruna. Mysleli jsme si, že šest, ale paní pokladní tvrdila, že patnáct.
To už nebyl moc veselý nákup.
Jelikož jsem nerozhodná a šetřivá, motala jsem se tam půl hodiny a nakonec odešla jen s čtvrtinkovým džusem.
Nedalo nám to a rozhodli jsme se vydat do místního infocentra vyzjistit skutečný kurz zlotý vs koruna. Ochotné Polky nám sdělily, že jeden zlotý je šest korun.
No, jistě, přeci jen jsem se mohla rozšoupnout.
Krev se mi rozpumpovala v žilách a zatoužila jsem to celý vykoupit.
Tělu jen tak nenamluvíš, že nemá hlad.
S Broňou jsme se rozeběhli celí horliví zpátky do Biedronky a sestra zůstala v autě, že už toho má dost a nechce odolávat dalšímu pokušení polského nakupování.
Popojeli jsme do dalšího města Bystrzyca Klodzka a narazili jsme na budku s knihami. Každý z nás si vybral pohádkovu knihu ze 70tých let a během prohlídky města jsme se z nich učili Polštinu.
Na cestě zpátky přišel na řadu opuštěný kostel svatého Jana Nepomuckého u Neratova.
Kostel nyní obývaly pouze hnízdící vlaštovky, které byly z našeho příchodu značně rozrušeny.
Prošmejdili jsme to tam od podlahy až na půdu.
Ani jsem se nenadála a ta dvě zvířata na mě mávala ze stropního otvoru, kde dříve býval nejspíš honosný lustr.
Měla jsem chuť si v zákristii vzít polámaného Ježíše Krista bez hlavy, ale to bych se těch svatých obrázků už asi nezbavila.
A kdo ví, jestli by mi to karma nevrátila!
dailybridgerton
theartofmadeline
yousharknotpass
vaporwave
janainaart
kaledo-art
romaincrisis
izzy806