Alone_trippin

Kino Hvězda

Hotel Fit

Trafika PNS

Mateřství (Matčino srdce)

author/autor: Oldřich Hradilík

Betonový reliéf

author/autor: unknown/neznámý

Vlast učí svou mládež

author/autor: Josef Baják

Haná

author/autor: akad. sochař Oldřich Peč, Jaroslav Přindiš

Poznání

author/autor: Jeroným Grmela

Děti

author/autor: Vladimír Navrátil

Koupel

author/autor: Vladimír Navrátil

Pomník umučeným zaměstnancům Meopty

author/autor: Josef Baják

Práce a věda

author/autor: Josef Baják

specification/specifikace: stone relief/kamenný reliéf other information/další informace: 5m long, délka 5 m created/vytvořeno: 1955 foto: lova_ryga location/umístění: Výzkumný ústav Meopta, ulice Kabelíkova, Přerov

Mládí (Pionýři)

author/autor: Rudolf Doležal

specification/specifikace: plastika created/vytvořeno: 1975 (1980) foto: lova_ryga

Rudoarmějec - osvoboditel

author/autor: Josef Baják

specification/specifikace: sculpture/plastika created/vytvořeno: 1955 foto: lova_ryga

location/umístění:Přerov, před ZŠ, Želátovská ... Osvobození města Přerova Bylo úterý roku 1945 a pro obyvatele Přerovska přišel dlouho očekávaný konec šestileté německé okupace. V ten den čelní jednotky 67. sboru 1.gardové armády 4.ukrajinského frontu Rudé armády osvobodil město Přerov a okolní obce. Pro obyvatele to bylo obzvlášť vítané vysvobození, neboť od potlačení povstání 1.května, které zahájilo celou sérii takzvaného českého květnového povstání, žili ve strachu z dalších německých represálií. Přerov sice - jako jiná místa - Němci opevňovali ve snaze nevzdat se za žádnou cenu, avšak porážka německé armády na Ostravsku znemožnila další souvislý a dlouhodobý odpor. Rychlý postup sovětských, rumunských a československých vosjk napříc Moravou donutil nakonec Němce vyklidit Přerov bez boje. Při svém odchodu v noci ze 7. na 8. května však ustupující vojáci zničili všechny mosty přes řeku Bečvu, zařízení elektrárny, telefonní ústřednu a rovněž zapálili kasárny v Tovačovské ulici. Již brzy ráno 8. května vstoupili do města první příslušnící Rudé armády. O toto prvenství se dělili poručík dělostřelectva Olinovič a pěší a jízdní průzkumníci. Pokus zdržet osvoboditele vyhozením mostů však Němcům nevyšel - a tak již v poledne je rudoarmějci dostihli u Rokytnice. Rozpoutaly se až do večera trvající boje o obce Císařov, Citov, Kokory a Brodek. Poslední boje v sousedství města si vyžádaly ještě desítku padlých sovětských vojáků. Většina z obětí zahynula v okolí Rokytnice, kde byl smrtelně raněn rovněž 34letý plukovník Vladimír Nikolajevič Ždanov, zástupce velitele 237. střelecké divize, který svému zranění podlehl 10. května v přerovské nemocnici. S veškerými vojenskými poctami byl pak pohřben v městském parku Michalov, odkud byl však již krátce po válce exhumován a převezen na ústřední pohřebiště do Olomouce. V přerově pak byli původně pohřbeni také další čtyři vojáci Rudé armády, kteří ve zdejší nemocnici zemřeli na následky těžkých zranění. Při osvobození tehdejšího okresu Přerov zahynulo, zejména v týden trvajících tvrdých bojích v okolí Kojetína a Tovačova celkem 257 sovětských a 116 rumunských vojáků. Josef Baják a jeho socha "Rudoarmějec" Významný přerovský sochař a medailér Josef Baják (1906-1980), žák Františka Mádleho, Václava Suchomela a Otakara Španiela, vytvořil v roce 1955, k desátému výročí osvobození Československa, nadživotní sochu "Rudoarmějce - osvoboditele".Socha byla odhalena v ulici Jeremenkova (dnešní Želatovská), v místech nově vznikající čtvrti obytných domů podniku Meopta, v prostranství před novostavbou základní školy. Vedle této práce vytvořil Josef Baják pro Přerov celou řadu významných děl, která jsou v současné době ve valné většině v majetku Muzea Komenského v Přerově. V exteriéru se s jeho prací můžeme setkat např. v areálu firmy Kazeto (portrét Hynka Kokojana), ve Skalákově ulici (pamětní deska Dr. Václava Skaláka), v ulici Za Mlýnem (pamtětní deska Josefa Krumpholce), v Palackého ulici (pamětní deska Františka Slaměníka), v parku Michalov (portrét Amálie Vrbové alias vásníka Jiřího Sumína, nebo ak. malíře Augistina Mervarta), na budově Sokola Přerov (reliéf Slavomíra Kratochvíla), v ulici Na Marku (plaketa Starý Přerov), dále na Horním náměstí (pamětní deska Jiřího Mahena a Marcela Krasického), v prostorách přerovského zámku (busta Karla st. ze Žerotína), na přerovském hřbitově a dalších místech. V nejbližším okolí sochy "Rudoarmějce" se nacházejí další Bajákova díla. Na obytných domech podniku Meopta je deset Bajákových domovncích znamení. Před areálem Meopty - na pomníku zaměstnanců padlých za okupace - se nachází jako reliéf Sražená Republika. Vytvořil také reliéfy zvířat v areálu někdejších podnikových jeslí. source of the text/ zdroj textu: Pamětní deska statutarního města Přerov

Domovní znamení

author/autor: Oldřich Peč created/vytvořeno: konec 50. let 20. stol. foto: lova_ryga