400 metrů neveřejného prostoru

I feel sorry for you, architects. Because your means of communication is a still photo. And on a still photo all you can see is form. So constantly you communicate form to each other and you get more and more obsessed with form. This is not architecture this is sculpture.

89

Vyklikáváme si mozek z hlavy.

Dneska máme daleko přesnější představu o ideálním prostředí pro horskou gorilu nebo pro velrybu než pro člověka.

Postagrární krajina Patří k ní něco úžasného, u nás nevídaného: pustota. Je tam nejkrásnější polední nebe. Jen kukuřice a nebe, pak zase dvacet kilometrů řepka a nebe. Při této smyslové deprivaci si člověk začne vážit detailů. Jeden bodlák u cesty, mráček na obzoru.

Architekt v podstatě nemá šanci emigrovat. ... Nerozumí cizím lidem a jejich mindrákům.

Moderní architektura se vždy prezentuje jako poslední příležitost ke spáse, urgentní výzva sdílet paranoickou tezi, že nějaká pohroma smete z povrchu zemského onu nemoudrou část lidstva, která lpí na starých formách bydlení a městské koexistence.

Člověk se z tý architektury nemá podělat.

Je-li projekt lepší, než pravidla připouštějí, musí být změněno pravidlo, nikoli projekt.