#zevl

Computer guy se svým složitým životem…

Výzkum zevlování, zevlingu či zevlu na Katedře autorského zevlování a punku, jediné toho druhu v České republice, ne-li na světě a vůbec, je zatím v samých počátcích. Dovolte mi tedy na začátek několik takových počátků.

  1.

„Zevlovat, zevloun,“ říká etymologický slovník „je od staršího českého zevel – člověk dívající se s otevřenou pusou“. Můžeme z toho vyvodit, že zevlování je především o dívání se. Zevlovat znamená dívat se, koukat, hledět. Pozorovat či rozhlížet se. Nikoliv ovšem vidět. Zevlování je hleděním zvídavým, tázajícím se. Hledajícím hleděním. Otevřená pusa zevlounova zároveň svědčí o jistém údivu. Jde tedy o divící se dívání. A údiv, jak známo, je základním předpokladem filosofie.

  2.

Zevl je stav duše, řekl mi jeden moudrý muž. Ano, zevl je opravdu stav duše. Duchovní význam zevlování získává na váze v dnešní uspěchané době, která se žene za Růstem a růstem Růstu. Zastav se, člověče, v každodenním spěchu a usedni na tuto lavičku. Zastav se a rozhlédni se. Kam se všichni ženou? Kam ty se ženeš? A kam tenhle brouček letí? Do nebíčka nebo do peklíčka?

  3.

Stejně jako dialogické jednání je zevlování k ničemu, pro nic, jak říká profesor Vyskočil. Jde o autentický prožitek nic, o jeho zakoušení a poznání, nemít z nic strach, protože tam, kde je něco, nemůže nic nového vzniknout. Protože nemá cíl, není ani zevlování metodou či technikou, ale studijní disciplínou, v níž se učíme autentickému bytí.

  4.

I v zevlování nacházíme základní polaritu. Protikladem zevlování je punk. Punk jako energie a impuls. „Jen balvany a lidé mají odvahu urvat se ze skály a padat dolů ze svahu,“ zpívá se v jedné písničce. Punková energie se může zvrátit v agresi. Je-li ale správně usměrněna, může vést k tvůrčímu činu. Tomu můžeme napomoci, předchází-li pokorné zevlování. Hledající hledění nám umožní správně zacílit. Je to pořád o tomtéž. Přijímání a dávání. Soustředění a uvolnění, Zevlování a punkování.

  5. Zevlování je setkání. Je to ovšem setkání zcela neúčelné a nezištné. Setkání v prostoru prázdnoty, v prostoru odstřihnutém od denních starostí. Tato odstřihnutost vytváří specifický prostor. Ten nabízí prázdnotu, která není tísnivá, nýbrž radostná. Radostná, protože skýtající možnost zaplnění. Do popředí se tak dostává setkání samo. Samotní účastníci v okamžiku setkání. Zevlování skrývá velký herní potenciál. Ale hra není nutná. Zevlování může být prostě nuda, která tě baví.

  6.

Zevlování je angažované. V době, kdy se klade důraz na výkonnost, rentabilitu, konkurenceschopnost, akceschopnost a všehoschopnost, jde zevlování proti proudu. Nebo spíše tento proud nechává lhostejně plynout. Je nezpeněžitelné a nespočitatelné. Je nepřizpůsobivé. A proto je třeba ho pěstovat. Je to zaujetí pozice outsidera. A dnes je zapotřebí být out. Co je out, učinit in. Zevlovat může opravdu každý. Snad kromě těch, kteří se už dobrovolně stali otroky. Zevlování je svobodné.