Mých prvních pět dnů v pekle.
1. den - nějakou dobu jsem čekal až dostanu svůj pokoj zatím co rodiče vyřizovali věci ohledně mýho pobytu tady. jediný co jsem slyšel byl křik ostatních zavisláků, kteří si nejspíš procházeli záchvatem. nebylo mi dobře.
2. den - už to začalo. záchvaty jako kdybych měl umřít a to neskutečný pocení, husí kůže a moje nohy který se nepřestávaly klepat. řekl bych, že to kýchaní z předešlýho dne se i zhoršilo. strašně mě bolí nos a oči, který mi pořád slzí. jsem tu jen druhej den a nenávidím to tu. mám před sebou ještě dlouhou cestu.
3. den - za ty tři dny jsem ještě nespal. nejedl a ani jsem nepil, když jsem to zkusil, tak jsem to hned vyzvracel. nedokážu už ani sedět, strašně mě bolí nohy a vlastně celý tělo. tohle je ještě horší než v nemocnici, kde jsem dostával aspoň malou dávku léků, když jsem byl v bezvědomí, jenomže teď nemám absolutně nic, jsem bez drog už pár dní.
4. den - můj nos se asi zbláznil, jediný co cítím je smrad, všechno okolo mě smrdí. znovu jsem se zkusil napít, ale dopadlo to stejně. teď jsem ale vyzvracel jen žlutou šťávu, protože v žaludku nic jinýho už ani nemám, ale pořád chodím na záchod co taky strašně bolí, ale všechno to jde samo. jsem celej propocenej a když mě pustí do sprchy, tak je to něco hroznýho.
5. den - ani jsem si to neuvědomil a po těch několika dnech jsem asi na deset minut usnul. pořád je to jen zima, teplo, zima, zvracení, bolesti a takhle se to opakuje a je mi z toho už fakt dost na piču.