Týden Druhý
Téměř přes dva týdny existuje můj projekt na stránce Pointa.cz a já zatím nepociťuji velkou změnu. Osciluju mezi manickými stavy, kdy si myslím, že možné je cokoliv a všechno se povede a stavy, kdy se chci na všechno vykašlat, protože si myslím, že ať už udělám cokoliv, možné to nebude ani trochu.
Podařilo se mi domluvit se se třemi beta čtenáři, i když povolený je jen jeden.
Podařilo se mi oslovit příliš mnoho lidí a pak o všech ztratit přehled.
Podařilo se mi informovat skoro všechny ve svém okolí o svém plánu a pak se nechat jejich reakcí zdeptat.
Daří se mi vymýšlet nové a nové způsoby propagace každou hodinu a pak jít místo toho péct chleba.
Daří se mi, ano.
A je to vzrušující. Něco se učím, neustále.
Třeba, jak rychle se internet vyčerpá z předplacené karty, když se snažíte vést marketingovou kampaň na svůj dosud nevydaný román z domku uprostřed hor bez wifi.
Nebo, že když pod těsto na chleba, co kyne, umístíte nahřívací lahev, vykyne v rekordním čase a vyleze z mísy.
A ze čtení knížky #jak na site jsem se naučila, že průměrný uživatel sítě je znuděný, tupý, jmenuje se Karel a zajímá se jen o sebe, takže ani tento vstup na blog nemá vlastně smysl psát.
Ale taky jsem se naučila, že lidé jsou překvapivě naklonění i úplně bizardním nápadům a ne všichni vás pošlou do prdele, když jim své bizardní nápady prezentujete. Proto děkuji Hnutí Duha za krásný email a rady. Pomohl mi načerpat sílu na další týden!
