Čím byste byli raději? Smítkem prachu nebo diamantem?
Někdo by možná schoval svoje problémy do oblaku špíny a jiný by zazářil jako Hvězda Afriky*. Protože svět není černobílý a nedá se dělit ani na zaprášené a lesklé, Vaše možnost volby odpadla a pravda je taková, že jsme obojí.
Lidská rasa, ať už charakterově nebo biologicky je stvořena z prachu. Pardon, hvězdného prachu. Spousta let a spousta tlaku z nás udělala to, čím jsme. Vybroušený charakter na jedné z nejúžasnějších planet ve Sluneční soustavě.
Přemýšlela jsem nad tím, jestli tím, že jsme všichni jeden nerost, jsou naše krystalické mřížky stejné, pak jsem ale přišla na to, že my stejné nerosty nejsme. Z chemického hlediska, nadhodnota, kterou k našemu biologickému základu sdílíme, je minimální. Každý jsme jinak kyselý, jinak sladký, jinak slaný... naše těla reagují různě na stejné stimuly. Většina máme, alespoň fyziologicky, srdce, vnitřnosti, kůži, vlasy, avšak jejich funkčnost se liší. A co se pak tedy děje v té přidané chemické hodnotě - v naší mysli, když lidská těla si jsou tak podobná?
Rozličnosti názorů, emoční výlevy, citové reakce... konflikty, debaty, diskuze. Denní báze interakce lidských vztahů. Známe to všichni... šla jsem trochu do nitra a popravdě pokaždé, když přemýšlím nad člověkem a lidstvem, jeho konáním, racionálním i impulsivním, jehož následky jsou tragické a nádherné zároveň (tohle, mimochodem, jde vždy ruku v ruce, ale o tom až jindy), skončím u ega. Totálně pokaždé. Rádoby s tělem a duší a myslí sjednocená "věc", která umí být super útočná - opravdová zbraň hromadného ničení. Přemýšlela jsem nad tím egem, nebo tou egem, z hlediska historie vnímání vesmíru.
Od počátku jsme úplně nevěděli, jak se zemí, nebem, natož vesmírem naložit. Po tom, co jsme přijali tu kacířskou myšlenku o kulaté planetě (naštěstí se teď pár chytrých hlav, nejspíš soudruzi, dali dohromady a tento "mýtus" opět vyvracejí... Přátelé, doufám, že se zpět vrátí teorie o želvách nebo oslech), jsme se shodli, že NAŠE JÁ! je tak důležité, že teda ale rozhodně musíme být středem všeho. Nu, dobrá, po té, co jsme upálili pár opravdu chytrých hlav, jsme si tedy taky odhlasovali, že to asi taky není tak úplně pravda. Následovalo dalších pár omylů, pár umučených vědců, lehké přešlapy ve formě holokaustů původních obyvatel a jejich kultur(!), kolonizace a zániky fungujících civilizací nebo skvělý věk páry a průmyslové revoluce, to byla taky pecka. A přesto všechno, budiž, chybami se lidstvo učí, jsme dospěli sem - do bodu, kdy jsme zjistili, že jsme existence na smítku organického prachu. Tohle všechno musely být obrovské rány pro lidské ego. Nevědět kam se zařadit.
Být tedy centrem všeho? No jo! Ale co když je něco většího? Musíme si svoji velikost vydobýt!
Být jedním z nejmenších článků nepředstavitelně obrovského celku? No jo! Ale co když je něco většího? Musíme si svoji velikost vydobýt!
Tak nějak to naše nafouklé ego má problém s každým světelným rokem, stejně tak jako s každým mikromilimetrem. Snažíme se expandovat dál a hlouběji - jsme zvídaví a taky i dost ustrašení, ale dělo by se to všechno tak nepokojně a neohrabaně, kdybychom se ega vzdali? Náš pocit z velikosti je přímou úměrou pro velikost mentální.
Vzdělávat se a zjišťovat... ne ze strachu o vlastní existenci a důležitost, ale z čisté lásky k vědě, k vědomosti, k životu. Z čiré a nádherně nevinné zvědavosti, která však není zbrklá, protože si uvědomuje okolnosti.
Když jsem psala o opravdové zbrani hromadného ničení - myslela jsem to ničivě vážně. Nemyslím si, že vyrovnaný a vycentrovaný člověk by měl potřebu vytvořit nukleární bombu, která zabije sta tisíce lidí. Koneckonců i sestrojená bomba není ta, co se ze strachu, aby z ní jednou nebyla stará rachejtle, odpálí. Je to ego. To ustrašené a ohromné ego, které zmáčknutím červeného tlačítka zničí vývoj, ba co víc - tu nejdražší komoditu v Multiversu* - život.
Já vím, že život je matoucí. Lidi jsou matoucí. Jsme poměrně zmatení tou bolestí, křivdou, láskou a hledáním jistot. Ale my ani trochu zmatení a ustrašení být nemusíme. Vždyť jsme diamant. Vždyť jsme hvězdný prach. Důležité je pochopit a přijmout myšlenku, že nejsme ani důležití, ani nedůležití. Jsme prostě v synchronicitě se vším, co nás atomy, nás buňky, nás bytosti, nás planetu, nás galaxii obklopuje.
Je toho spoustu a jestli chcete, aby Vám bylo líp, nebo hůř, tak budeme rádi, když nás budete číst. Budeme se snažit Vám vysvětlit fungování všeho, co nám přijde podstatné a do té doby...
...jeden průvodce to už řekl za mě: "Nepropadejte panice."*
Uvědomte si svou velikost, uvědomte si svou malost. Nádech, výdech. Synchronicita. A je to.
*Hvězda Afriky/Cullinan/Star of Africa - největší nalezený surový diamant na světě. Nalezen v městečku Cullinan, 40km od Pretorie, provincie Gauteng, Jižní Afrika v roce 1905.
*Multiverse neboli Mnohovesmír - je pojem používaný ve vědě, teoretické i aplikované, která se zabývá zkoumáním teorie o existenci mnoha vesmírů, jichž jsme součástí.
*Nepropadejte panice - angl. "Don't panic" - fiktivní průvodce vesmírem ve sci-fi panteologii Douglase Adamse Stopařův průvodce po Galaxii (The Hitchhiker's Guide to the Galaxy)
